Představovat lidem alespoň minimálně zběhlým v oblasti počítačových her pojem Fallout by bylo nepochybně "nošením dříví do lesa"; v krátkém úvodu si beru za cíl seznámit s fenoménem Fallout pouze jedince nepoznamenané, nepolíbené ani nikterak jinak deformované tímto skvostem herního průmyslu. Fallout je počítačová hra typu RPG neboli Role Playing Game; vyšla v roce 1997, na svědomí ji má vývojářský tým Black Isle Studios a společnost Interplay. Děj se odehrává v postnukleární americe, kdy štastnější část obyvatelstva přežila válku v atomových krytech, tzv. vaultech; z té méně šťastné části populace se pak následkem radiace stala podivná zmutovaná stvoření, jež nyní obývají to, co se dříve nazývalo "Novým světem". V jednom z vaultů (klasicky s číslem 13) se porouchal vodní čip, zařízení nutné pro přežití pod zemí a vy jste vybrán, aby jste se vůbec poprvé v životě a od konce války vydal na zemský povrch (dá-li se mu ještě tak říkat), a nalezl funkční vodní čip pro svůj vault. Tolik úvod příběhu; vyprávět jej zde celý nemá smysl; jednak se Fallout pyšní jedním z nejpropracovanějších a nejchytlavějších příběhů v počítačových hrách vůbec, druhak to není smyslem tohoto článku. Nicméně, je důležité podotknout, že původní hra Fallout z roku 1997 nezůstala dlouho sama; po velkém úspěchu jedničky na sebe nenechalo dlouho čekat pokračování, které vyšlo hned dalšího roku; nepřineslo zásadní změny ve vzhledu hry, pouze ještě rozsáhlejší a propracovanější příběh a herní prostředí (ikdyž mnozí, mne nevyjímaje, budou tvrdit, že atmosféře původního Falloutu se nic nevyrovná). V roce 2001 pak vyšla hra Fallout Tactics, strategická RPG z postnukleárního světa Falloutu, akční verze Falloutu vyšly na platformách Playstation a Xbox a nakonec v roce 2008 dlouho netrpělivě očekávaný Fallout 3, který si podržel atmosféru původních dílů a zároveň přinesl zbrusu nový vzhled a interface; hra se z klasického "šikmého nadhledu" stěhuje do 3D formy "z pohledu první osoby". Všechny "Fallouty" se vyznačují skvělou, až filmovou narativností, popkulturními odkazy na studenou válku a zvláštní nostalgickou slabostí pro padesátá léta a "typickou ameriku" těch let, ovšem v nutně pokřiveném, postnukleárním provedení. Vizuální styl Falloutu se už stal takřka příslovečným - skoro synonymem pro postnukleární sci-fi vůbec.
Video pro lehké přiblížení atmosféry Falloutu.
Fenomén Fallout existuje v podstatě pouze jako video- či počítačová hra (na PC a herních konzolích) - do jiných médií zatím nepřesahuje a svojí naraci rozvíjí stále jen ve formě počítačové hry, ačkoliv se prý cosi šeptá o připravovaném filmu, na oficiálních stránkách je falloutovský comics. Naplnění koncepce transmediálního vyprávění tedy na svět Falloutu zatím čeká.
Čím je však Fallout naprosto výjimečný, je svět jeho fanoušků a obdivovatelů; pro mnohé je Fallout absolutním kultem a novým náboženstvím, pro jiné alespoň světem otevřeným pro objevování a vytváření nových entit, příběhů, pro zaznamenávání těch starých a pro nekonečné bloumání nad tím, "co by, kdyby..." (už původní Fallout měl poměrně nelineární děj a vícero možných zakončení). V komunitě fanoušků se nám naplno snoubí koncepty kolektivní inteligence a produsage; příznivci hry vytvářejí Falloutovskou "wikipedii", nespočet různých fandovských stránek (pro příklad jedna a druhá zahraniční a jedna česká), diskuzních fór o hře, cechů a klanů; budují obsáhlou databázi informací o hře a zároveň přispívají "svojí troškou do mlýna"; Fallout jakožto poměrně nelienární hra s velkou svobodou hráčova rozhodování k tomu přímo vybízí. Jedním z nejcennějších přínosů Falloutovských fandů u nás byl pak překlad prvního a druhého dílu do češtiny a jeho vydání v časopise Level; překlad byl poměrně hodně kvalitní a umožnil spoustě tehdy ještě anglicky dobře nevládnoucích jedinců si hru vychutnat v celé síle - bez plného porozumění příběhu je zážitek z Falloutu ani ne poloviční. Rovněž určitá znalost amerických kulturních reálií se vyplatí; pro zájemce však seznam všech postmoderních odkazů ve hře již dlouho sestavují Falloutoví nadšenci. Hra obsahuje nezvykle velké množství tajných lokací, bonusů a dalších "vychytávek"; skalním příznivcům to však nestačí, a tak kolují po internetu všemožné úpravy, vylepšení a patche pro stávající hru, zcela v duchu produsage-aktivního publika přetvářivšího přijímaný mediální obsah. Některým zase naopak obsah hry změnil život - i takové (nebo takové) mohou být podoby krajního fandovství (viz. obrázek chlapce nahoře).
Počítačových her (především těch onlineových) s početnou fanouškovskou základnou a hromadou skalních příznivců je nepřeberné množství; část z nich mohou být úspěšné tituly, které si po svém zrodu na počítači našly cestu i do dalších médií (př. Tomb Raider nebo Max Payne), především pak do filmu a komiksu. Fallout je příkladem hry, která se zatím (skoro úplně) drží své platformy a i přes šeptandě ohledně velkého hollywoodského bijáku, pokusy některých fandů natočit amatérský film na motivy Falloutu, průměrný komiks (viz. výše) a literární pokusy ze světa Falloutu víceméně nevalné kvality, Fallout zůstává vždy a především počítačovou hrou - a jednou z mála, u které jsem já sám zažíval pocit srovnatelný se shlédnutím výborného filmu či četbou skvělé knihy. Je otázkou, nakolik je svět Falloutu schopný podržet si tyto charakteristiky při přestupu do jiných médií; bohužel většinou platí, že př. filmové přepisy úspěšných počítačových her za moc nestojí, podobně tomu bývá i naopak. Přejme tedy Falloutu, pokud se odhodlá vyjít ven na světlo z počítačového vaultu fanouškovské produsage a shromažďování kolektivní inteligence, hodně štěstí. A aspoň jednu láhev Nukacoly!
No comments:
Post a Comment