Pro běžného medi
álního diváka nemuselo být zase tak obtížné spatřit čísla na televizní obrazovce, a to i v jiné než originální souvislosti. Jen není příliš pravděpodobné, že by mu připadala povědomá. To však neplatí pro oddané fanoušky jistého mediálního obsahu - ti „náhodný“ výskyt těchto čísel za žádnou cenu nepřehlédnou, a to i za předpokladu, že se, tak jako ve výše odkazovaném videu, objeví na pouhou vteřinu (viz video v čase 0:06). Ale dost o číslech. Ta totiž tvoří jen jednu z mnoha a mnoha součástí „mytologie“, která se postupně od 22. září 2004, tedy začátku vysílání americkým televizním kanálem ABC, vytvořila do dnešních dnů kolem seriálu zvaného Lost.Není nadhodnocené říct, že Lost se během této doby stal fenoménem, a to i přes fakt, že sledovanost ve Spojených státech stále mírně klesá. I když šlo zpočátku o drahý a riskantní projekt (pilotní díl stál 10 milionů dolarů, což byla největší částka, jaká kdy byla do prvního dílu televizního seriálu investována), stal se Lost pro stanici ABC jednou z nejúspěšnějších produkcí, a vůbec nejlépe kriticky hodnoceným a komerčně úspěšným počinem v televizní sezóně roku 2004. To dokládá také množství získaných ocenění či nominací na ně. Přestože si jako správný fanoušek nedokážu představit, že by ještě dnes někdo nevěděl zhola nic o základní dějové lince seriálu, můžete si zde přečíst, o čem že zhruba je. Důležitým charakteristickým prvkem příběhu je přibývání, nabalování, postupné odkrývání, ale i stále trvající nevyřešení různých záhad - náznaků na minulost, souvislostí v ději, spojitostí mezi postavami a vědeckých, filozofických, či mytologických odkazů (jako např. v úvodu zmíněná číselná symbolika táhnoucí se celým seriálem i jinými mediálními formami). Myslím, že právě taková podstata Lost způsobila vznik silné fanouškovské obce, jejíž existence se pak stává ideálním „podhoubím“ pro vytvoření nejen transmediálního vyprávění, ale i uplatnění konceptů produsage a kolektivní inteligence.
Transmediální vyprávění lze popsat jako proces využití více mediálních kanálů pro systematickou prezentaci nějakého obsahu za účelem vytvoření unifikace, koordinace a zintenzivnění celkového příjemcova prožitku, a také rozšiřování, doplňování, dotváření a objasňování prvotního, původního, „mateřského“ příběhu. V případě tohoto seriálu je „transmediálnost“ silně zastoupena, což je, jak už jsem naznačila, způsobeno především charakterem Lost - kolem mysteriózního, dobrodružného, dramatického thrilleru (jak Lost zařazuje např. česko-slovenská filmová databáze ČSFD) se přímo vybízí vytvořit na transmediální bázi celý „Lost Universe“ a s ním spojenou „auru kultovnosti“, protože tento koncept bývá často spojen právě s fantasy, science-fiction, komiksy a jinými žánry s prvky nadpřirozena odehrávající se většinou v bizarních, fiktivních světech za hranicemi obvyklého chápání. „Vesmír ztracených“ pak sestává z vícera využitých mediálních platforem (a také jednotlivých složek virálního marketingu), z nichž každá tvoří svůj jedinečný příspěvek k odkrývání celkového pozadí příběhu.Příkladem je (a z hlediska konceptu transmediálního vyprávění asi nejvýznamnějším) „Lost Experience“, což byla celosvětová hra na rozkrývání různých v seriálu zatím neobjasněných záhad spuštěná během čekání na třetí řadu v roce 2006. V rámci této pěti-fázové „alternate reality game“, kterou zástupci ABC Entertainment popsali jako „hybrid mezi rozšířením obsahu příběhu a marketingem“, bylo fanouškům díky rozvinutí některých témat ze seriálu přiblíženo pozadí celého světa Lost. Hra prostupovala v různých místech světa různými médii a dodávala hráčům „kousky skládačky“, vodítka a stopy, které museli najít za účelem pochopení či alespoň přiblížení záhad z Lost. Hlavní fiktivní postavou projektu, která se ale jinak v seriálu vůbec neobjevila, byla Rachel Blake - prostřednictvím jejího pátrání a z něho vzešlých záznamů (videa a blog) se fanoušci dozvídali o podivných praktikách organizace Hanso Foundation. Důležitým tahem celé akce bylo vytvořit dojem, že vše se skutečně doopravdy děje - transmediální extenze všeobecně dodávají fiktivnímu obsahu silný nádech reality. Rachel např. osobně vystoupila na festivalu ComicCon, kde se snažila vyburcovat ostatní přítomné na konferenci o Lost, aby si nemysleli, že vše je jen seriálová fikce. V rámci Lost Experience také vzniklo několik webových stránek fiktivních organizací hrajících v Lost podstatnou roli, přičemž nejdůležitější z nich je již zmíněná Hanso Foundation - kliknete-li na jejích oficiálních současných stránkách ka
mkoli pravým tlačítkem myši a zvolíte možnost „přetočit“, uslyšíte mužský hlas; těmto stránkám předcházely ještě první, druhá a třetí. Dále tato hra zahrnovala několik televizních a novinových reklam na fiktivní organizace a výrobky spojované s Lost (zmiňujících i reálné sponzorské značky), telefonické nahrávky spojené s Hanso Foundation, novelu Bad Twin od fiktivního spisovatele Garyho Troupa, jenž byl jednou z obětí pádu letadla v pilotní epizodě seriálu, a také skutečně reálně vyznívající televizní (např. mluvčí Hanso Foundation v pořadu Jimmy Kimmel Live) a rozhlasová vystoupení fiktivních postav.Ještě před Lost Experience ale již byly na internetu k nalezení webové stránky fiktivní letecké společnosti Oceanic Airlines, jejíž letadlo s letem 815 se zřítilo v úvodním dílu Lost. V pauze mezi třetí a čtvrtou sezónou pak byla dostupná série třinácti krátkých videoklipů „Lost: Missing Pieces“ určená pro mobilní telefony - „mobisodes“, která se pak objevila i na webu ABC („webisodes“). V těchto v televizi nevysílaných „episodkách“ účinkovalo stejné herecké obsazení jako v seriálu a produkoval je stejný štáb.
