Sdílej, tweetuj, komentuj...

Od počátku vzniku tisku prošla práce novinářů mnoha změnami. V 16. století museli novináři (tenkrát spíše vydavatelé) kupovat zprávy od poslů a poštmistrů, dnes mají zcela jiné informační zdroje. Nástup nových médií změnil způsob jejich práce. 

Zdroj: Twitter

Internet je téměř nekonečným zdrojem informací a novinář je může relativně snadno získat a využít. Redaktoři zpravodajských serverů mají dnes za úkol hlavně přinášet informace o událostech, které se dějí v daný okamžik, a v ideálním případě „být první“. Tištěná média už nemůžou usilovat o to, být nejrychlejší, a tudíž je jejich úkolem spíše nabízet hlubší pohled, analýzu nebo komentář. Dnes už mají samozřejmě i zpravodajské servery ambice nabízet kvalitní publicistické texty, ale na poli zpravodajství probíhá stále závod s časem. Online zdroje jsou důležité hlavně co se týká zahraničních událostí. Novináři, kteří sedí v redakci a mají psát o zahraničních událostech, mohou jen stěží získávat informace z jiných než online zdrojů. A žádná redakce nemůže být tak velká, aby měla své zpravodaje všude. Od toho tu je „globální informační vesnice“ zpravodajských agentur a nadnárodních médií. Do této globální vesnice mohou všichni novináři, existují ale různé cesty, jak se k informacím dostávat. Přístup přes webové stránky už není jediným možným. Čím dál více jsou využívány kanály na YouTube mobilní aplikace nebo další sociální sítě.

Zdroje: YouTube
Kanál Reuters na YouTube

Sociální sítě

 Už studie z roku 2012, kterou provedla společnost My.cz, ukázala, že novináři začali sociální sítě aktivně využívat.  Dominantní je samozřejmě Facebook. Téměř polovina (konkrétně 46 %) všech dotázaných novinářů, kteří jsou členy některé ze sociálních sítí, využívá pro pracovní účely právě zmíněný Facebook. Za ním poněkud pokulhávají ostatní sociální sítě.  YouTube využívá 17 % novinářů. V těsném závěsu je s 12 % Twitter a s 9 % LinkedIn. Pouze 8 % novinářů aktivních na sociálních sítích nikdy nevyužívá tyto sítě k pracovním účelům. Sociální sítě jsou na jedné straně úžasným nástrojem, jak propagovat sama sebe, svůj článek, svůj zpravodajský server. Na straně druhé v době, kdy jsou uživateli sociálních sítí politici, vlády, sportovci, celebrity, ale i politické strany, firmy, nevládní organizace, není divu, že se sociální sítě stávají legitimním zdrojem. Citace z Facebooku může být brána jako oficiální prohlášení dané osoby. Fotografie z Instagramu je volně dostupná všem jeho uživatelům a často mnohem zajímavější než fotky, které nabízejí zpravodajské agentury.

Jak přelstít Marka

Na konci únoru snížil Facebook viditelnost firemních příspěvků na 2 %. Tím dal jasně najevo, že nechce svoje služby poskytovat zadarmo a rozhodně ne firmám. Daniel Dočekal na serveru lupa.cz to vystihl přesně. "...Facebook předvedl největší kanadský fór internetové éry. Přesvědčil nepočítaně celebrit, skupin, firem i značek, že jeho služby jsou nejlepší cestou k dosažení lidí. A v okamžiku, kdy jsou na něm všichni doslova závislí, udělal z nich svá rukojmí." I zpravodajské servery tak musí začít přemýšlet, jak dostat své příspěvky k co největšímu počtu uživatelů, aniž by musely Facebooku platit velké peníze. A jak jinak to udělat než přes osobní účty novinářů. Stačí, když novinář začne sledovat profil své redakce a pak sdílí jednotlivé příspěvky. Při sdílení redakčních příspěvků se navíc novinářům otevírají nové možnosti. Ke svému (nebo i cizímu) článku mohou přidat další text. V něm se můžou s uživateli podělit o komentáře, postřehy, názory, které v samotném článku být nemohly, nebo třeba s článkem polemizovat.

Zdroj: www.facebook.com/jindrich.sidlo

Podobný způsob propagace je samozřejmě možný i na Twitteru. Uživatel je tu pouze omezen rozsahem tweetu. Ideální pro redakci je, když novinář sdílí článek na obou sociálních sítích. 

Že by Levy a jeho kolektivní inteligence?

Síla sociálních sítí se ukazuje v plné rozměru především ve chvílích, kdy je společnost „ve varu“. Takové události, jaké teď sledujeme na Ukrajině či ve Venezuele, jsou hnacím motorem pro společnost a pro uživatele sociálních sítí. Víc hlav víc ví a taky víc dokáže. Sociální sítě se tak stávají "jednou z hemisfér" centrálního mozku lidstva, za který bychom mohli považovat Internet. Dokážou sdílet informace, dokážou vyburcovat k činnosti.

