Od knihy k filmu
Komplikovaný příběh začíná dlouhou historií a rodokmenem hlavních postav. Spletitost vyprávění pokračuje i v dalších dílech. Není to tedy typický bestseller a k jeho zfilmování se odhodlal až téměř 45 let po napsání Tolkienovi knihy novozélandský režisér Peter Jackson, který se předtím zabýval natáčením takových snímků jako Vesmírní kanibalové (Bad Taste), nebo Živí mrtví (Braindead). Spíše hororová produkce dala Jacksonovi průpravu v maskách a kostýmech, které v Pánu prstenů bohatě využil.
Zjednodušení vyprávění zdůraznilo sílu příběhu. Spolu s výpravným zpracováním bitev to byl recept na úspěch. Třetí díl trilogie získal v roce 2004 Oscara za film roku. Peter Jackson získal práva na filmování Tolkienova díla v roce 1997 poté, co se setkal s producentem Saulem Zaentzem. Nejdříve měl dělat dvoudílný film, poté byl nucen vměstnat celou trilogii do jednoho dílu, ale nakonec se dohodl se společností New Line Cinema, která dychtila po trilogii. Zfilmování tohoto příběhu právě Peterem Jacksonem mělo pro celosvětový úspěch tohoto vyprávění klíčový význam. Dnes Peter Jackson produkuje filmy mladých nadějných režisérů jako je Neill Blomkamp a jeho akční sci-fi thriller District 9. Není bez zajímavosti, že režisér Blomkamp je stejně jako J. R. R. Tolkien z Jižní Afriky.
Z Afriky do Středozemě
J. R. R. Tolkien se narodil roku 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství však strávil v Anglii, kde rovněž absolvoval středoškolská a univerzitní studia. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se ve stejném oboru stal profesorem. Prvními Tolkienovými publikacemi byly ve 20. letech 20. století Slovník střední angličtiny (A Middle English Vocabulary) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (Sir Gawain and the Green Knight), čtenářský úspěch mu však přinesl až pohádkový příběh z fiktivní dávné Středozemě Hobit (The Hobbit). Po čtrnáctileté práci, započaté již před vydáním Hobita, dokončil koncem 40. let rozsáhlé, v dějové a myšlenkové složitosti i jazykové invenci nesrovnatelně bohatší pokračování v trilogii Pán prstenů (The Lord of the Rings), jež vzbudilo mohutnou vlnu zájmu zejména mezi revoltující mládeží ve druhé polovině 60. let. Osudy Středozemě líčí i v pokračování eposu Silmarilion.
Z Afriky do Středozemě
J. R. R. Tolkien se narodil roku 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství však strávil v Anglii, kde rovněž absolvoval středoškolská a univerzitní studia. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se ve stejném oboru stal profesorem. Prvními Tolkienovými publikacemi byly ve 20. letech 20. století Slovník střední angličtiny (A Middle English Vocabulary) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (Sir Gawain and the Green Knight), čtenářský úspěch mu však přinesl až pohádkový příběh z fiktivní dávné Středozemě Hobit (The Hobbit). Po čtrnáctileté práci, započaté již před vydáním Hobita, dokončil koncem 40. let rozsáhlé, v dějové a myšlenkové složitosti i jazykové invenci nesrovnatelně bohatší pokračování v trilogii Pán prstenů (The Lord of the Rings), jež vzbudilo mohutnou vlnu zájmu zejména mezi revoltující mládeží ve druhé polovině 60. let. Osudy Středozemě líčí i v pokračování eposu Silmarilion.
Od stolu k počítači
Světem Středozemě byla ovlivněna i řada dalších lidských zájmů. Například stolní hra Dračí doupě byla zjevně inspirována tímto příběhem. Jednou z postav je Hraničář, který vystupuje i v Pánovi prstenů jako Aragorn. Alchymista a kouzelník mají zase předlohu v postavě Gandalfa. Hra se stala velmi populární a vstupuje do života dál třeba v podobě jmen e-mailových adres, přezdívek na Skypu, či různých nicků v internetových debatách. Počítačová hra Pán prstenů má také několik pokračování a řadu příznivců. Ve hře se příběh dále rozvíjí, každá bitva je dalším pokračováním děje a výsledek je vždy nejistý.Od pasivity k aktivitě
Dalším prvkem transmediálnosti tohoto vyprávění je kolektivní inteligence, která se odráží nejvíce na stránkách Wikipedie. Každá postava zde má svůj hypertextový odkaz a je tak propojena s ostatními. Produsage, neboli vlastní tvorbu inspirovanou nějakým už existujícím příběhem, můžeme najít i na stránkách YouTube. Jak předpověděl již Marshall McLuhan téměř před 40 lety, je tato síť zábavou i byznysem. Najdete tu trailery nových filmů i nové hudební videoklipy, umístěné sem přímo jejich producenty a vydavateli, tak amatérskou tvorbu.
