Různá slova mě napadají, když chci trochu popsat Fridu Kahlo. „Osud“ je asi to první, dál pak to mohou být: dynamika, vášeň, láska, trápení, bolest, síla, odvaha, touha, boj, víra, inspirace, marxismus… Frida, celým jménem Frida Kahlo de Rivera, byla mexická malířka, manželka slavného mexického muralisty Diega Rivery. Narodila se v roce 1907 v Mexiku, městě Coyoacán v "Modrém domě" a na stejném místě o 47 let později také zemřela. "La Casa Azul" je dnes oficiálním muzeem, zasvěceným jejím obrazům a životu.
Dramatické události ji provázely již od dětství, vlastně přímo od narození. Byl to například vyhazov její kojné, protože pila alkohol během kojení (matka byla po porodu tak slabá, že kojit sama nemohla), nebo postihnutí obrnou, kvůli které se jí špatně vyvinula pravá noha a děti ve škole si jí za to posmívaly, ale především osudná nehoda autobusu, když jí bylo 18 let. Utrpěla velmi závažná zranění - zlomeniny páteře, pánve, žeber, klíční kosti. Dlouho byla upoutaná na lůžko a nikdy nepřestala trpět bolestmi, které ji tato zranění způsobila, ale zároveň to změnilo i směr jejího zájmu a života. A tak se místo lékařkou, na kterou chtěla vystudovat, stala malířkou. Dlouhý čas na posteli si totiž začala krátit kreslením.
Dramatické události ji provázely již od dětství, vlastně přímo od narození. Byl to například vyhazov její kojné, protože pila alkohol během kojení (matka byla po porodu tak slabá, že kojit sama nemohla), nebo postihnutí obrnou, kvůli které se jí špatně vyvinula pravá noha a děti ve škole si jí za to posmívaly, ale především osudná nehoda autobusu, když jí bylo 18 let. Utrpěla velmi závažná zranění - zlomeniny páteře, pánve, žeber, klíční kosti. Dlouho byla upoutaná na lůžko a nikdy nepřestala trpět bolestmi, které ji tato zranění způsobila, ale zároveň to změnilo i směr jejího zájmu a života. A tak se místo lékařkou, na kterou chtěla vystudovat, stala malířkou. Dlouhý čas na posteli si totiž začala krátit kreslením.
Hodně podrobností z jejího života, dnes najedeme na internetu díky fanouškům, obdivujícím její osobnost a dílo. Odkaz najdeme, mimo jiné, na Wikipedii, kde jsou její životopis a dílo zpracovány působením kolektivní inteligence, jíž je Wikipedie typickým příkladem. Projevuje se i při tvorbě dalších "fanouškovských" stránek. Například Frida Kahlo Fans. Takové stránky mají svého jmenovaného tvůrce, ten však přímo nabádá návštěvníky ke komunikaci, ať už mají k obsahu stránek dotazy nebo připomínky. Kromě odkazu, umožňujícího zaslání e-mailu tvůrci stránek, je zde odkaz do "návštěvní knihy". Při nahlédnutí do vzkazů návštěvníků tohoto webu zjistíme, že své zprávy sem vpisují fanoušci z různých koutů světa. Díky takové zpětné vazbě autor může získat další zajímavé informace k doplnění obsahu stránek.
Frida se během života dočkala uměleckého uznání, ač zpočátku byla často označována jen za "manželku a žákyni Diega Rivery", který již v době jejich svatby byl uznávaným umělcem. V roce 1938 se konala její první samostatná a úspěšná výstava v New Yorku a z Fridy se stala "Señora Rivera , the artist". Vystavovala své obrazy také v Paříži, kam jela na pozvání předního představitele francouzských surrealistů Andreho Bretona. Frida však odmítala zařazení mezi surrealisty, dle vlastních slov ona nemalovala sny, ale svoji realitu, tak, jak ji prožívala. Ve 40-tých letech její sláva rostla, vystavovala v New Yorku, San Franciscu i v Mexiku. V Mexiku však stále zatím ve skupinových výstavách. V životě a vztahu s manželem Diegem však štěstí a klid nenašla. Naopak, jejich manželství bylo plné rozchodů, avantýr jeho i jejích, následného usmiřování. S Diegem se dokonce rozvedli a znovu vzali. A její obrazy jsou její život: jsou plné emocí zlomeného srdce, tragických událostí, fyzické i psychické bolesti, přesto jsou plné barev a síly. K pochopení a porozumění jejího díla je nutné její život znát. To vlastně řekl i místní kritik, když komentoval její první samostatnou výstavu v Mexiku, kterou měla v roce 1953. Byla to její jediná samostatná výstava v rodné zemi během jejího života. „Je nemožné od sebe oddělit život a práci této neobyčejné osoby. Její obrazy jsou její životopis.“ A poznat její život nám hodně pomůže oceněný film „Frida“, natočený roku 2002. Film o jehož vznik se výrazně zasadila herečka Salma Hayek, která v tomto interview, uveřejněném na You Tube vysvětluje, co jí na osobnosti Fridy tak fascinuje a proč tolik stála o natočení filmu. Film se setkal s nadšením kritiků, což dokazuje i jeho hodnocení na stránkách CSFD. Myslím, že je hodně lidí (já k nim také patřím), kteří do zhlédnutí tohoto filmu neměli o existenci Fridy Kahlo ani ponětí.