 Jak velkou moc mají a jak moc se jich bojí i samotné vlády je vidět na případu Turecka. Zákaz užívání Twitteru měl zcela opačný účinek. A je to logické. Zakázané ovoce nejlépe chutná a sociální sítě mají v dnešním světě tak důležité postavení, že nemůže nikdo očekávat, že se jich jejich uživatelé vzdají. Zpravodajové často nemají přístup všude. Ale lidé jsou „všude“ a často mají po ruce mobilní telefon nebo jiné zařízení a jejich příspěvky na sociálních sítích se pak mohou stát zdrojem pro novináře. V tomto směru se stává dominantní Twitter.

Twitter jako zpravodajský kanál

Zdroj: www.doba-webova.cz

Způsob, jakým je dnes Twitter využíván, si jeho zakladatelé na začátku asi nepředstavovali. „Twitter mám, ale používám ho spíš jako zpravodajský kanál.“ To je častá věta, kterou můžete slyšet od některých uživatelů této sociální sítě. Nechtějí číst tweety svých známých a přátel, ani s nimi sdílet svoje osobní zážitky. Chtějí mít důležité informace o dění kolem sebe na jednom místě a chtějí je mít rychle. A to koneckonců chtějí i sami novináři. Je také mnohem rychlejší napsat 140 znaků dlouhý tweet, který vám Twitter povoluje, než jít oficiálními cestami, dělat prohlášení, svolávat tiskovky. A co teprve, pokud žádnou takovou oficiální cestu nemáte k dispozici. Potom novináři stačí sledovat osobnosti, zpravodajské agentury a servery a čekat, kdy se objeví něco relevantního. A ono se to vždy objeví.

Novější údaje o užívání jednotlivých sociálních sítí novináři nemáme, ale můžeme říci, že obecně se stává Twitter čím dál populárnější. Podle webu doba-webova.com měl Facebook prudký nárůst uživatelů na počátku roku 2010 a od té doby dochází ke zpomalení. Zatímco Twitter podle něj roste stále rychleji. V prvním čtvrtletí roku 2010 měl Twitter pouhých 36 660 uživatelů, v prvním čtvrtletí roku 2013 to bylo už 159 627. Vedle 1,8 milionů reálných uživatelů Facebooku jsou tato čísla samozřejmě zanedbatelná, ale vypovídají o růstu popularity této sítě.

V souvislosti s Twitterem se nám nabízí další možná cesta, jak vyhledávat informace. Mluvím o #hastag. Pro ty, kteří vůbec netuší. Hashtag je slovo nebo i fráze, které vždy předchází dvojkřížek #. Chytrý Twitter (nebo i Google+) z něj poté udělá odkaz a propojí jej se všemi stejnými hashtagy. Zkuste na vašem Twitter účtu do políčka pro vyhledávání napsat #MH370 a sledujte, co se stane. Twitter vám vyhledá všechny tweety, ve kterých se tento hashtag objevil, a nabídne vám tak nekonečné množství příspěvků o zmizelém malajsijském letadle. V Čechách jeho užívání ještě není úplným zvykem, ale na západ od nás se tohle „slovíčko“ stalo fenoménem. Svědčí o tom i to, že hashtag byl American Dialect Society vyhlášen slovem roku 2012.

Trošku z jiného soudku. Jak by vypadala naše komunikace, kdybychom v ní používali #hashtag?

Díky hashtagům mohou novináři, ale nejen oni, získat přehled všech tweetů, které byly o určité události nebo fenoménu napsány. Nejen že se tak dostanou k informacím od zpravodajských agentur a různých dalších médií, ale také k názorům obyčejných lidí. Takový „soupis“ všech příspěvků může nabízet jinou perspektivu a může také novináře dostat k dalším neočekávaným zdrojům.

Mobilní aplikace

Zdroj: www.iphonenuts.com
Ukázka mobilní aplikace
zpravodajské agentury Associated Press

Už jen třešničkou na dortu jsou mobilní aplikace, které usnadňují novinářům přístup k informacím. Nemusím psát, že mobilní telefon je dnes pro většinu obyvatel vyspělého světa nedílnou součástí každodenního života a že chytré telefony (popřípadě tablety) změnily způsoby jeho využívání. Zpravodajské agentury ale i velké nadnárodní zpravodajské servery to vědí a nabízejí proto svým čtenářům aplikace, díky nimž můžou být neustále ve spojení s aktuálním děním. Výjimkou není ani naše „četka“. Novinář proto může být ve spojení s „globální vesnicí“ prakticky neustále.

Způsobů, jak novináři mohou využívat nová média, je jistě mnoho a v budoucnosti jich nejspíš bude ještě mnohem více. Tento fenomén by si jistě zasloužil více pozornosti a hlavně aktuální čísla. Zajímavé výsledky by jistě přinesl kvantitativní i kvalitativní výzkum na tomto poli. Statistické údaje o využívání sociálních sítí novináři by ukázaly vývoj v naší společnosti. Hloubkové rozhovory se zkušenými novináři, kteří zažili éru bez nových médií, by poskytly osobní pohled na změny, které nová média přinesla.

Zdroje:

• www. mycz.tumblr.com
• www.doba-webova.cz
• www.lupa.cz
• www.youtube.com
• Pierre Levy: Collective Intelligence