Life in a Day: Poselství budoucím generacím

Píše se 24. červenec 2010 a lidé po celém světě pozvedají své, popřípadě zapůjčené, digitální kamery. Život se zastavuje a vybízí k reflexi. Každý se může stát součástí globálního celku. Zachyťte svůj Život v jednom dni. Staňte se součástí historie.

http://www.youtube.com/watch?v=tZFbDY3-eG4&feature=channel

Life in a Day, neboli Život v jednom dni, je unikátním projektem serveru YouTube, jehož záštitu nesou hollywoodské hvězdy Ridley Scott a Kevin Macdonald. Jedná se o vznikající dokumentární film, jehož tvůrci jsou uživatelé serveru YouTube.

Režisérem filmu je skotský velikán Kevin Macdonald, který se může pyšnit například Oscarem ověnčeným Posledním skotským králem či hvězdně obsazeným thrillerem Na odstřel. Z jeho bohaté dokumentární tvorby můžeme jmenovat Pád do ticha a One day in September, který získal Oscara za nejlepší dokumentární film.

Produkce filmu se ujal prvotřídní a rovněž Oscarový režisér Ridley Scott, jehož režijní filmografie obsahuje skvosty, jakými jsou Vetřelec, Thelma a Luise, Gladiátor, Americký gangster či Labyrint lží.

Hlavní těžiště dokumentu však tkví v aktivní participaci uživatelů YouTubu, kteří natáčí 24. červenec 2010 svýma očima. Režisérova práce je pak příspěvky zhlédnout, proselektovat a vytvořit kompaktní celek, který by měl ukazovat, jak se žilo lidem v roce 2010 na Zemi, a to ve vší rozličnosti. Jedinečný sociální experiment by měl poukázat na možnosti filmu vytvořeného diváky, jedná se tedy o velmi signifikantní ukázku konceptu Produsage.

Význam termínu Produsage lze snadno vystopovat rozkladem na dílčí „produce“ a „use“. Produsage, neboli „produžívání“, odkazuje na produkci uživatelů, tedy na participaci uživatelů na tvorbě obsahů. Samotný YouTube, server, jenž roku 2005 založili tři mladíci za účelem sdílení amatérských videí, je typickým příkladem produsage. Jeho postupný rozmach a pohlcení megalomanskou společností Google dává možnost participace lidem téměř z celého světa. Lidé si mohou přehrávat i vkládat nejrůznější videa, mohou sdílet jak amatérská videa, tak hudbu, videoklipy, trailery, úryvky filmů či videohry.

Samotný snímek Život v jednom dni je prohloubením Produsage v oblasti filmu. Je to přelomové dílo, které by mělo vyzdvihnout aktivní participaci publika ve filmové tvorbě. Jedná se unikát, jehož rozsah je díky internetu takřka celosvětový. Možnost aktivitního zapojení publika společně se svobodnou volbou ztvárnění videa dává participantům volnou ruku a prostor pro vlastní vyjádření i originalitu. Tím, že zadání je relativně volné a tvůrci předem neví, jaký materiál nakonec dostanou do rukou, je projekt o poznání osobnější a bližší lidskému nazírání na svět.

http://www.youtube.com/watch?v=xMdsx0wv1Yo

Systém tvorby finálního dokumentárního filmu je skládáním mozaiky, která by měla být kolektivním dílem lidí v jednom časovém úseku. Tuto dimenzi projektu Život v jednom dni bychom mohli rozebrat z pozice konceptu Kolektivní inteligence.

Samotný YouTube nechává uživatelům prostor k tomu, aby mohli vkládat kromě nahraných příspěvků i svůj komentář či popis příspěvku. Takto je často připsán rok vydání příspěvku, informace o autorovi, text k písni apod. Uživatelé se tak mohou podělit o svoje znalosti k danému tématu. Dále je zde možnost aktivního zapojení ve smyslu vyjádření libosti či nelibosti (palec nahoru či dolů) a možnost napsat své pocity či komentáře k danému příspěvku. V tomto prostoru také dochází k upřesňování i sdělování nových informací dalšími uživateli, což jsou znaky využívání principu Kolektivní inteligence.

Z útrob YouTubu vznikající snímek Život v jednom dni nese rovněž znaky Kolektivní inteligence, a to zejména v oblasti kolektivního zpracování samotného tématu Život. Jedná se o jakousi životní moudrost, jež vychází ze zkušenosti lidského společenství dnešní doby. V tomto směru získává dokument až mytologickou dimenzi, což přináší jistou nadčasovost tohoto dokumentárního filmu. Systém poskládání mozaiky vnímání života by měl tedy ukázat určitá univerzální témata a hodnoty života, které jsou lidem společné. Měl by však zároveň ukázat specifické a individuální zkušenosti jednotlivců, tak, jako lze v celku kolektivní inteligence spatřovat individuální zkušenost jedince.

K podobným projektům, jakým je Life in a Day, docházelo v minulosti zřídka a v menším rozsahu. Zdárným příkladem podobného designu dokumentaristické práce bylo natáčení koncertu Beastie Boys v Madison Square Garden roku 2004. Beastie Boys rozdali mezi diváky padesát kamer a vyzvali je, aby natočili koncert ze svojí perspektivy, po svém, se svými emocemi. Takto vznikl výsledný záznam z koncertu Beastie Boys, 50 kamer a 40 tisíc očí.
Na světovou premiéru výsledné podoby Life in a Day se diváci mohou těšit v lednu 2011, kdy se dokumentární film představí na festivalu Sundance. Poté film bude možné zhlédnout na serveru YouTube, kde můžeme nalézt již nyní ochutnávku jednotlivých příspěvků. Cílem projektu je dílo, které bude jakousi časovou schránkou, která by měla podat našim potomkům náhled, jak jsme žili v této době. Nezbývá než se nechat překvapit, co nám snímek dokáže nabídnout a kam se bude dále ubírat produkce filmů vytvářených diváky.

Pro dokreslení realizace a cílů projektu si vypůjčeme slavnou větu Bolka Polívky alias Bedřicha Máry z Pupenda: „Já to ukryju tady do tý mozaiky jako poselství budoucím generacím.“

http://www.youtube.com/watch?v=p4aw6bm4228