Její život a dílo je dodnes inspirativní a je komunikováno různými mediálními kanály. Frida žije dál, tak jak si její fanoušci přejí: "Larga Vida a Nuestra Frida". Frida byla jedinečná a její příběh je tedy i nadále transmediálně vyprávěn. Je vyprávěn uměleckými počiny, jako je zmíněný film, vydáváním životopisných knih a publikací s fotografiemi nebo inscenováním divadelních a tanečních představení. „Kult Frida“ zasahuje i do módní sféry. Návrhářka Raffaella Curiel prezentovala svou módní kolekci jaro-léto 2008, hluboce inspirovanou právě Fridou, na Alta Roma –týdnu módy v Římě.
Frida se během života dočkala uměleckého uznání, ač zpočátku byla často označována jen za "manželku a žákyni Diega Rivery", který již v době jejich svatby byl uznávaným umělcem. V roce 1938 se konala její první samostatná a úspěšná výstava v New Yorku a z Fridy se stala "Señora Rivera , the artist". Vystavovala své obrazy také v Paříži, kam jela na pozvání předního představitele francouzských surrealistů Andreho Bretona. Frida však odmítala zařazení mezi surrealisty, dle vlastních slov ona nemalovala sny, ale svoji realitu, tak, jak ji prožívala. Ve 40-tých letech její sláva rostla, vystavovala v New Yorku, San Franciscu i v Mexiku. V Mexiku však stále zatím ve skupinových výstavách. V životě a vztahu s manželem Diegem však štěstí a klid nenašla. Naopak, jejich manželství bylo plné rozchodů, avantýr jeho i jejích, následného usmiřování. S Diegem se dokonce rozvedli a znovu vzali. A její obrazy jsou její život: jsou plné emocí zlomeného srdce, tragických událostí, fyzické i psychické bolesti, přesto jsou plné barev a síly. K pochopení a porozumění jejího díla je nutné její život znát. To vlastně řekl i místní kritik, když komentoval její první samostatnou výstavu v Mexiku, kterou měla v roce 1953. Byla to její jediná samostatná výstava v rodné zemi během jejího života. „Je nemožné od sebe oddělit život a práci této neobyčejné osoby. Její obrazy jsou její životopis.“ A poznat její život nám hodně pomůže oceněný film „Frida“, natočený roku 2002. Film o jehož vznik se výrazně zasadila herečka Salma Hayek, která v tomto interview, uveřejněném na You Tube vysvětluje, co jí na osobnosti Fridy tak fascinuje a proč tolik stála o natočení filmu. Film se setkal s nadšením kritiků, což dokazuje i jeho hodnocení na stránkách CSFD. Myslím, že je hodně lidí (já k nim také patřím), kteří do zhlédnutí tohoto filmu neměli o existenci Fridy Kahlo ani ponětí.
Její život a dílo je dodnes inspirativní a je komunikováno různými mediálními kanály. Frida žije dál, tak jak si její fanoušci přejí: "Larga Vida a Nuestra Frida". Frida byla jedinečná a její příběh je tedy i nadále transmediálně vyprávěn. Je vyprávěn uměleckými počiny, jako je zmíněný film, vydáváním životopisných knih a publikací s fotografiemi nebo inscenováním divadelních a tanečních představení. „Kult Frida“ zasahuje i do módní sféry. Návrhářka Raffaella Curiel prezentovala svou módní kolekci jaro-léto 2008, hluboce inspirovanou právě Fridou, na Alta Roma –týdnu módy v Římě.
Ilustrátora a kreslíře Marca Coronu pro změnu inspirovala k vytvoření komiksu.
Na portálech internetových novin jsme se snadno mohli dozvědět, že její putovní výstava byla v Berlíně a nyní je ve Vídni a o tom, že zájem o její obrazy je opravdu velký - hodiny byli lidé ochotni čekat, aby se na výstavu dostali.
