
Od knihy k filmu
Komplikovaný příběh začíná dlouhou historií a rodokmenem hlavních postav. Spletitost vyprávění pokračuje i v dalších dílech. Není to tedy typický bestseller a k jeho zfilmování se odhodlal až téměř 45 let po napsání Tolkienovi knihy novozélandský režisér Peter Jackson, který se předtím zabýval natáčením takových snímků jako Vesmírní kanibalové (Bad Taste), nebo Živí mrtví (Braindead). Spíše hororová produkce dala Jacksonovi průpravu v maskách a kostýmech, které v Pánu prstenů bohatě využil.

Z Afriky do Středozemě
J. R. R. Tolkien se narodil roku 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství však strávil v Anglii, kde rovněž absolvoval středoškolská a univerzitní studia. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se ve stejném oboru stal profesorem. Prvními Tolkienovými publikacemi byly ve 20. letech 20. století Slovník střední angličtiny (A Middle English Vocabulary) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (Sir Gawain and the Green Knight), čtenářský úspěch mu však přinesl až pohádkový příběh z fiktivní dávné Středozemě Hobit (The Hobbit). Po čtrnáctileté práci, započaté již před vydáním Hobita, dokončil koncem 40. let rozsáhlé, v dějové a myšlenkové složitosti i jazykové invenci nesrovnatelně bohatší pokračování v trilogii Pán prstenů (The Lord of the Rings), jež vzbudilo mohutnou vlnu zájmu zejména mezi revoltující mládeží ve druhé polovině 60. let. Osudy Středozemě líčí i v pokračování eposu Silmarilion.

Světem Středozemě byla ovlivněna i řada dalších lidských zájmů. Například stolní hra Dračí doupě byla zjevně inspirována tímto příběhem. Jednou z postav je Hraničář, který vystupuje i v Pánovi prstenů jako Aragorn. Alchymista a kouzelník mají zase předlohu v postavě Gandalfa. Hra se stala velmi populární a vstupuje do života dál třeba v podobě jmen e-mailových adres, přezdívek na Skypu, či různých nicků v internetových debatách. Počítačová hra Pán prstenů má také několik pokračování a řadu příznivců. Ve hře se příběh dále rozvíjí, každá bitva je dalším pokračováním děje a výsledek je vždy nejistý.

Dalším prvkem transmediálnosti tohoto vyprávění je kolektivní inteligence, která se odráží nejvíce na stránkách Wikipedie. Každá postava zde má svůj hypertextový odkaz a je tak propojena s ostatními. Produsage, neboli vlastní tvorbu inspirovanou nějakým už existujícím příběhem, můžeme najít i na stránkách YouTube. Jak předpověděl již Marshall McLuhan téměř před 40 lety, je tato síť zábavou i byznysem. Najdete tu trailery nových filmů i nové hudební videoklipy, umístěné sem přímo jejich producenty a vydavateli, tak amatérskou tvorbu.

Od umění k společnosti
Z hlediska celospolečenského je umění vnímáno jako svébytná, a tudíž nepřevoditelná
součást a identifikační znak kultury, jako hodnota udržující a rozvíjející kvalitu života
jednotlivce i společnosti, její sociabilitu, komunikativnost, a tím i faktor trvale udržitelného
rozvoje. Každý má tedy právo vytvářet umění jakýmkoliv způsobem, stejně tak jako může kulturu libovolně spotřebovávat. Možnosti jednotlivců se ale liší podle jejich společenského postavení (rasa, třída, rod). Nejvýhodnější přístup k médiím mají bílý muži střední třídy s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Proto je sbližování kultury v doslovném smyslu ještě otázkou vyřešení těchto společenských témat.
Od Pána prstenů k Hobitovi
Hobitem to začalo, hobitem to končí. V příštím roce začne na Novém Zélandu natáčení dvoudílné adaptace románu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Producentem bude Peter Jackson a režie se ujme Gulliermo del Toro (Blade II., Hellboy, Faunův labyrint). Děj Hobita se odehrává šedesát let před trilogií Pán prstenů. Ve filmu se objeví Bilbo Pytlík, který by měl

No comments:
Post a Comment