Díky svému neustálému rozšiřování a zvyšování přenosové rychlosti dnes internet nabízí stále větší množství využití. Jedním z nich je i možnost přenosu čím dál většího množství dat. A tak jsou dnes na síti běžně umístěny i soubory tak objemné jako jsou videa či software a každý uživatel má možnost stáhnout si kdykoli jakýkoli film, písničku či dokonce program, na který si vzpomene. Přenosové rychlosti jsou dnes na takové úrovni, že stažení souboru je otázkou minut a neomezenému stahování tak brání už jen jediná věc - finance. Přestože vzhledem ke kupní síle obyvatelstva se v naší republice a vlastně v celém Východním bloku nejedná o překážku zanedbatelnou, jak říká jedno lidové rčení, překážky jsou tu od toho, aby se překonávali a tak si i v tomto případě člověk našel způsob jak je obejít. A zrodil se fenomén jménem Warez.
Warez je "termín počítačového slangu označující autorská díla, se kterými je nakládáno nelegálně, zejména v rozporu s autorským právem.
Podle druhu bývá někdy warez rozdělován na gamez (počítačové hry), appz (aplikace), crackz (cracky) a také moviez (filmy). Slovo warez však může označovat také internetovou subkulturu, která se warezem zabývá. Osoba zabývající se warezem je pak lidově nazývána warezák." Hned v úvodu této definice upoutá slovo "nelegálně", ze kterého je jasné, že se jedná o definici z pohledu nahrávacích společností, firem vyvíjejících software či filmových studií, který reflektuje také mnohem běžnější termín "počítačové pirátství". V západní Evropě i Spojených státech amerických je postoj oficiálních míst k tomuto fenoménu tradičně striktně odmítavý. Čím více se však posouváme na východ, tím je vztah k "warez hnutí" uvolněnější a tolerantnější. Příkladem této tolerance je prohlášení rumunského prezidenta Traiana Basescu u příležitosti otevření globálního technického centra společnosti Microsoft, kdy během oficiální tiskové konference prezident řekl, že "piráti položili základy vývoje IT průmyslu v Rumunsku" a podotkl, že rumunský IT průmysl je slavný jen díky počítačovým pirátům.
Většina z nás má pojem warez spojený z warezovými fóry a komunitami skrytými za nimi. Na první pohled by se leckomu mohlo zdát, že warezové skupiny jsou nekoordinované bandy zlodějů, které parazitují na velkých společnostech vyvíjejících software či filmových studiích a nahrávacích společnostech. Při pohledu však zblízka zjistíme, že se jedná dobře fungující společenství specializovaných "odborníků", jejichž hnacím motorem není zisk, ale prestiž. Prestiž být první, kdo prolomí zabezpečení a získá nový program, film či album, které posléze nabídne veřejně k dispozici. Klasická warezová skupina funguje na principu kolektivní inteligence. Každý jedinec přispívá do procesu svými specifickými schopnostmi a tak tyto skupiny dosahují své vysoké produktivity a rychlosti práce. Získané "warezy" se dnes distribuují pomocí odkazů na různé servery typu Rapidshare. Ke konkrétním odkazům se dostanete, pokud jste členem některého z četných warezových fór. Musíte se zde zaregistrovat a většinou také přispět komunitě nějakým pro skupinu prospěšným příspěvkem, abyste dostali přístup k obsahům fóra. Tyto fóra fungují v podstatě na principu produsage, jejich uživatelé se stávají producenty a naopak.
Pokud pomineme problematiku legality celé warezové subkultury, musíme uznat, že se jedná o velmi zajímavý svět, který má svou strukturu a funguje podle určitých pravidel. Čistě podle litery zákona se jedná o počítačové pirátství, které je nezákonné a působí mnohamilionové ztráty, na druhou stranu však existují i názory, které tento pohled na věc vyvrací a tvrdí, že finanční ztráty způsobené piráty jsou minimální, neboť tato komunita by si v situaci, kdy by je nemohla získat zdarma či za zanedbatelnou cenu, předmětná data vůbec nepořídila (viz např. studie Oberholzer-Gee – Strumpf: "stahovači" jsou time-rich, money-poor, takže neznamenají ušlý zisk.").
Warezovou komunita je však možné do určité míry také vnímat jako komunitu vizionářskou. Většina klasických členů fór je totiž dokonce ochotna platit za stažená data rozumný paušá,ljak dokazuje server Rapidshare a mnohé další jemu podobné. Myslím, že nadnárodní korporace při svém krátkozrakém honu za penězi pominuli možnost, že kdyby poskytly své mentální výdobytky za určitý uživatelsky únosný paušál k volnému stažení, mohly by dosahovat větších zisků, respektive menších ztrát.
Je možné, že se situace změní, protože Warezové komunity začínají pronikat do veřejného života. Začínají se institucionalizovat v podobě pirátských stran, které vstupují do politického života. Švédští politicky aktivní "piráti" dokonce dosáhli historického úspěchu v podobě jednoho mandátu v Evropském parlamentu. Budoucnost teprve ukáže jestli se jedná jen o experiment, který se mine účinkem a celé warezové společenství se opět stáhne do šedé zóny ilegality, anebo, v což doufám já, se jim povede prosadit se do oficiálních sfér a změnit zaběhlá pravidla týkající se autorských práv.
Dobrý rumunský citát, OK!
ReplyDelete