Encyklopedie plná ničeho

Věděli jste, že Brno je hlavním městem Moravistánu a jeho logo je původní předlohou pro to pražské, že v Praze zastavuje metro na zastávce Jiřího Paroubka, tramvaj je vulgární název pro šalinu, lehčítko je pravým opakem těžítka, jehovisté jsou lidé trpící jehovirem, dcerou Chucka Norrise je Zuzana Norrisová a Mnichovská dohoda je důsledkem řešení sporů mezi Československem a jeho Sudetoněmeckými obyvateli o pivo? Jestli jsou to pro vás nové informace, nelekejte se, nemusíte se znova přihlásit do základní školy. Jenom byste měli čas od času sbírat informace o okloním světě i z Necyklopedie.

Když Jimmy Wales v roce 2001 rozjížděl Wikipedii, chtěl vytvořit globální encyklopedii přístupnou všem a doplňovanou všemi. Podařilo se mu tak rozjet projekt, který dnes denně obslouží cca 60 milionů požadavků. Nejobsáhlejší anglická verze má téměř 3,5 milionů článků. Encyklopedie má pomáhat rozšiřovat vědomosti o celém světě do celého světa, a to rychle, kvalitně a hlavně zadarmo. Wales tehdy asi netušil, že do pár let se narodí i její mladší bratříček, který bude plnit přesně opačnou úlohu.
Necyklopedie, jinak známá též jako Uncyclopedia, je parodií Wikipedie a vznikla v roce 2005, původně jako anglofonní projekt Jonathana Huanga. Od té doby se projekt rozšířil do několika desítek jazyků (např. hebrejštiny nebo latiny). Česká verze běží od roku 2006, první český článek se věnoval Rossovi Hedvíčkovi, dnes jich má přes dva tisíce a jejím hslem je: Necyklopedie může obsahovat sprostá slova a jiné nevhodné formulace a obrázky, proto by ji nikdo neměl číst. Používá obdobný vzhled jako Wikipedie, také stejný software MediaWiki, s Wikipedií však organizačně nic společného nemá.
Necyklopedie je charakteristickým nostielem znaku produsage, který známe především z projektu Wikipedia. Publikum se aktivně podílí na tvorbě obsahů, které může po registraci volně vkládat. Autoři však požadují jedno kritérium, a to, aby články byly satirické a vtipné. Ve své charakteristice dobrého článku autoři uvádějí, že musí být zaujatý, ne příliš dlouhý a autor musí projít bezpečnostními prověrkami. Jestliže se chce čtenář o těchto prověrkách dozvědět více, zobrazí se mu článek, kde je popsána funkce BIS (jde o jednou z nesčetných tajných služeb Republiky Česko, která je oficiálně zřízená pro odposlechy, špiclování a tyranizování nepohodlných občanů, především Moravistánců, kteří odmítli násilné počeštění a při sčítání lidu stále uvádějí moravskou národnost).

Jako jedno z nosných téma se zdá konflikt Brno – Praha. O těchto městech jsou také vypracovány nejlepší články. Brno má poměrně „kvalitně“ zpracované jednotlivé městské části, text o Praze je zase celý v hantecu. Dozvíme se zde, že Brno bylo poprve součástí nějakého vyspělého státního útvaru, kterému se podle legendárního prvního slovenského byznysmena též někdy říká Sámova říše nebo že Hradčany jsou pražskou městskou částí, která se původně jmenovala Velká strana, protože její obyvatelé byli odjakživa bázlivci a poserové a dodnes se vyznačují neuvěřitelnou schopností podělat cokoli, na co jen sáhnou. Přispěvovatelé stránky mají vzhledem k tematice článků zřejmě blízko k jihomoravské metropoli (velmi zdařilý je např. článek o novém brněnském nádraží). Autoři tak s nadsázkou zpracovávají téma, které je dodnes pro mnohé obyvatele naší země konfliktní. Neznamená to, že by stranili jedné nebo druhé straně. Například vznik samotného názvu města Brna popisují následovně: Praotec Morav, unaven jednak vyčerpávající cestou a druhak vínem z úrodného dolnomoravského úvalu, kterým na cestě z rodných mongolských stepí musel projít, dospěl na obzvláště odporné místo na soutoku dvou veletoků, Zvratky a Slintavy, bažinaté, nezdravé, a vůbec odpuzující. Zhnuseně se rozhlédl a pravil: "Br! ...no, co naděláme, ale když už jsme tady, tak tu zůstaneme...

Řekli jsme, že Necyklopedie je typickým představitelem produsage, na její tvorbě se tedy může podílet kdokoliv. Bylo by zajímavé sledovat počet jejich přispěvovatelů. Oproti Wikipedii totiž mnohem více vyžaduje osobní kreativní myšlení, aby byla dodržena zásada vtipnosti, aby však zároveň nedošlo k zbytečnému natahování délky článků nebo přehnání míry vtipnosti. Na Wikipedii se snadno uplatní ten, kdo třeba jen přepisuje různé definice, poučky či vysvětlení. Necyklopedie však tím, že si klade jako požadavek parodii a nereálnost uváděných dat, zároveň však trvá na smysluplnosti textu, oslovuje zcela jiné produsery. Sami autoři Necyklopedie ale přiznávají, že necyklopedisti jsou speciální druh wikipedistů, že normální wikipedisti si sem chodí schladit žáhu. Čili je to mimo jiné i odpočívadlo pro ty, které už nebaví sedět v obležení fakt a dat rádi si procvičí své kreativní myšlení.
Necyklopedie svou podsatu okopírovala od Wikipedie, kterou má parodovat, proto lze i zde mluvit o konceptu kolektivní ineligence. Lidé zde však místo svých znalostí shromažďují své ne-znalosti. Za jakousi znalost můžeme ovšem považova i schopnost vtipně a trefně komentovat a parodovat dění kolem nás. Necyklopedie umožňuje na jednom místě shromažďovat tyto úsměvné literární počiny, upravovat je a vylepšovat, a tak činit paletu encyklopedických webů poněkud pestřejší.