Pošta pro tebe aneb bez publika by to nešlo

Jen málo lidí nezná oblíbený pořad České televize Pošta pro tebe. Nemusíme být jeho fanoušky ani občasnými diváky, ale pravdou je, že většina z nás tuší, oč tu běží. Úspěšný formát pořadu s prvky reality show je vysílán po celém světě, a tak není divu, že neunikl pozornosti českých producentů a diváků.

Příběhy jednoduše lákají

Pošta pro tebe má relativně jednoduchý průběh a jasně nadefinovanou linii příběhu. Diváci píší redakci své příběhy, které jsou značně rozmanité. Často se jedná o postrádané sourozence, rodiče a jiné rodinné příslušníky, které rozdělilo umístění do dětského domova, adopce a další rodinné problémy a spletitosti. Jindy jde o přítele nebo dávnou lásku z dětství, obvyklá jsou i vyznání díků či obdivu těm, kteří nějak pomohli. Cílem redakce je tyto blízké vyhledat a zprostředkovat setkání přímo v „přímém přenosu“. Předpokladem je ovšem to, že pozvaný netuší, kdo si ho do pořadu pozval a ten, který pozvání učinil, do poslední chvíle neví, zda pozvání jeho vyvolený přijal. Samotnému setkání nakonec předchází celý mnohdy strhující životní příběh, který účinkujícím do pořadu otevřel cestu. Finále – tedy vytoužené setkání v přímém přenosu – je plné emocí, radosti i slz. Jednoduše strhující. Ačkoliv by se tato jednoduchá pořadová linie mohla jevit do určité stránky vágní, realistická stránka a „přirozenost“ životních příběhů, popřípadě šťastných konců, kterým může být divák přímo přítomen, je velice atraktivní. To dokazuje i sledovanost pořadu u nás, která se v poslední době pravidelně pohybuje okolo 1 milionu diváků, a často dokonce poráží večerní poutavé seriály komerčních stanic Novy a Primy. Tento formát pořadu je původem z Itálie a v mnoha zemích nabývá různého rázu a důležitosti. (Například v Rusku, kde bývá jeho častou součástí pátrání po lidech ztracených v gulazích, je tato verze vnímána velice vážně a citlivě.)

Publikum píše svůj příběh

Tento druh pořadu tak vlastně zcela staví na konceptu produsage. Diváci zde nepůsobí jen jako pasivní publikum. Naopak, jsou jeho nedílnou součástí. Právě jejich příběhy jsou hlavní dramatickou linií. Samotný pořad a jeho tvůrci prakticky jen dodávají své pomocné mediální a technické síly, stejně tak zázemí. Životní příběhy jednotlivých účinkujících jsou pro publikum velmi atraktivní a lákavé. Navíc bývají do určité míry i motivujícím prvkem. Šťastné konce, které můžeme obvykle v pořadu spatřit, jakoby říkaly, jak je zdánlivě jednoduché setkat se s někým postrádaným nebo s někým, koho se sami bojíme oslovit. Divák se pak nechá snadněji přesvědčit k tomu, aby také napsal svůj příběhu a aby se také zapojil. Konečné zprostředkování setkání je pak dramatickou tečkou za celou cestou divácké aktivity. Emoce a napětí, které doprovází každý příběh jsou taktéž „produktem“ samotného publika. Moderátorka Ester Janečková jen jaksi doplňuje ústřední aktéry. Ptá se na různé aspekty jejich příběhu. Spíše jen usměrňuje vyprávění a, jak je samozřejmě žádáno, citlivě a s porozuměním naslouchá.

Publikum hledá svůj příběh

Emotivní životní příběhy však nejsou jedinou součástí aktivity samotného publika ve smyslu produsage. Vlastní příběhy, kterými sami diváci dávají podnět k utváření pořadu a jeho obsahu jsou stěžejní a převládající součástí jejich aktivity, nikoliv však poslední. Souvisí to s dalšími prezentacemi pořadu samotného. Na webových stránkách vyvěšují tvůrci pořadu pravidelně výzvy, ve kterých žádají o pomoc při hledání určitých lidí. (Pošťák Ondřej hledá) Publikum tak může samo sobě pomoci dospět vytouženého shledání. Nejenže pomůže jednotlivcům z vlastních řad dostat možnost najít osobu, kterou postrádá, ale samo sobě tak připraví půdu pro další dávku emocí, napětí a snad i radosti ze shledání, ke kterému by bez jeho přičinění nedošlo.

Publikum potřebuje svůj příběh

Jak už jsem zmínila, prezentace pořadu samotného není produkována pouze skrz televizní vysílání. Na jeho webových stránkách se divák může dozvědět podrobnosti o vysílaných příbězích a jeho tvůrcích, o zázemí a průběhu vytváření. V případě, že by se rozhodl kontaktovat tvůrce s vlastním příběhem, má k dispozici potřebné kontakty. Stejně tak se tvůrci pořadu rozhodli natočit jako součást Pošty pro tebe díly s názvem Návraty, které mapují , nakolik tato setkání ovlivnila lidem jejich další život. Nejdojemnější a nejpoutavější příběhy vyšly i v knižní podobě. Nejde tu pouze o lepší propagaci samotné Pošty pro tebe v širším záběru. Tvůrci tak publiku nabízejí další možné zajímavosti, jednotlivé konce, jak šťastné, tak i ty smutnější. Obsahy produkované skrz různé mediální platformy nabízejí publiku vždy něco navíc. Tomuto pojetí ve smyslu transmediálního vyprávění napomáhá i charakter a povaha internetu a jeho spontánnost. Jedině tak se mohla velká část uživatelů díky Youtube.com a sociálním sítím jako Facebook dozvědět například o katastrofálním setkání matky a dcery a jejich šokující hádce.

Bez publika by to nešlo

Nakonec je nutné zmínit, že zmíněné aspekty konceptů produsage a transmediálního vyprávění, které pořad Pošta pro tebe zahrnuje, zde nejsou jen jakýmsi samovolným nebo vedlejším produktem, ale popravdě spíše jeho stavebními kameny. Bez publika by to prostě nešlo.