Audiokniha
v posilovně?
Skutečně přichází doba, kdy lidé přestávají
číst papírové knihy a nahrazují tuto činnost poslechem mluveného slova? Podle
serveru audiotéka je
audiokniha vhodným společníkem dokonce i v posilovně či na procházce se
psem. Z takového tvrzení mi přechází zrak. Fenomén zvaný audiokniha a její
nepopíratelný comeback potvrzuje i zpravodajská ČT 24. Rozhodla jsem se tedy na
onu skutečnost zaměřit z pohledu skeptika a zastánce papírových knih.
Prvnímu setkání s audioknihou se
zřejmě nevyhnula většina uživatelů čteček knih, které navíc umějí přehrávat
audio ve formátu mp3. Provázelo posluchačský zážitek zděšení, anebo nedůvěru
vystřídalo milé překvapení? Osobně se řadím k první skupině, neboť pokud
nejsem s knihou předem důvěrně seznámena, fantazie stagnuje a ucho i mysl
se soustředí především na hlas či hlasy představující vypravěče a jednotlivé
postavy. Překvapivě nastala i situace, kdy jsem stála na druhém břehu a to při
poslechu původní verze Jarmilky Bohumila
Hrabala v podání Oldřicha Kaisera. Toto zpracování odvysílal loni Český rozhlas a mě naprosto fascinoval. Musím však
dodat, že mé nadšení bylo podtrženo velmi důvěrnou znalostí Hrabalových textů a
jeho kolážovitého stylu psaní. Dovolím si tvrdit, že pro posluchače, který není
v Hrabalových textech zběhlý, může být takový poslech opravdu náročný,
pokud nehodlá sledovat pouze dějovou linku.
Kouzlo, které v sobě zahrnuje čtení
tištěného textu, v minulosti mírně potlačila čtečka knih. Z různých
mediálních toků slýcháme, že čtečka knih díky své skladnosti a zanedbatelné
hmotnosti podněcuje k četbě více obyvatel České republiky. Přesto i
v letošním roce běží projekt Celé
Česko čte dětem. Kladu si tedy oprávněnou otázku, je onen hlásaný přírůstek
čtenářské populace skutečně uspokojivý? Aktuální výzkumy týkající se této
problematiky bohužel nejsou běžnému konzumentovi k dispozici.
Opravdoví milovníci knih však z valné
většiny zůstanou u těch papírových, neboť vůni staré vazby pořízené
v antikvariátu čtečka knih nenahradí a nezaplní Vám police v bytě.
Skutečně někoho natolik fascinují knihy, že upřednostní jejich poslech před
četbou? V pondělním Studiu 6 na ČT 24 (7. 4. 2014) padl výrok, že lidé
nahrazují poslech stále stejných formátů vysílaných českými rádii poslechem
audioknih. Údajně tak hodnotně zaplní část strávený za volantem automobilu
cestou do práce a zpět. Lze se
plnohodnotně soustředit na mluvené slovo, když primární úlohou má být jízda dle
předpisů? Tyto dvě činnosti nelze současně vykonávat tak, aby audiokniha posluchače
plně obohatila a současně jeho jízda nevedla ke kolizi. Anebo je naopak dobré
zpracování audioknihy způsobem, jak posluchače nalákat k zakoupení knihy?
Zde je důležité zdůraznit zmíněné kvalitní zpracování audioknihy. Domnívám se,
že s kvalitou nahrávek by na českém trhu neměl být problém, neboť
k nahrávání jsou zváni přední čeští herci a dubléři. Tvrzení dokládají i
žebříčky prodejnosti beletrie v podobě audioknihy, elektronické i papírovéknihy, ve všech třech vévodí Červenka norského
spisovatele Jo Nesba.
Nicméně, pokud si pořídíme audioknihu Tolkienova Pána prstenů, jsme rázem v roli posluchače ochuzeni, o prožitek, který skýtá vnitřní pevná vazba knihy, na které je vyobrazena mapa. Jak se s takovou skutečností vyrovnává audiokniha? Tento fakt mi zůstává záhadou.
Nicméně, pokud si pořídíme audioknihu Tolkienova Pána prstenů, jsme rázem v roli posluchače ochuzeni, o prožitek, který skýtá vnitřní pevná vazba knihy, na které je vyobrazena mapa. Jak se s takovou skutečností vyrovnává audiokniha? Tento fakt mi zůstává záhadou.
Předestřením situace posluchače audioknihy
a řidiče v jedné osobě, se konečně dostávám k ústřednímu tématu. Tedy
skutečnosti, že poslech hudby v posilovně vytváří příjemnou kulisu, která
jedince motivuje k vyšším výkonům. Jak může takovou úlohu suplovat
audiokniha? V pozici skeptika zastávám názor, že nelze mísit aktivní a
pasivní způsoby odpočinku a z populární beletrie, která je primárně
zpracovávána v podobě audioknih, opravdu nenacházím titul, který by
mohl při sportu rovnocenně nahradit poslech oblíbené hudby.
Ponechme audioknihy literárním
fajnšmekrům, posluchačům Českého rozhlasu, ovšem nesnažme se je násilím doslova
vecpat do míst, kam se před lety nezatoulala ani papírová kniha. Člověk
proměňuje své chování s příchodem nových médií, bezpochyby mu velmi
usnadňují život, ovšem konkrétně audiokniha dle mého nebude průkopníkem
převratu v místě, jakým je posilovna.
Použité
zdroje
V podstatě souhlasím s tím, že audioknihy zůstanou menšinovou záležitostí, ale váš příspěvek je psaný poněkud vágně.
ReplyDelete