Už třicet let Pac Man utíká před Akabei, Pinky, Aosuke a Guzuta

Pac Man (nebo také Pac-Man) je plošinová hra, která v letošním roce oslavila třicet let své existence. Tato arkáda byla vyvinuta japonskou společností Namco a na trh byla uvedena v roce 1980. V té době šlo o zcela nový koncept, který byl naprosto odlišný od všech her tehdy na trhu dostupných. Hra se postupně stala kultovní záležitostí a určitá část hráčů by ji jistě označila za ikonu herního průmyslu jako takového.

Princip hry je jednoduchý, hráč ovládá Pac Mana, který je ztvárněn jako žluté kolečko s ústy a snaží se sníst všechny tečky, jimiž je vyplněno bludiště, ve kterém se pohybuje. To mu znepříjemňují čtyři barevní duchové, jejichž jména v originálním japonském znění jsou uvedena v nadpisu (americká podoba jmen zní: Blinky, Pinky, Inky a Clyde). Pokud by někdo neznal samotnou hru, určitě se někdy setkal alespoň s obrázkem hlavního hrdiny.

Transmediální vyprávění

Pac Manovi se po jeho představení v Japonsku dostalo mezi hráčskou veřejností poměrně chladného přijetí, naopak hned od počátku zaznamenala videohra obrovský úspěch na trhu v USA. Úspěch v USA byl následován využitím dalších mediálních platforem k jeho prezentaci. Koncept transmediálního vyprávění spočívá ve snaze zasáhnout masové publikum pomocí multiplatformního přístupu. Pro různé segmenty publika jsou tak vytvářena různá místa vstupu. Velkého zásahu Pac Man dosáhl vysíláním animovaného televizního seriálu, jehož název byl shodný s názvem videohry tedy Pac-Man. Seriálu produkovaného společností Hanna-Barbera bylo natočeno 42 epizod, které byly vysílány na kanálu ABC v letech 1982-1983.

Transmediální vyprávění by mělo dále rozvíjet původní příběh, a tak se v televizním seriálu objevují nové postavy jako Pac-Manova manželka Pepper, jejich dítě Pac-Baby nebo pes Chomp-Chomp, kteří společně žijí v Pac-Landu. Většina epizod se točí kolem bitvy rodiny Pac s jejich jedinými známými nepřáteli duchy jménem Blinky, Pinky, Inky, Clyde a Sue (Sue je duch „ženského pohlaví“, který se v původní videohře neobjevuje) pod vedením tajemné postavy Mezmarona. Zpočátku byl zájem o reklamu při vysílání seriálu tak velký, že reklamní přestávky musely být prodlouženy až na dvojnásobek své obvyklé délky.

Vsoučasné době se také hovoří o tom, že by se Pac Man mohl na televizní obrazovky vrátit a to konkrétně v roce 2012, kdy by mohlo začít vysílání série 26 epizod ve 3D provedení, jak uvádí server ripten.

Při příležitosti třicátého výročí byl Pac Man umístěn také místo loga vyhledávače Google a podle vyjádření viceprezidentky Googlu pro uživatelské odezvy byl zájem tak velký, že se společnost rozhodla hru zpřístupnit trvale. Společnost RescueTime zabývající se chováním lidí na internetu vypočítala, že jen ve Spojených státech už zaměstnanci hraním Pac-Mana promarnili téměř pět milionů hodin v práci, což přepočteno na peníze znamená, že Pac Man prožral téměř 120,5 milionů dolarů.

Další možností vstupu je hudební průmysl, kde mohou být jako příklad uvedeni Brucner & Garcia, kteří vytvořili píseň Pac-Man Fever, nebo Weird Al Yankovic, který v roce 1981 nahrál píseň s názvem Pac-Man, která je parodií na píseň Taxman od skupiny Beatles.





Samotný charakteristický obrázek Pac Mana je rovněž využíván k nejrůznějším obchodním účelům, jako je výroba hraček nebo potisk na trička, což sice nemůže být chápáno jako prezentace prostřednictvím mediálního kanálu, ale i tato prezentace poskytuje příjemcům možnost získat nové informace nebo ještě častěji prvotní nahlédnutí do Pac Manova světa.

Každá část transmediálního vyprávění přináší nové informace a tím rozšíření základního příběhu, což upravuje pochopení fiktivního světa jako komplexního celku, který si příjemci postupně budují skládáním jednotlivých výše uvedených a případně některých dalších částí vyprávění.

Produsage

V případě Pac Mana publikum, které není pouze pasivní, ale aktivně se zúčastňuje vytváření mediálního obsahu, není spolutvůrcem konkrétního mediálního produktu, ale fenoménu Pac Man světa, nebo použijeme-li terminologii Pac-Man seriálu, je publikum spolutvůrcem „Pac-Landu“. Cílem také není kolektivní shromažďovaní informací nebo znalostí, ale převážně zábavných obsahů.

Uživatelská participace na vytváření „Pac-Landu“ se asi nejčastěji uskutečňuje prostřednictvím tvorby fanouškovských videí, které jsou umísťovány na youtube a další internetové portály. Fenomén Pac Mana je velmi silný, jinak si nelze vysvětlit množství úsilí, které museli tvůrci některých videí vynaložit při jejich tvorbě. Ukázkovým příkladem je video vytvořené skupinou NOTsoNOISY, která k tvorbě videa využila 111 lidí shromážděných v divadle a přesazující se snímek po snímku tak, že výsledný celek působí dojmem pohybu.



Pac Man byl také námětem jednoho z videí legendárního francouzského vtipálka Remiho Gaillarda, který ve žlutém převleku se čtyřmi spoluúčinkujícími převlečenými za duchy pobíhají v supermarketech a jiných prostorách připomínajících bludiště.




Pokud bychom pojem produsage uchopili značně volně mohli bychom za jeho spíše úsměvný projev považovat i následující street artový počin.