Sociální
média se stala oblíbeným komunikačním nástrojem českých nevládních neziskových
organizací. Některé už s nimi pracují léta, jiné delší dobu zvažovaly
užitečnost sociálních médií. Zatímco webové stránky se staly samozřejmostí (v
případě neziskovek, které mají zájem o prezentaci svých aktivit veřejnosti),
sociální média zatím ještě nejsou pro neziskovky natolik univerzálně
využitelná.
Přesto
lze říci, že popularita sociálních sítí v posledních pár letech
v neziskovém sektoru značně vzrostla. Pořádá se množství školení pro neziskovky a alespoň stránku na Facebooku má dnes většina z těch,
které se zapojují do veřejné komunikace. Sociální média jim především nabídla
možnost, jak snadno a pravidelně komunikovat se svými příznivci a jak oslovovat
nové. Některé k tomu přistoupily s jasně vytčenými cíli, jiné prostě
proto, aby byly v rozvíjejícím se online prostředí přítomny.
Hlavně o sobě dát vědět
Pro
neziskovky není snadné prosadit svá témata v masových médiích a sociální
média jim poskytla možnosti, jak přímo komunikovat s veřejností bez zapojení
novinářů jako prostředníků. Sociální média tak dále podporují komunikaci, která
předtím probíhala skrze webové stránky či newslettery. Některé neziskovky se
soustředí výhradně na propagaci svých projektů, jiné se snaží především
informovat o vybraném problému, přičemž zprávy o vlastních aktivitách tvoří jen
určitou část.
Pro
některé neziskovky se však motivací stalo
jen to, že sociální média, zvláště Facebook, začaly využívat ostatní a ony nechtěly
chybět. To některé vedlo i k založení profilu na Twitteru. Velká část z nich
v sociálních médiích našla význam, profily těch ostatních dodnes obsahují
jen pár prvních příspěvků.
Více příznivců = více peněz?
Sociální
média se pro neziskovky stala také významným (podpůrným) nástrojem pro získávání finančních prostředků. Organizace jejich prostřednictvím vyzývají
své příznivce k finanční podpoře, udržují kontakt s dárci, informují
je o stávajícím využívání finančních příspěvků a snaží se oslovovat nové podporovatele.
Zvláště velký význam mají sociální média v případě krizových situací,
například při přírodních katastrofách, které vyžadují zajištění rychlé
humanitární pomoci.
Pro
účely fundraisingu vznikly i speciální funkce v rámci sociálních médií,
například v nedávné době Facebook zavedl tlačítko Darovat.
Avšak sociální média mohou podpořit získávání finančních prostředků i nepřímo tím,
že získávají pozornost pro danou problematiku, což může pomoci například při
rozhodování firem, zda daný projekt podpoří či nikoli.
Za hranicemi slacktivismu
Ačkoli
sociální média mají řadu možností měření dosahu, zjišťování reálného dopadu ve
prospěch cílů organizace je složitější. V této souvislosti se často hovoří
o pojmu slacktivism.
„Slack“ je anglicky lenivý a slacktivism označuje občanskou aktivitu, jejímž
cílem je přispět dobré věci a získat tak příjemný pocit při vynaložení minimálního
úsilí a zdrojů.
Množství forem slacktivismu se rozvinulo online a zahrnují
například označování příspěvků jako „to se mi líbí“, sdílení videí či
podepisování online petic. Jedná se o způsob, jak se mohou zapojit i ti, kterým
se nechce nic moc dělat, nebo jsou příliš časově vytíženi. Podle kritiků tato
forma veřejné podpory nemá skutečný dopad a dokonce může vést k omezení
tradičních forem aktivismu.
Dle
opačného názoru slacktivism vede ke zvýšení povědomí o dané problematice, které
může pomoci ke konkrétním změnám, například vlivem na politického představitele.
Zároveň podle některých studií může slacktivisty jejich původní aktivita
postupem času přivést k aktivnějším
formám zapojení. Nedávno vydaná studie
přišla se zjištěním, že je pravděpodobnější, že se slacktivista zapojí aktivněji,
pokud jeho původní podpora byla soukromého charakteru, oproti veřejným projevům přízně.
Vše se mění, a to velmi rychle
Jsme
zvyklí, že online prostředí se rychle rozvíjí a neustále se mění. Také
neziskovky musí tento vývoj sledovat, učit se a přizpůsobovat novinkám.
V posledních měsících jsou pozorně sledovány zvláště změny v oblasti
zobrazování příspěvků na Facebooku,
který stále důrazněji dává najevo, že za propagaci se má platit. Je pak ale Facebook
stále pro neziskovky efektivním komunikačním nástrojem?
Ačkoli
tyto změny na Facebooku znamenají pro neziskovky horší propagaci jejich
aktivit, možná i na tom lze najít něco pozitivního. Stovky či tisíce zobrazení
příspěvků doteď pro mnohé znamenaly samy o sobě znak úspěchu, aniž by prováděly
detailnější analýzy a měřily skutečný dopad a dosažení svých cílů, což je
obecně v českém neziskovém sektoru považováno za dost opomíjenou část
projektového cyklu. Možná tato změna na Facebooku, který byl doteď mnohými
považován za významný komunikační nástroj, přiměje neziskovky, aby se více
zabývaly efektivitou a výsledky své činnosti a další aktivity tomu přizpůsobovaly.
Je
cestou začít vkládat více energie do dosud spíše opomíjeného Twitteru? Je lepší
zaměřit se na tradičnější způsoby komunikace? Je snazší přizpůsobit se
komerčnímu prostředí a sehnat si finanční prostředky na reklamu? Nebo lze vytvořit
větší množství obsahu, který budou příznivci sdílet sami? Každá organizace si
bude muset najít svou cestu a možná se komunikace v online prostředí stane
o něco různorodější a snad pro všechny přínosnější. Cílem přeci není získat co
nejvíce příznivců na Facebooku, ale přispět k naplňování poslání, s nímž neziskovka
vznikla.
DObré!
ReplyDelete