Všechno vím, všechno znám…Jsem WIKIPEDIA

Co děláte, když potřebujete vědět, kdo je nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1958? A co to vůbec Nobelova cena je? Existuje několik skupin lidí, podle toho, jak se s tímto problémem vypořádají – jedna skupina se obrátí na svého geniálního známého, další zajde do nejbližší knihovny a tam stráví nějaký ten čas vyhledáváním laureátů Nobelovy ceny v encyklopediích. Poslední skupina, stále se rozrůstající, do které se počítám i já, usedne k počítači, spustí Internet Explorer, ti zkušenější i jiný webový prohlížeč, do okénka vyťukají adresu www.google.com a začne proces, který může trvat pár minut nebo také půl dne. Pár minut proto, že informaci najde poměrně rychle, půl dne zase proto, že se přes odkazy prosurfuje až do úplně jiné oblasti, než kterou původně hledal. Ostatně – na internetu se informace nehledají, ale googlují.

Když vyhledáváte přes Google.com, je velice pravděpodobné, že jedním z prvních odkazů bude link odkazující na článek ve virtuální encyklopedii Wikipedie. V případě zmíněné Nobelovy ceny je to již třetí odkaz, hned po linku na oficiální stránku Nobelprize.org. Těm méně náročným stačí česká verze encyklopedie, náročnější a jazykově zdatnější spíše zabrousí do anglické verze, v níž bývají příspěvky obsažnější. Ale co když není jasné, co to vlastně Wikipedie je? Nevadí, odpověď i na tuto otázku se skrývá ve Wikisvětě.

Napadlo by Vás však hledat tady štěstí? Zkusila jsem nejprve české štěstí, které je složeno z filozofických úvah, několika citátů a odkazů na přehled teorií tohoto zvláštního stavu mysli. Zajímavější je ovšem štěstí anglofonního světa, které vedle náboženského či psychologického hlediska vidí štěstí i ekonomicky. Usoudila jsem, že české štěstí je založeno spíše na filozofickém uvažování, kdežto anglické „happiness“ má vedle duchovní také materiální hodnotu. Zdá se, že ve Wikipedii lze nalézt odpověď na jakoukoliv otázku. Ale jak je to možné?

Ztraceno ve Wikisvětě

Původní verze Wikipedie, ještě jako doplňkového projektu jiné encyklopedie, vznikla v roce 2001 v USA a jejími zakladateli jsou Jimmy „Jimbo“ Wales a Larry Sanger. Postupně narůstal počet příspěvků na dnešních 3 121 200 článků v angličtině (dnes myšleno 11. prosince 2009). Můžeme říct, že Wikipedie je nejen multioborová, ale také multijazyčná – v květnu 2008 existovalo přes 250 jazykových verzí vč. české, která je v provozu od roku 2002. Seznam všech jazykových verzí, v nichž můžete listovat, i s uvedením podrobnějších statistik, je k dispozici zde.

Pokud jste častými návštěvníky jakékoliv jazykové verze, případně máte wikipedii v oblíbených položkách, jistě si pamatujete, jak hesla dříve vypadala. Třeba v češtině byla často krátká, pokud tam vůbec byla, neúplná, a často s pochybnou úrovní. Postupně se provozovatelé zamysleli a vytvořili postup připomínající pravidla užití obsahu a kodex wikipedisty zahrnující od požadavků na vzhled článku až po jeho věcnou přesnost a nezaujatost.

Nebudu se pouštět do diskuze, jak je to s ověřitelností, pravdivostí, zaujatostí informací nebo s autorskými právy. Jednotlivá hesla mají často odkazy nejen externí, ale také uvádějí zdroje, odkud autor čerpal, více se hledí na vyváženost a nezaujatost autorů. Všechny tyto vlastnosti se pomalu zlepšují, na tom se zřejmě shodneme. Stejně jako autorská práva, která jsou dnes ošetřena přes Creative Commons licence (CC).

Zdroj: Creative Commons – http://creativecommons.org/images/comics/1.gif

Jak už jsem se zmínila výše, součástí světa Wiki není jen „otevřená encyklopedie“, ale také několik dalších projektů – Wikislovník (Wiktionary), Wikizdroje (Wikisource) nebo Wikicitáty (Wikiquote). Většina hesel je ve formě hypertextu, tzn. slova, termíny, jména, v podstatě jakýkoliv výraz z textu, který se zároveň nachází ve wikipedii jako samostatné heslo, je se svým vlastním „článkem“ propojen. V závěru pak můžete najít externí odkazy nebo odkazy na jiná, související hesla, nadřazené a podřazené termíny. Takže se Vám nakonec může stát, že se dostanete úplně někam jinam, než jste původně chtěli.

Kolektivní inteligence, aneb, víc hlav…

Wikipedii, a na ni navázané projekty jako Wikislovník, Wikiknihy nebo Wikicitáty, lze popsat pomocí několika konceptů z oblasti teorie nových médií – koncept kolektivní inteligence a koncept produsage. Sama Wikipedie je často používána jako typický příklad kolektivní inteligence. Na těchto principech vlastně celý wikisvět funguje. Encyklopedie je tvořena ze zkušeností, znalostí, více či méně odborných, a vědomostí kolektivu lidí, kteří by společné dílo jinak nikdy nevytvořili. Jak je psáno v hesle o kolektivní inteligenci, kde je Wikipedie použita jako příklad: „Pokud je nějaké téma kontroverzní, dochází k časté editaci až do chvíle, kdy se dosáhne mezi autory konsensu. Výsledek je tedy jakýmsi znalostním průměrem jednotlivých autorů.“ Celé dílo je tak shrnutím znalostí v podstatě neomezeného, stále se rozrůstajícího kolektivu.

Každý, kdo si příspěvek přečte a dojde k názoru, že je článek neúplný nebo pochybuje o nezaujatosti autora, se během pár kliknutí myši může proměnit z uživatele přispívajícím autorem - wikipedistou. Tento princip se stal vlastně základem slova Wikipedie, neboť wiki značí web, které umožňují uživatelům nejen přidávat obsah, ale ti navíc mají možnost stávající obsah editovat. Původně pochází slovo wiki z havajštiny a jeho význam je „rychlý“.

Obsahuje všechna témata, obory a jevy současného světa kolem nás, protože je obrazem lidí, kteří její obsah tvoří. A jelikož je to encyklopedie, mají všechny články stejnou důležitost - článek o Abrahamu Lincolnovi je stejně obsažný jako heslo, které představuje Dave Listera, fiktivní postavu ze seriálu Červený trpaslík.

Důvodů, proč se Wikipedia stala tak populární, je několik – je online, virtuální, na webu, říkejte tomu jakkoliv. Její tvůrci ji označují jako otevřenou. Její dostupnost je tak omezená v podstatě pouze na internetové připojení. Povědomí o ní se šířilo spolehlivým informačním kanálem – uživatelé si o ní prostě řekli v diskuzích, začali se na ni odkazovat, začali si ji vzájemně doporučovat. Podobně jako jiné fenomény dnešního virtuálního světa, např. sociální sítě (social network), se rozšířili mezi veřejností téměř bez jakékoliv komerční reklamy. O takové masivní „inzerci“ zadarmo sní snad každá firma. Neexistuje žádná studie, která by zkoumala, jak je to s věkovým, národnostním a jiným rozdělením uživatelů i přispívajících – jsou to lidé školou povinní nebo spadající do produktivního věku? Sledují Wikipedii více muži nebo ženy, Češi nebo Slováci? Časem se taková studie jistě objeví, zatím však může jen hádat nebo se spoléhat na statistiky, které se občas někde objeví.