Lenka Vavřínkováínková
Lenka Vavřínková
Nepochybuji o tom, že v dnešní době již každý někdy slyšel pojem „Pán prstenů“. Povídky původně určené dětem samotného autora se díky své poutavosti a přitažlivému žánru staly celosvětovým fenoménem. Před několika lety se knižní předlohy ujali filmaři a naservírovali nám neuvěřitelná dobrodružství na stříbrném podnose, respektive plátně. Tím ale zdaleka nekončíme. Při hlubším zkoumání by nás čekalo velice dlouhé čtení, což není v současném uspěchaném světě žádoucí. Zvu vás tedy na cestu letem světem J. R. R. Tolkiena z pohledu nových médií a moderních technologií. Kam až cesty ze Středozemě vedou...?
Trocha historie...
John Ronald Reuer Tolkien působil na univerzitě v Oxfordu jako profesor staré angličtiny, moderního anglického jazyka a literatury. Zajímal se o řadu dalších jazyků z různých koutů světa (např. stará norština, finština a litevština, také galština), které mu pak velice dobře posloužily i ve vlastní literární tvorbě. Tolkien napsal kromě celé řady vědeckých studií desítky děl z žánru fantasy, za jehož „otce“ a průkopníka je právem považován. Díky autorovým rozsáhlým jazykovědným a historickým znalostem vznikl úplně nový svět, který dal oživnout doposud neobjeveným, zapomenutým či neexistujícím tvorům a stal se dějištěm příběhů, které stojí za to předávat a rozvíjet...
Vše začalo v roce 1937 pohádkou pro děti o malých skřítcích - hobitech z jakési Středozemě. Příběh nebyl určen široké veřejnosti, pouze rodině a blízkým přátelům. Ti však autora přesvědčili, že si vyprávění zaslouží větší publikum, a tak spatřila světlo světa kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Tolkien se celý život zajímal o historii a rád vytvářel vlastní příběhy, což přispělo ke vzniku nejznámějšího autorova díla – třísvazkového románu Pán prstenů (1954 - 55). Záměrně píši třísvazkového a nikoliv třídílného, jak bývá výpravný román chybně označován. Za války se potýkali vydavatelé s nedostatkem papíru, proto musel být příběh rozdělen do tří částí. Díly Společenstvo prstenu a Dvě věže vyšly v roce 1954, Návrat krále pak přišel o rok později.
A to se již ocitáme na počátku obrovské popularity Tolkienova světa mezi lidmi, která se stupňuje až do současné doby a nachází stále nové formy předávání a rozšiřování neobyčejných příběhů několika hrdinů.
Zpět do současnosti...
V návaznosti na vznik nových médií se objevuje několik konceptů, které se mediálními obsahy prolínají a často se také překrývají. Na příkladu Tolkienova Pána prstenů se dá velice dobře ukázat koncept „transmedia storytelling“, který definoval Henry Jenkins jako vyprávění v různých médiích současně, přičemž se jednotlivé formy a obsahy navzájem doplňují a umožňují tak pojmout téma ve větší šíři, do hlubších detailů.
Druhým často zmiňovaným trendem je tzv. „produsage“. Jak již samotný název napovídá, kromě užívání a přijímání konkrétních mediálních obsahů se publikum podílí také na jejich tvorbě a rozšiřování. Touto teorií se zabývá především Axel Bruns.
Oba zmíněné koncepty jsou tak úzce propojené, že je obtížné je oddělit. Často se právě tvorba nadšenců z řad publika objevuje v dalších médiích a rozšiřuje tak celkový záběr a výskyt tématu. Podívejme se tedy, jak transmedia storytelling a produsage fungují u Pána prstenů...
Knižní podoba vypráví příběh ze čtvrtého věku Středozemě, v němž svět ovládlo temno, a jediným možným způsobem, jak ho zahnat, bylo zničit prsten zla. Tento prsten, nedílná součást bytosti pána zla Saurona, se stal prostředkem vlády nad každým, kdo prsten zdánlivě „vlastnil“. Jen houževnatost a čistá mysl i duše malých „půlčíků“ - hobitů a odvaha i soudržnost jejich průvodců zachránila zemi před absolutním pohlcením tmou, zlem a děsem.
Filmoví tvůrci za pomoci moderní techniky připravili téměř deseti hodinový film rozdělený také do tří dílů, nabitých dech beroucími záběry a počítačovými triky a animacemi.
S odstupem času se filmové pojetí dočkalo vydání na DVD nosičích. S tím také úzce souvisí hudební podklad – soundtrack, který je dostupný na CD.
obrázky
Film do jisté míry ovlivnil vnímání fantazijního světa, protože vykreslil a zkonkrétnil představy, které dříve vznikaly pouze v hlavách čtenářů.
Na motivy knihy i filmu byl vytvořen krátký nezávislý fan film The hunt for gollum dostupný na internetu, k němuž se vztahuje stejnojmenný blog.