Světem Středozemě byla ovlivněna i řada dalších lidských zájmů. Například stolní hra Dračí doupě byla zjevně inspirována tímto příběhem. Jednou z postav je Hraničář, který vystupuje i v Pánovi prstenů jako Aragorn. Alchymista a kouzelník mají zase předlohu v postavě Gandalfa. Hra se stala velmi populární a vstupuje do života dál třeba v podobě jmen e-mailových adres, přezdívek na Skypu, či různých nicků v internetových debatách. Počítačová hra Pán prstenů má také několik pokračování a řadu příznivců. Ve hře se příběh dále rozvíjí, každá bitva je dalším pokračováním děje a výsledek je vždy nejistý.Od pasivity k aktivitě
Dalším prvkem transmediálnosti tohoto vyprávění je kolektivní inteligence, která se odráží nejvíce na stránkách Wikipedie. Každá postava zde má svůj hypertextový odkaz a je tak propojena s ostatními. Produsage, neboli vlastní tvorbu inspirovanou nějakým už existujícím příběhem, můžeme najít i na stránkách YouTube. Jak předpověděl již Marshall McLuhan téměř před 40 lety, je tato síť zábavou i byznysem. Najdete tu trailery nových filmů i nové hudební videoklipy, umístěné sem přímo jejich producenty a vydavateli, tak amatérskou tvorbu.
U Pána prstenů najdete na YouTube jak oficiální trailery, tak různě sestříhané sekvence filmu, doplněné vlastní nebo oblíbenou hudbou autora. Někdy se části filmu kombinují i s jinými záběry, například kapely, která tvoří hudební doprovod klipu. Mediální producenti hledají cestu, jak vyřešit vzniklé problémy přehodnocením svého vztahu se spotřebiteli. Publikum, povzbuzeno novými technologiemi se zase snaží zaplňovat prostor vytvořený mezi starými a novými médii a požaduje právo na spoluvytváření kultury. Sbližování kultury se děje nejen prostřednictvím technologií a produkce, ale také prostřednictvím změny způsobu, jak jsou tato média využívána. Snaha o spoluvytváření kultury je snahou o dosažení spoluvytváření společnosti, která se bezprostředně týká každého člověka. Edward Burnett Tylor řekl, že definice kultury znamená vědeckou revoluci: „Kultura neboli civilizace je složitý celek, který zahrnuje vědu, víru, morálku, právo, obyčeje a jiné schopnosti a návyky, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“
Od umění k společnosti
Z hlediska celospolečenského je umění vnímáno jako svébytná, a tudíž nepřevoditelná
součást a identifikační znak kultury, jako hodnota udržující a rozvíjející kvalitu života
jednotlivce i společnosti, její sociabilitu, komunikativnost, a tím i faktor trvale udržitelného
rozvoje. Každý má tedy právo vytvářet umění jakýmkoliv způsobem, stejně tak jako může kulturu libovolně spotřebovávat. Možnosti jednotlivců se ale liší podle jejich společenského postavení (rasa, třída, rod). Nejvýhodnější přístup k médiím mají bílý muži střední třídy s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Proto je sbližování kultury v doslovném smyslu ještě otázkou vyřešení těchto společenských témat.
Od Pána prstenů k Hobitovi
Hobitem to začalo, hobitem to končí. V příštím roce začne na Novém Zélandu natáčení dvoudílné adaptace románu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Producentem bude Peter Jackson a režie se ujme Gulliermo del Toro (Blade II., Hellboy, Faunův labyrint). Děj Hobita se odehrává šedesát let před trilogií Pán prstenů. Ve filmu se objeví Bilbo Pytlík, který by měl
Od umění k společnosti
Z hlediska celospolečenského je umění vnímáno jako svébytná, a tudíž nepřevoditelná
součást a identifikační znak kultury, jako hodnota udržující a rozvíjející kvalitu života
jednotlivce i společnosti, její sociabilitu, komunikativnost, a tím i faktor trvale udržitelného
rozvoje. Každý má tedy právo vytvářet umění jakýmkoliv způsobem, stejně tak jako může kulturu libovolně spotřebovávat. Možnosti jednotlivců se ale liší podle jejich společenského postavení (rasa, třída, rod). Nejvýhodnější přístup k médiím mají bílý muži střední třídy s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Proto je sbližování kultury v doslovném smyslu ještě otázkou vyřešení těchto společenských témat.
Od Pána prstenů k Hobitovi
Hobitem to začalo, hobitem to končí. V příštím roce začne na Novém Zélandu natáčení dvoudílné adaptace románu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Producentem bude Peter Jackson a režie se ujme Gulliermo del Toro (Blade II., Hellboy, Faunův labyrint). Děj Hobita se odehrává šedesát let před trilogií Pán prstenů. Ve filmu se objeví Bilbo Pytlík, který by měl
potkat při svém putování za pokladem Gandalfa a elfy Elronda a Galadriel. Jistí jsou tedy představitelé vedlejších rolí - Ian McKellen v roli čaroděje, Hugo Weaving jako Elrond a Cate Blanchett coby Galadriel. Jistý naopak není představitel role hlavní – Bilbo Pytlíka. Spekuluje se o Danielu Radcliffovi alias Harry Potterovi, Davidu Tennantovi (populárního ze sci-fi seriálu Doctor Who), Jamesi McAvoyovi (Pokání) a nové Spielbergově hvězdě Shia LaBeoufovi. Data premiér jsou stanovena na prosinec 2011 a 2012.
No comments:
Post a Comment