Na příkladu mediálního zpracování některých významných akcí se zvláštním zaměřením na poslední mistrovství v hokeji, které se od 7. do 23. května konalo v německých městech Mannheimu a Kolínu na Rýnem, se pokusím diskutovat koncept transmediálního vyprávění a produsage.
První titul mistrů světa získali českoslovenští hokejisté v roce 1947. Na šampionátu konaném v Praze jim pomohli ke zlatým medailím hokejisté Rakouska. Překvapivě totiž v předposledním utkání mistrovství porazili Švédsko, dosud vedoucí celek, který den předtím porazil Čechoslováky 2:1. Dle dokumentu Hokej v srdci, srdce v hokeji proudili do hlediště lidi, kteří poslouchali rozhlasovou reportáž souboje. Trio reportérů (Laufer, Procházka, Mašlonka) vykonávalo dle sportovního historika Miloslava Jenšíka svými reportážemi apoštolskou činnost: „Spousty fanoušků je hltaly a samotný hokej ani nikdy neviděli,“ poznamenal Jenšík.
O více než šedesát let později, letos na jaře, dobyli čeští hokejisté již dvanácté zlato z mistrovství světa. Podobně jako jejich první titul byl vzhledem k vývoji šampionátu poměrně překvapivý. Češi už v základní skupině prohráli s Norskem, v osmifinálové fázi turnaje pak se Švýcarskem. O holou účast v play off bojovali v zápase s Kanadou. Do finále prošli přes dva penaltové rozstřely, když remízu se Švedskem v semifinále zařídil střelou sedm vteřin před koncem Karel Rachůnek. Ve finále pak Češi udolali Rusko 2:1.
Velké úspěchy se pravidelně dočkají svého knižního vydání. Jeden z největších v dějinách – hokejová zlatá medaile z olympijského turnaje v Naganu 1998 – byla zpracována hned několika autory.
Dokonce se stala námětem pro operu Nagano. Hlavním hrdinou byl na olympiádě až třetí brankář, který na turnaji neodchytal ani minutu – Milan Hnilička.
Slavných sportovců využívají reklamní billboardy. Úspěšní sportovci pomáhají v politických kampaních, stávají se tváří značek.
Dosaženého úspěchu na sportovním poli pak média využívají ve svých dalších pořadech. Tak jako byl reportér Radiožurnálu hostem pravidelného dopoledního pořadu na ČRo 1, bývají hráči nebo trenéři zváni do různých diskuzních pořadů v televizích i rádiích. Letošní mistrovství světa v Německu shrnuje dokument České televize.
Na serveru idnes.cz se hokejovému MS věnuje více než 150 článků. Od skládání nominace při přípravných utkáních, až po reportáže a ohlasy z finále a následného příjezdu mistrů světa, oslav nebo hodnocení éry končícího trenéra u národního mužstva. Zpravodajské servery akci věnovaly speciální stránky jako třeba blesk.cz. 3D animace gólů nabízel např. server sport.cz.
Česká televize odvysílala z mistrovství 32 přímých přenosů. Finále pak 23. května dle ct24.cz sledovaly téměř tři miliony diváků v ČR. Do Německa se vydaly dva týmy reportérů (jeden ve složení Robert Záruba, Martin Hosták, Tomáš Jílek, druhý Michal Dusík, David Pospíšil a Ondřej Zamazal), které denně komentovaly přenosy a připravovaly reportáže z mistrovství. Studio před utkáními pak Česká televize vysílala z Prahy.
Sportovní komentátoři v posledních letech pravidelně absolvují chat s fanoušky z místa dějiště konání významné sportovní události, odkud zprostředkovávají své dojmy a odpovídají na jejich dotazy. Jsou zváni do zábavných pořadů. Jejich vtipné historky dávají velkou šanci, že publikum dobře pobaví.
Český rozhlas měl v Německu dva reportéry Pavla Petra a Kamila Jášu. Zápasy českého týmu byly přenášeny na vlnách ČRo1 Radiožurnálu v přímých reportážích. Tu z třetí třetiny finále si lze poslechnout zde.
Netřeba připomínat, že zpravodajství ze šampionátu bylo nosným tématem většiny českých deníků. Úspěchy týmu při cestě za titulem ve vyřazovacích bojích pak v nich byly prezentovány fotografiemi a články na titulních stranách. Díky úspěchu pak články s hokejvou tematikou plnily víkedové magazíny deníků.
Vedle toho mohli fanoušci sledovat textové on-line zpravodajství ze všech utkání. Finále komentoval na serveru idnes.cz Robin Krutil, na onlajny.cz pak Václav Trávníček.
Internet nabízí ve formě diskuzí ke každému článku (třeba ta pod reportáží finálové utkání na idnes.cz měla 1909 příspěvků) podobnou alternativu, jíž si užívají fanoušci při hromadném sledování v barech, hospodách nebo náměstích. Staroměstské nebo Václavské náměstí jsou totiž tradičním místem, kde se scházejí lidé pomalovaní národními barvami, v dresech, s národními vlajkami a společně prožívají vrcholná utkání nejvýznamnějších podniků při velkoplošných projekcích.
Již běžným bývá během významných sportovních událostí zprostředkování on-line rozhovorů s hráči či trenéry. Otázku může položit prostřednictvím formuláře na webových stránkách kdokoli. Publikum tak přestává být jednosměrným příjemcem, ale samo vytváří obsah rozhovoru. Na dotazy odpovídal třeba střelec vyrovnávací branky ze semifinále Karel Rachůnek.
A právě jeho hvězdná chvilka a vůbec mimořádně dramatický závěr semifinálového utkání mimořádně emotivně okomentovaný Robertem Zárubou včetně hlášky „Rachna kachna to to letělo“ se stal stěžejním motivem klipu na youtube.com.
Se Zárubou by mohl soupeřit Fin Antero Mertaranta, který se už v Česku „proslavil“ úžasem v hlase při komentování zlatého hodu oštěpařky Barbory Špotákové na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008. A ani česká média nenechala jeho interpretaci bez povšimnutí.
Že hokejoví fanoušci nezůstávají jen pasivními diváky, ale sami komentují dění jejich oblíbené hry dokládají i jejich vlastní weby nebo blogy. Neoficiální fanclub hokejové reprezentace pak má na facebooku 3400 členů.
Nedovedu si u nás doma už asi ani víkend bez NHL a nebo bez extraligy představit. Klidné nedělní odpoledne jsou už prostě pryč. Tady se neustále něco děje, chlap je furt někde na stadionu ale očividně si to dost užívá.
ReplyDelete