Za aplikace zdarma draze zaplatíte

Smartphony minulý rok překonaly co do počtu uživatelů staré, hloupější telefony. Dělící čáru mezi chytrým a hloupým telefonem tvoří (ve zkratce) přítomnost operačního systému a možnost instalovat do něj aplikace třetích stran. Právě aplikace v současnosti hýbou světem. Jejich vývoj není tak složitý jako například u počítačových her, přesto jsou pro vývojáře nesmírně finančně zajímavé. Například aplikaci Instagram Facebook odkoupil za jednu miliardu amerických dolarů.

Na vytvoření úspěšné aplikace stále žádný univerzální vzoreček neexistuje. Všichni se ale asi shodneme, že nějaký podíl na rozhodování uživatele, zda aplikaci pořídí, nebo ne, hraje cena. Čím nižší, tím lepší. Pokud je aplikace zdarma, jedná se pravděpodobně o vůbec nejlepší možnost. Uživatel nic nezaplatí a získá program. 

Ne vždy je to ale tak úplně pravda. I když jsou App Store a Google Play plné aplikací s cenovkou for free, neznamená to, že za ně uživatel nic nezaplatí. Často totiž obsahují tzv. mikrotransakce. Zvlášť pokud pocházejí od prémiových vývojářů. Ti si samozřejmě dali dvě a dvě dohromady a své aplikace začali ve velkém poskytovat zadarmo. A to funguje.

Nejdříve si zvyknete na hru, začnete ji hrát častěji, ikonka se přesune na domovskou obrazovku a její hraní vám zpříjemňuje nekonečné cesty tramvají. Je jedno, zda se věnujete záchraně světa před zlými slimáky, ničíte sladkosti, nebo létáte s infantilním drakem, kterého nahání jeho matka. Jste už daleko ve hře a nechce se vám končit. Všechno dobré ale jednou musí skončit, nakonec vždy dojdou pohyby, tahy, nebo vás chytí dračí máti.

Zoufalství a nechuť zaplavují hráčův mozek. Zklamali jste vesmír, který kvůli vaší neobratnosti ovládnou slimáci! Ale počkat! Je zde možnost pokračovat. Stačí zaplatit několika krystaly a osud univerza může být zvrácen. Vývojáři záměrně nahradili peníze  nějakým virtuálním platidlem jako jsou diamanty, krystaly, nebo zlaťáky. Hráči by si totiž spíše rozmysleli, kdyby měli za pokračování zaplatit čtyřicet korun. Když je to ale sto krystalů? Navíc "rozměnit" se dá až moc jednoduše. Stačí jen klik. 

Problém nebývá ani tak u dospělých (většinou), jako u dětí. Malí a ještě nerozumí lidé, kterým ti větší dávají tablet, nebo smartphone na hraní, často neznají hodnotu peněz a už vůbec ne těch uložených někde na virtuálním účtu. O to nepříjemnější je pak zjištění dospělých, kteří hodnotu peněz znají a mají propojené bankovní účty s Google accountem. Což jim samozřejmě nedošlo, když dítěti smartphone půjčovali. Hollywoodská hvězda Jack Black takovou legraci zažil na vlastní kůži (1:56).

Opravdovou otázkou (ač by možná internetové matky nesouhlasily) není, zda mikrotransakce znamenají nebezpečí pro děti (rozuměj peněženky jejich rodičů). Jde o to, co dělají s herním průmyslem a hlavně s námi samotnými. Pomalu si totiž zvykáme, že za něco co si koupíme musíme platit dál a dál a dál. U smartphonových aplikací je to nyní běžnou praxí a ohlasy na tuto praxi jsou z drtivé většiny negativní. Společnost EA (velká herní vývojářská a vydavatelská společnost) vložila mikrotransakce i do své plné hry na PC a konzole Dead Space 3. Je jenom otázkou, jestli tento trend bude pokračovat jen v herním průmyslu, nebo jestli se začne rozšiřovat i do dalších segmentů našeho života.



PS: Pokud máte problém s krystaly posedlým dítětem, jednoduše nastavte aby telefon vyžadoval při každé placené transakci vaše heslo. Pokud ho váš potomek zná, pak vám není pomoci.

Zdroje:

http://svetaplikaci.tyden.cz/pocet-smartphonu-v-cesku-loni-poprve-prekonal-klasicke-mobily/ https://www.youtube.com/watch?v=4Y4YSpF6d6w

http://www.eurogamer.net/articles/2013-01-22-dead-space-3-includes-micro-transactions-for-buying-better-weapons