Tuesday, December 15, 2009

Vladan Šír: Královské rádio

Říká si Wanda Wisdom a každý všední den má svůj vlastní rozhlasový pořad, který je – stejně jako ona sama – někdy šílený, občas nudný, jindy jako kázání a čas od času i poučný.
Ale Wanda není žena a její pořad neuslyšíte v rozhlase.
Wanda Wisdom je pseudonym jednoho amerického mladého muže, který v žije ve městě Minneapolis ve státě Minnesota – „in the heart of God's country“, jak sám říká. Vlastním jménem Bradley Traynor je drag queen, tedy muž, který vystupuje v roli ženy s výrazným make-upem a ještě extravagantnějším účesem. Jeho či spíše její show nazvanou Lucky Bitch Radio neuslyšíte v rádiu, ale potřebujete k tomu počítač s připojením na internet a software na stahování takzvaných podcasts – tím prvním byl iTunes. A pak ještě přístroj na reprodukci samotného pořadu – buď opět počítač s reproduktory nebo přenosný přehrávač, třeba takový iPod. Pořad Wandy totiž patří k fenoménu podcastingu – zvukových pořadů, které může kdokoli vytvořit a volně šířit po internetu.
„Ulítlá, střízlivá drag queen-třicátnice, která nemá špetku trpělivosti pro obyčejnost,“ popisuje Wanda Wisdom sama sebe a pokračuje charakteristickou své show. „Její každodenní podcast je intergalatickou poutí časem a prostorem libovolnou rychlostí. Naskočte, jestli si myslíte, že na to máte.“

Na začátku byl iPod
Přehrávač iPod a na něj navázaný software iTunes je bezpochyby jedním z největších technologických fenoménů posledního desetiletí. Nejenže nastolil zcela novou formu legálního prodeje hudby, televizních seriálů, celých filmů, počítačových her a softwaru, nýbrž na svět přivedl úplně novou kategorii mediálního obsahu: podcasting.
Jde o velice jednoduchý koncept sdílení originálních zvukových děl pomocí softwaru iTunes. Ten, kdo má k dispozici počítač připojený na internet a možnost nahrávat na něm zvukový záznam ve formátu MP3, může si založit svůj vlastní „rozhlasový pořad“. Uživatelé připojení na internet si mohou podcast „předplatit“ a software jim bude automaticky stahovat každý nový díl vyžádaného pořadu.
Analogie rozhlasového pořadu je na místě, protože pocast je pořadem, který vytváří jeden producent a je určen pro konzumaci širokou veřejností. Na rozdíl od rozhlasu však nemusí spoléhat na omezené radiové frekvence, ale je dostupný kdekoli na světě s připojením na internet. A na rozdíl od rozhlasu uživatelé nemusí sedět u přijímače a čekat, až jejich oblíbený pořad začne vysílat. Každý nový díl podcastu mají automaticky v počítači, který synchronizují se svým iPodem, a pořad si tak mohou poslechnout ve chvíli, kdy se jim to bude hodit.
A jak bylo řečeno výše, svůj pořad může mít každý. Od vzniku fenoménu vznikly už desítky tisíc podcastů od pořadů politiků, novinových komentátorů, skutečných rozhlasových stanic využívajících novou technologii k dalšímu šíření svých pořadů až po běžné uživatele, kteří vykládají své každodenní příhody, úvahy a zážitky komukoli, kdo je ochoten chvíli poslouchat. Pocasting nemá žádný centrální regulační orgán nebo filtr, uživatelé vytvářejí zvukové pořady sami pro sebe navzájem, uživatelé jsou sami sobě producenty obsahu.
V odborných kruzích se pro fenomén vytváření sdíleného obsahu nacházející se v prostředí propojené sítě ujal termín produsage, který dobře vystihuje jeho podstatu. Jde o spojení dvou anglických slov, a sice „to produce“ (vyrábět, nebo zde spíše vytvářet nějaký obsah) a „usage“ (užití). Znamená tedy, že uživatel média – v tomto případě softwaru sloužícího k nahrávání zvuku, jakou je například iTunes – je zároveň producentem obsahu, jež toto médium přenáší a jež publikují na internetu. Všichni společně mohou volně obsah sdílet, vytvářet celé komunity podcasterů, reagovat jeden na druhého, zvát se do svých „pořadů“ a odkazovat jeden na druhého.

