Nový územní plán Prahy jako produkt kolektivní inteligence

Územní plán je dokument, který stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Znamená to tedy, že na mnoho let dopředu určí vývoj místa, ve kterém žijeme, pracujeme a trávíme volný čas.

V současné době probíhá tvorba nového územního plánu Prahy, který na deset let dopředu ovlivní životy více než milionu lidí. Je tedy v jejich zájmu, aby rozvoj hlavního města byl udržitelný, pokud možno trvale. Ekonomický rozvoj, společenský pokrok a příznivé životní prostředí, tzv. pilíře udržitelného rozvoje, by měly zůstat v rovnováze.

Vypracováním konceptu nového územního plánu byl pověřen Útvar rozvoje hl. m. Prahy (dále jen URM), který vycházel, z již dříve vypracovaných územně plánovacích podkladů, odborných studií a prognóz. Přesto není udržitelnost rozvoje a spokojenost občanů zaručena. Do procesu schvalování proto jako jeden z klíčových hráčů kolektivní inteligence vstupuje veřejnost, neboť skupina má vždy větší schopnost najít větší množství, anebo kvalitnější řešení nějakého problému, než její jednotliví členové [1], nehledě na fakt, že větší skupina lidí dokáže lépe vnímat potřeby konkrétní lokality, ve které žije, pomineme-li definování základních koncepcí rozvoje města, krajiny, dopravy, atd. První krok, který musí občan učinit, aby mohl kvalitně a sofistikovaně argumentovat, je seznámit se s navrženým konceptem. Za tímto účelem zřídil URM webové stránky (http://www.uppraha.cz/), kde lze nalézt nejen textovou a výkresovou část územního plánu, ale i kontaktní místa a možnosti vyjádření se.

Další informace lze nalézt na webových stránkách dílčích městských částí, zájmových skupin, občanských sdruženích a jiných zájmových organizací. Občan je zároveň „mediálně masírován“ televizí, rozhlasem, tiskem, na veřejných místech a akcích spojených s propagací nového územního plánu je atakován billboardy, letáky. Dokonce má možnost podívat se na záznamy veřejných diskusí a akcí jak na Youtube.com, tak i jiných webových stránkách zaměřených na dané téma.


Formování vlastních myšlenek, názorů na podobu Prahy a jejich sdílení s ostatními lze na nesčetných internetových diskusních fórech, kde můžeme polemizovat či naopak souhlasit s navrženým řešením konceptu a snažit se jej posunout směrem, který je pro nás nejvíce výhodný. Za tímto účelem bylo například zřízeno neoficiální diskusní fórum městské části Praha 15 (http://praha15.phorum.cz/phpBB2/viewtopic.php?f=6&t=11). Dalším krokem je oficiálně se vyjádřit, tedy zaslat svou připomínku či námitku dotčenému orgánu státní správy, kterým je URM. V době vydání tohoto článku lhůta pro podání námitek a připomínek uplynula (9. 12. 2009). Škála forem vyjádření se byla velice pestrá. Klasicky, na tištěném formuláři, či nově elektronicky, pomocí speciální aplikace na již zmíněných webových stránkách http://www.uppraha.cz/.

Pro podání námitek vytvořil Magistrát hl. m. Prahy vzorový formulář, který pomůže účelněji a jasněji formulovat připomínku a následně ji snadněji vypořádat. Doba, která uplynula od zveřejnění konceptu územního po uzávěrku podání námitek a připomínek, byla pro některé občany, kteří mají menší možnost využívání většího počtu zdrojů informací, velice krátká. Z tohoto důvodu a z důvodu účelnější argumentace připravilo Sdružení Arnika tzv. hromadné námitky některého ze zástupců veřejnosti. Občan si mohl vybrat mezi následujícími okruhy: Zachování zeleně, moderní řešení dopravy, ochrana historického centra Prahy, urban sprawl a záplavová území, pěší doprava a zklidňování centra Prahy, spoluúčast veřejnosti v tvorbě územního plánu, zachování zahrádkových kolonií, Klánovický les, Skládka a další problémy Ďáblic, Ochrana zeleně v lokalitě Trojmezí, zelené Roztyly, nová dráhy letiště Praha a Pražský okruh, Východní část Pražského okruhu, Veleslavín – Vokovice – Staré Dejvice, ochrana Dívčích Hradů, Vidoule a Kavalírky, nákladové nádraží Žižkov, rozvoj území Kyje – Hutě, životní prostředí Stodůlek a Řeporyjí, životní prostředí Hloubětína a Kyjí, bezbariérové přístupy do metra, ochrana zeleně na sídlišti Jarov, ochrana zeleně – Belárie, Ochrana parčíku ve Střešovicích, ochrana zeleně a regulace výstavby v Praze 9, trasa Břevnovské radiály, zklidnění severojižní magistrály, sportovní plocha v Hlubočepích.Z historie obdobných schvalovacích procesů bych ráda vyzdvihla možnost vyjádření se formou SMS. Stalo se tomu nedávno, při vyjadřování se k Zásadám územního rozvoje hl. m. Prahy.

Uplatnění připomínky či námitky ke konceptu územního plánu hl. m. Prahy však není posledním krokem, který by měl občan učinit. V další fázi bude na základě došlých vyjádření upraven koncept územního plánu do podoby návrhu. I ten je nutné prostudovat a zjistit, jestli byly podané námitky a připomínky adekvátně zohledněny či jinou formou vypořádány.

Na výše uvedeném procesu schvalování nového územního plánu hl. m. Prahy je možné sledovat úzký vztah participace občanské společnosti na věcech veřejných a užití nových médií jako prostředku dané participace formou transmediálního vyprávění, kolektivní inteligence a produsage.