Thursday, April 17, 2014

Lurker – tichý návštěvník kyberprostoru



Anglické slovo lurker, a z něj odvozená činnost lurking, se v kontextu online komunit začalo hojněji používat již v 90. letech minulého století. Jeho původ je však mnohem starší – dle dochované literatury bylo slovo lurker užíváno již ve 14. století. Dodnes si toto označení nese negativní až pejorativní konotace. Za lurkera je považován ten, kdo schován vyčkává v úkrytu za účelem provést nějaký nekalý, nebezpečný čin. Lurker asociuje záhadnost, temnost či hrozbu. Jaká zlověstná činnost se tedy skrývá za lurkingem v kyberprostoru? Lurkeři jsou členové internetové komunity, kteří užívají online obsah, aniž by se zapojovali do jeho vytváření. Veškerá kontroverze lurkerů v podstatě spočívá v neúčasti na principech Webu 2.0, jakými jsou produsage a kolektivní inteligenci, jež jsou založeny na aktivní participaci, odklonu od pouhé konzumace obsahů k produkci a sdílení.  

 Podle pravidla 1 % aktivních účastníků ovšem lurkeři nebudou pouze minoritní tajemní a zákeřní podivíni, nýbrž většina internetové populace. S nemalou pravděpodobností jste lurkeři i vy, kteří právě čtete tyto řádky…Je tedy označení lurker výstižné? Jsou lurkeři opravdu zákeřní neparticipující členové kyberprostoru, černí pasažéři na vlnách kolektivní inteligence, nebo jde jen o nevhodné pojmenování pro neškodné, či snad dokonce užitečné účastníky Webu 2.0?
Zdroj: datehookup.com

                                   
   K vysvětlení zbytečné stigmatizace tzv. lurkerů lze uvést přirovnání z offline prostředí. Účastníky přednášek tvoří krom přednášejících jednak posluchači, kteří se do přednášky aktivně zapojují, ale i posluchači, kteří „pouze“ poslouchají – právě ty lze označit za lurkery. Posluchač, jenž přednášku poslouchá (a případně si dělá poznámky), už se pravděpodobně nezdá být nijak nevhodným či dokonce zákeřným a nebezpečným. Jediný rozdíl mezi tímto posluchačem a lurkerem je, že posluchač zaujímá místo v reálném prostoru, je fyzicky přítomný, viditelný, působí tedy neskrytě. Skrytost, která je zřejmě na lurkerech právě oním pobuřujícím prvkem, je však dána už samotnou podstatou kyberprostoru, v němž může být ve většině případů ostatním viditelný jen ten, kdo se vyjadřuje veřejně.  Neviditelnost u lurkerů nemusí být nijak žádaná a záměrná, je prostě daná. Nelze ji považovat za schovku, v níž lurker zosnuje podlé plány. Stejně jako posluchač je lurker spíše jen sběračem dostupných informací prost jakýchkoliv špatných úmyslů. Slovo lurker je tudíž poměrně nepřesné. Alternativní a o něco korektnější pojmenování, jakými jsou např. reader-only members/participants či non-public participants, se však příliš neujala.

Otázkou zůstává, zda lze, či nelze lurkery považovat za participující součást kyberprostoru. Jak zde již zaznělo, v době Webu 2.0 je zúčastněnost úzce spojena s vlastní produkcí a sdílením, což staví na pomyslnou špičku online hierarchie veškeré tvůrce, naopak nepřispívajícím pozorovatelům patří příčka nejnižší. Je glorifikován „hlas“ jako primární funkce účasti, mlčenlivost je brána jako pasivita, neúčast. Přitom mlčení může být nasloucháním, jež v člověku vytváří prostor pro pochopení, přičemž každé pravé naslouchání v sobě potlačuje to, co by chtělo říci samo. Lurkeři svojí tichou přítomností naslouchají, pozorují, poznávají a snaží se pochopit, což lze považovat za zúčastněnost. Mnozí odborníci navíc vidí v lurkingu zcela legitimní a vhodnou aktivitu pro nové členy komunity – pouze prvotním lurkingem mohou lépe pochopit styl a normy daného společenství. Lurking je učením, díky kterému se v případě pozdějšího přechodu do role přispěvatele, lze do komunity lépe začlenit.

Z lurkingu bezesporu plynou výhody pro jednotlivce tuto činnost provozující. Je však lurker nějakým způsobem prospěšný i pro ostatní? V případě, že se lurker stane tvůrcem, může se z něj stát velmi dobře informovaný rádce a průvodce. Výhody ale mohou online komunitě poskytovat i lurkeři, kteří se rozhodnou ve své tiché přítomnosti setrvat. Jsou de facto neviditelným důkazem efektivního využívání kolektivní inteligence – v případě, že si s něčím nevědí rady, informaci si svým lurkingem zjistí. Nepokládají dotazy, na které již ve vodách internetu existuje odpověď – aktivně se do těchto vod vrhají a hledají. Neokrádají tak o čas ostatní členy komunity a neznečišťují kyberprostor duplicitním obsahem. Vraťme se k významu slova lurking. Je totiž nutné poznamenat, že toto označení odkazuje k ještě jednomu výkladu této činnosti, jenž s online lurkery koresponduje mnohem lépe než onen tiše číhající predátor. Lurking mimo jiné znamená setrvávat na určitém místě. Lurkeři tvoří věrné publikum, které se, ač v tichosti, znovu a znovu vrací. Tím zvyšují návštěvnost, čtenost či sledovanost, což může přilákat inzerenty a tvorbu komunity tak zpeněžit.

Ač neviditelní lurkeři se již ze své podstaty těžko kdy stanou všeobecně uznávanými autoritami online sféry, je dobré si uvědomit, že jsou poměrně podstatným článkem, jež udržuje ekosystém internetu v rovnováze. Bez lurkingu by se internet pravděpodobně stal chaotickým místem plným chybných, hloupých a opakujících se obsahů, místem překypujícím aktivními tvůrci s minimem příjemců.

Zdroje:

Posted by at

1 comment:

Subscribe to: Post Comments (Atom)