Další alternate reality game nazvaná „Find 815“ byla spuštěna na konci roku 2007 před začátkem čtvrté série. Jejím hlavním hrdinou byl fiktivní IT technik Oceanic Airlines Sam Thomas, který na vlastní pěst pokračoval v pátrání po osudu letu 815, jehož vrak nebyl nikdy nalezen. Součástí propagace bylo rozmístění billboardů s reklamou na Oceanic Airlines v několika městech po celém světě. Ty pak byly následně poškozeny „neznámým pachatelem“ a vzápětí byl napaden i nový web společnosti Oceanic Airlines, která se chystala znovu zahájit komerční lety, jež byly po havárii letu 815 zrušeny. Celá hra skončila s uveřejněním videa, v němž Sam nalezl vrak letadla na dně oceánu. Tato část pak byla zakomponována do jedné z episod čtvrté řady Lost. Před začátkem páté sezóny byla vytvořena webová stránka propagující vznik fiktivní letecké společnosti Ajira Airways, jež později v seriálu sehrála důležitou roli. Od září 2009 pak existuje web „Lost University“ - projekt ABC tvářící se jako „běžná“ univerzita s předměty jako je „Ancient writing on the wall“, „I’m lost, therefore I am“ či „Introductory physics of time travel“. Fanoušci/hráči se po zalogování stávají studenty a můžou si tak ukrátit čekání na začátek šesté (a závěrečné) sezóny Lost v únoru 2010. V roce 2008 byla také představena první oficiální videohra na motivy seriálu nazvaná „Lost: Via Domus“.
Co se týče konceptu produsage, který popisuje novou pozici publika, jež není pasivní, ale aktivně se zapojuje do vytváření obsahu, uplatnil se silně i v případě Lost. Kolem seriálu vzniklo nespočetné množství fanouškovských stránek. Na českých mohou lidé (fanoušci; říká se jim „Lostaways“ či „Losties“) např. ukládat své profily, hodnotit jednotlivé episody a postavy, vést svůj blog, podstupovat různé testy, sepisovat a sdílet s ostatními rozsáhlé kreativní fan fiction teorie ohledně seriálových záhad, na ty pak dostávat různé komentáře a hodnocení, sami komentovat práci ostatních a mnoho dalšího. Účastnit se produkce takových stránek znamená stát se aktivním členem jedné velké komunity, spolupracovat na udržování její úrovně a mít prostor k vyjádření vlastních myšlenek, které někdo další dokáže ocenit. Existuje také množství tematických stránek zaměřených jen na určitý aspekt seriálu, jako je např. JackandKate.org - stránka neúnavně podporující a mapující milostný vztah mezi dvěma hlavními postavami, obsahující i velké množství fan-created hudebních videí (neměla třeba tato a ostatní stejně zaměřené stránky určitý vliv na rozhodnutí tvůrců, že Jack a Kate nakonec opravdu skončí spolu?).
Příkladem produsage může být i výtvor jednoho „IT fanouška“ seriálu, který na google maps přehledně vyznačil lokace billboardů a jiných významných bodů spojených s již zmíněnou hrou Find 815.
Konceptu kolektivní inteligence, v němž jde o společné řešení problémů a vzájemné využití a shromažďování znalostí, odpovídá „encyklopedie“ „Lostpedia“, stránky fungující na bázi jako Wikipedia, obsahující téměř šest tisíc článků týkajících se všeho možného ze světa Lost, vytvořené a udržované svými uživateli/fanoušky seriálu. Lostpedia je součástí projektu „Wikia“, jehož heslo „Communities for everyone: find and collaborate with people who love what you love“ odpovídá jak konceptu kolektivní inteligence, tak produsage.
No comments:
Post a Comment