Zde se již potkáváme s druhým konceptem - „produsage“ - a tvorbou čtenářů, diváků, obecně publika.
Příběhy ze Středozemě se staly tématem síťové RPG (role playing game) počítačové hry MUME (Multi users in Middle earth).
Kontroverzní český hudebník Jim Čert se zaměřil na básně z Pána prstenů. Některé úplně přetvořil, jiné pouze zhudebnil a vydal na albu pod názvem Písně Středozemě.
Řadu zajímavých informací včetně vlastních příběhů, ilustrací, slovníku elfštiny podle Tolkiena, přehledů plánovaných fanouškovských akcí a mnoha dalšího nabízejí fan weby jako například Angrenost nebo Společnost přátel díla pana JRR Tolkiena.
Za velice neotřelý (a poměrně ojedinělý ve srovnání s jinými tématy) projev „produsage“ (i když částečně mimo média) považuji hry s tématikou inspirovanou Pánem prstenů i jinými Tolkienovými díly – tak zvané LARPy (life action role playing) jinak zvané „dřevárny“ podle používaných zbraní. Jedná se o reálné, fyzické ztvárnění knižních i nově vytvořených příběhů. Na podobné akce organizované pod širým nebem se sjíždějí i tisíce opravdu skalních fanoušků, kteří se vžívají do svých oblíbených rolí a připravují si kostýmy, zbraně, strategii, učí se Tolkienem vytvořené jazyky (elfština, řeč Mordoru), tvoří svůj vlastní slang, ze svých řad si vybírají velitele a panovníky pro každý nový ročník hry, zkrátka věnují přípravám značné úsilí. V podstatě se jedná o životní styl. Jednou z největších událostí tohoto druhu u nás je „bitva pěti armád“.
Svět fantasy J. R. R. Tolkiena je lákavý, má spoustu tajemných zákoutí a umožňuje prožívat velice zajímavá dobrodružství. Žijí v něm dlouhověcí númenorejci (lidská rasa), živelní hobité, půvabní elfové, podlí skřeti, mocní čarodějové, houževnatí trpaslíci a řada dalších neobvyklých tvorů. Když vás tento svět polapí, už většinou nepustí. Zůstanete v něm – někdo více, někdo méně - ale zůstanete.
Přijměte tedy pozvání a navštivte Středozem, svět J. R. R. Tolkiena...
Lenka Vavřínková
Nepochybuji o tom, že v dnešní době již každý někdy slyšel pojem „Pán prstenů“. Povídky původně určené dětem samotného autora se díky své poutavosti a přitažlivému žánru staly celosvětovým fenoménem. Před několika lety se knižní předlohy ujali filmaři a naservírovali nám neuvěřitelná dobrodružství na stříbrném podnose, respektive plátně. Tím ale zdaleka nekončíme. Při hlubším zkoumání by nás čekalo velice dlouhé čtení, což není v současném uspěchaném světě žádoucí. Zvu vás tedy na cestu letem světem J. R. R. Tolkiena z pohledu nových médií a moderních technologií. Kam až cesty ze Středozemě vedou...?
Trocha historie...
John Ronald Reuer Tolkien působil na univerzitě v Oxfordu jako profesor staré angličtiny, moderního anglického jazyka a literatury. Zajímal se o řadu dalších jazyků z různých koutů světa (např. stará norština, finština a litevština, také galština), které mu pak velice dobře posloužily i ve vlastní literární tvorbě. Tolkien napsal kromě celé řady vědeckých studií desítky děl z žánru fantasy, za jehož „otce“ a průkopníka je právem považován. Díky autorovým rozsáhlým jazykovědným a historickým znalostem vznikl úplně nový svět, který dal oživnout doposud neobjeveným, zapomenutým či neexistujícím tvorům a stal se dějištěm příběhů, které stojí za to předávat a rozvíjet...
Vše začalo v roce 1937 pohádkou pro děti o malých skřítcích - hobitech z jakési Středozemě. Příběh nebyl určen široké veřejnosti, pouze rodině a blízkým přátelům. Ti však autora přesvědčili, že si vyprávění zaslouží větší publikum, a tak spatřila světlo světa kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Tolkien se celý život zajímal o historii a rád vytvářel vlastní příběhy, což přispělo ke vzniku nejznámějšího autorova díla – třísvazkového románu Pán prstenů (1954 - 55). Záměrně píši třísvazkového a nikoliv třídílného, jak bývá výpravný román chybně označován. Za války se potýkali vydavatelé s nedostatkem papíru, proto musel být příběh rozdělen do tří částí. Díly Společenstvo prstenu a Dvě věže vyšly v roce 1954, Návrat krále pak přišel o rok později.
A to se již ocitáme na počátku obrovské popularity Tolkienova světa mezi lidmi, která se stupňuje až do současné doby a nachází stále nové formy předávání a rozšiřování neobyčejných příběhů několika hrdinů.