Kuřata a alkoholismus
V moři tisíců podcastů, jejichž producenti nekonečně nudí výčtem svých každodenních banálních zážitků, podcast Lucky Bitch Radio vystupuje už díky svému formálnímu zpracování. Každý díl začíná originální znělkou nazpívanou zřejmě školeným zpěvákem s hudebním doprovodem a následuje opět originální přihlášení moderátorky Wandy Wisdom. Jednotlivé díly nemají přesně vymezenou délku – obvykle trvají kolem půl hodiny, ale některé mívají až padesát minut. Záleží čistě na náladě moderátorky a na jejím úsudku, kolik je posluchač během jednoho dílu ještě ochoten slyšet. Protože i Wanda Wisdom nudí – témata rozebíraná v podcastech zahrnují i její cvičební plán ve fitness, posedlost kuřecím masem nebo nejnovější oblíbenou značku kávy. Jindy však řeší závažná témata, jako jsou prezidentské volby, projednávání zákonů v americkém parlamentu, otázky aktuální pro americkou gay komunitu, k níž se Wanda Wisdom hlásí, nebo problém svého alkoholismu, se kterým se musela vyrovnat v době před zahájením podcastu. To, čím podcast Lucky Bitch Radio vyniká, je schopnost sebereflexe a rozhled moderátorky ovládající kromě angličtiny také japonštinu a částečně němčinu.

Od zvuku k videu
Za uplynulých více než pět let se příběh Wandy Wisdom neomezil jen na podcasting, ale postupně pronikl do dalších formátů médií. Stejně jako třeba velkofilmy nebo počítačové hry má ke svému „pořadu“ také website, stránku na sociální síti Facebook i MySpace, fotografie na serveru Flickr, vlastní kanál na serveru YouTube sloužícímu ke sdílení videí a dokonce svou vlastní definici na internetové encyklopedii Wikipedia. Takovému propojování různých formátů médií sloužícímu k podání jediného příběhu odborníci říkají transmediální vyprávění (transmedia storytelling).
A svůj příběh umí Wanda Wisdom vyprávět nadmíru poutavě. Její website je ironickým komentářem konzumní a populární kultury, ale také komentářem jejích vlastních podcastů a mytologie, kterou sama o sobě šíří. Stránky tak zdobí obrázky smyšlených produktů značky Wanda od cereálií, přes dámské hygienické potřeby, činky po mražená kuřecí prsa. Ostatně sama v jednom ze svých posledních pořadů navrhuje, ať svět odhodí všechna svá velká náboženství a oddá se kultu její vlastní osobnosti.
Na kanálu na YouTube stvořitel Wandy Wisdom umístil nejen videa své hlavní role, ale navíc rozvádí další postavu, Wandinu tetu Carol, nevyléčitelnou alkoholičku a narkomanku. Videa jsou směsí kabaretních výstupů, vlastních video klipů ke známým písním a prachobyčejným řáděním postrádajícím jakýkoli hlubší cíl než pobavit.
Kromě elektronických médií se Wanda Wisdom objevuje také v magazínu tištěném na papíru, vydávaném v Minneapolis, kde pózovala na titulní straně jako celebrita, kterou se její tvůrce snaží pomocí nejrůznějších formátů vykonstruovat.

1 comment:

  1. Dobrý postřeh o remediaci rozhlasového pořadu. Přesto se mi nezdá, že by podcasty nějak výrazně atakovaly mainstream...

    ReplyDelete