Systém komunikace Web 2.0 technologiemi, umožňuje komukoli přijít s jakýmkoli názorem, který mnohdy může mít nulovou hodnotu, pejorativní zabarvení či nese pouze urážku, ale to nás v roli uživatelů učí rozeznávat kvalitní komentáře od těch hloupých a orientovat se v záplavě názorů a informací. Máme možnostnajít si mnoho informací, díky kterým si vytvoříme vlastní názor. Jinak by mohl někoho, kdo se setkává s osobností Fridy Kahlo poprvé, například takový komentář, který se objevil pod článkem na serveru i.dnes.cz, zcela odradit.
Na portálech internetových novin jsme se snadno mohli dozvědět, že její putovní výstava byla v Berlíně a nyní je ve Vídni a o tom, že zájem o její obrazy je opravdu velký - hodiny byli lidé ochotni čekat, aby se na výstavu dostali.
Systém komunikace Web 2.0 technologiemi, umožňuje komukoli přijít s jakýmkoli názorem, který mnohdy může mít nulovou hodnotu, pejorativní zabarvení či nese pouze urážku, ale to nás v roli uživatelů učí rozeznávat kvalitní komentáře od těch hloupých a orientovat se v záplavě názorů a informací. Máme možnostnajít si mnoho informací, díky kterým si vytvoříme vlastní názor. Jinak by mohl někoho, kdo se setkává s osobností Fridy Kahlo poprvé, například takový komentář, který se objevil pod článkem na serveru i.dnes.cz, zcela odradit.
Tedy i skrze nová média a novými technologiemi je Fridin příběh vyprávěn dál a její popularita se i nadále šíří do celého světa. Příběhy totiž táhnou.
Není tedy překvapením, že se toho o Fridě hodně dozvíme na oblíbených stránkách Facebook a You Tube. Dejme tedy prostor pro produsage: na Facebooku se sdružují skupiny fanoušků a obdivovatelů Fridy nejen za účelem předávání informací a znalostí , ale spíš zde sdílejí své dojmy a pocity z jejího díla a sami se prezentují svými výtvory, inspirovanými právě znovu Fridou. Vkládají, komentují a hodnotí dobové fotografie, fotografie obrazů, v komentářích projevují své pocity, které v nich Fridiny obrazy vyvolaly. Ještě zajímavějším projevem je, že se uživatelé, zde by snad bylo přesnější říci uživatelky, stylizují do podoby obdivované umělkyně. Podle ní se oblékají do barevných šatů, vplétají si květiny do vlasů, nebo se na svých fotografiích stávají Fridou z obrazů, tak jak ona sama sebe často malovala.
Není tedy překvapením, že se toho o Fridě hodně dozvíme na oblíbených stránkách Facebook a You Tube. Dejme tedy prostor pro produsage: na Facebooku se sdružují skupiny fanoušků a obdivovatelů Fridy nejen za účelem předávání informací a znalostí , ale spíš zde sdílejí své dojmy a pocity z jejího díla a sami se prezentují svými výtvory, inspirovanými právě znovu Fridou. Vkládají, komentují a hodnotí dobové fotografie, fotografie obrazů, v komentářích projevují své pocity, které v nich Fridiny obrazy vyvolaly. Ještě zajímavějším projevem je, že se uživatelé, zde by snad bylo přesnější říci uživatelky, stylizují do podoby obdivované umělkyně. Podle ní se oblékají do barevných šatů, vplétají si květiny do vlasů, nebo se na svých fotografiích stávají Fridou z obrazů, tak jak ona sama sebe často malovala.
Na You Tube sdílejí uživatelé těchto stránek mnoho videí, na kterých je produsage snad ještě pestřejší. Je zde vše samozřejmě prezentováno formou videí a klipů, ale těch je opravdu škála: jsou to videa s dobovými záběry, natočenými za Fridina života, videa na kterých můžeme opět vidět její dílo, případně videa z výstav a muzeí. Ukázky z populárního filmu se Salmou Hayek, ale též videa s vlastní tvorbou, ke které osobnost Fridy přispěvatele inspirovala - jako je například tahle písnička.
Díky novým médiím a nové technologii má tedy každý z uživatelů sítě okamžitou možnost svým komentářem poukázat na to, co jemu připadá důležité nebo co stojí za zveřejnění, případně vložením vlastního "uměleckého dílka" předvést svůj talent. Zároveň tak svůj příspěvek předkládá k ohodnocení ostatním a měl by být připraven na jakoukoli reakci.
Díky novým médiím a nové technologii má tedy každý z uživatelů sítě okamžitou možnost svým komentářem poukázat na to, co jemu připadá důležité nebo co stojí za zveřejnění, případně vložením vlastního "uměleckého dílka" předvést svůj talent. Zároveň tak svůj příspěvek předkládá k ohodnocení ostatním a měl by být připraven na jakoukoli reakci.
Je vidět, že talentovaná umělkyně z minulého století je stále velkou inspirací pro mnohé i dnes.
A jak se vlastně Frida líbí vám?
No comments:
Post a Comment