Zpět do současnosti...
V návaznosti na vznik nových médií se objevuje několik konceptů, které se mediálními obsahy prolínají a často se také překrývají. Na příkladu Tolkienova Pána prstenů se dá velice dobře ukázat koncept „transmedia storytelling“, který definoval Henry Jenkins jako vyprávění v různých médiích současně, přičemž se jednotlivé formy a obsahy navzájem doplňují a umožňují tak pojmout téma ve větší šíři, do hlubších detailů.
Druhým často zmiňovaným trendem je tzv. „produsage“. Jak již samotný název napovídá, kromě užívání a přijímání konkrétních mediálních obsahů se publikum podílí také na jejich tvorbě a rozšiřování. Touto teorií se zabývá především Axel Bruns.
Oba zmíněné koncepty jsou tak úzce propojené, že je obtížné je oddělit. Často se právě tvorba nadšenců z řad publika objevuje v dalších médiích a rozšiřuje tak celkový záběr a výskyt tématu. Podívejme se tedy, jak transmedia storytelling a produsage fungují u Pána prstenů...
Knižní podoba vypráví příběh ze čtvrtého věku Středozemě, v němž svět ovládlo temno, a jediným možným způsobem, jak ho zahnat, bylo zničit prsten zla. Tento prsten, nedílná součást bytosti pána zla Saurona, se stal prostředkem vlády nad každým, kdo prsten zdánlivě „vlastnil“. Jen houževnatost a čistá mysl i duše malých „půlčíků“ - hobitů a odvaha i soudržnost jejich průvodců zachránila zemi před absolutním pohlcením tmou, zlem a děsem.
Filmoví tvůrci za pomoci moderní techniky připravili téměř deseti hodinový film rozdělený také do tří dílů, nabitých dech beroucími záběry a počítačovými triky a animacemi.
S odstupem času se filmové pojetí dočkalo vydání na DVD nosičích. S tím také úzce souvisí hudební podklad – soundtrack, který je dostupný na CD.
obrázky
Film do jisté míry ovlivnil vnímání fantazijního světa, protože vykreslil a zkonkrétnil představy, které dříve vznikaly pouze v hlavách čtenářů.
Na motivy knihy i filmu byl vytvořen krátký nezávislý fan film The hunt for gollum dostupný na internetu, k němuž se vztahuje stejnojmenný blog.
Zde se již potkáváme s druhým konceptem - „produsage“ - a tvorbou čtenářů, diváků, obecně publika.
Příběhy ze Středozemě se staly tématem síťové RPG (role playing game) počítačové hry MUME (Multi users in Middle earth).
Kontroverzní český hudebník Jim Čert se zaměřil na básně z Pána prstenů. Některé úplně přetvořil, jiné pouze zhudebnil a vydal na albu pod názvem Písně Středozemě.
Řadu zajímavých informací včetně vlastních příběhů, ilustrací, slovníku elfštiny podle Tolkiena, přehledů plánovaných fanouškovských akcí a mnoha dalšího nabízejí fan weby jako například Angrenost nebo Společnost přátel díla pana JRR Tolkiena.
Za velice neotřelý (a poměrně ojedinělý ve srovnání s jinými tématy) projev „produsage“ (i když částečně mimo média) považuji hry s tématikou inspirovanou Pánem prstenů i jinými Tolkienovými díly – tak zvané LARPy (life action role playing) jinak zvané „dřevárny“ podle používaných zbraní. Jedná se o reálné, fyzické ztvárnění knižních i nově vytvořených příběhů. Na podobné akce organizované pod širým nebem se sjíždějí i tisíce opravdu skalních fanoušků, kteří se vžívají do svých oblíbených rolí a připravují si kostýmy, zbraně, strategii, učí se Tolkienem vytvořené jazyky (elfština, řeč Mordoru), tvoří svůj vlastní slang, ze svých řad si vybírají velitele a panovníky pro každý nový ročník hry, zkrátka věnují přípravám značné úsilí. V podstatě se jedná o životní styl. Jednou z největších událostí tohoto druhu u nás je „bitva pěti armád“.
Svět fantasy J. R. R. Tolkiena je lákavý, má spoustu tajemných zákoutí a umožňuje prožívat velice zajímavá dobrodružství. Žijí v něm dlouhověcí númenorejci (lidská rasa), živelní hobité, půvabní elfové, podlí skřeti, mocní čarodějové, houževnatí trpaslíci a řada dalších neobvyklých tvorů. Když vás tento svět polapí, už většinou nepustí. Zůstanete v něm – někdo více, někdo méně - ale zůstanete.
Přijměte tedy pozvání a navštivte Středozem, svět J. R. R. Tolkiena...
V souvislosti s tím doporučuju přečíst Tolkienovu esej On Fairy Stories.
ReplyDelete