Za aplikace zdarma draze zaplatíte

Smartphony minulý rok překonaly co do počtu uživatelů staré, hloupější telefony. Dělící čáru mezi chytrým a hloupým telefonem tvoří (ve zkratce) přítomnost operačního systému a možnost instalovat do něj aplikace třetích stran. Právě aplikace v současnosti hýbou světem. Jejich vývoj není tak složitý jako například u počítačových her, přesto jsou pro vývojáře nesmírně finančně zajímavé. Například aplikaci Instagram Facebook odkoupil za jednu miliardu amerických dolarů.

Na vytvoření úspěšné aplikace stále žádný univerzální vzoreček neexistuje. Všichni se ale asi shodneme, že nějaký podíl na rozhodování uživatele, zda aplikaci pořídí, nebo ne, hraje cena. Čím nižší, tím lepší. Pokud je aplikace zdarma, jedná se pravděpodobně o vůbec nejlepší možnost. Uživatel nic nezaplatí a získá program. 

Ne vždy je to ale tak úplně pravda. I když jsou App Store a Google Play plné aplikací s cenovkou for free, neznamená to, že za ně uživatel nic nezaplatí. Často totiž obsahují tzv. mikrotransakce. Zvlášť pokud pocházejí od prémiových vývojářů. Ti si samozřejmě dali dvě a dvě dohromady a své aplikace začali ve velkém poskytovat zadarmo. A to funguje.

Nejdříve si zvyknete na hru, začnete ji hrát častěji, ikonka se přesune na domovskou obrazovku a její hraní vám zpříjemňuje nekonečné cesty tramvají. Je jedno, zda se věnujete záchraně světa před zlými slimáky, ničíte sladkosti, nebo létáte s infantilním drakem, kterého nahání jeho matka. Jste už daleko ve hře a nechce se vám končit. Všechno dobré ale jednou musí skončit, nakonec vždy dojdou pohyby, tahy, nebo vás chytí dračí máti.

Zoufalství a nechuť zaplavují hráčův mozek. Zklamali jste vesmír, který kvůli vaší neobratnosti ovládnou slimáci! Ale počkat! Je zde možnost pokračovat. Stačí zaplatit několika krystaly a osud univerza může být zvrácen. Vývojáři záměrně nahradili peníze  nějakým virtuálním platidlem jako jsou diamanty, krystaly, nebo zlaťáky. Hráči by si totiž spíše rozmysleli, kdyby měli za pokračování zaplatit čtyřicet korun. Když je to ale sto krystalů? Navíc "rozměnit" se dá až moc jednoduše. Stačí jen klik. 

Problém nebývá ani tak u dospělých (většinou), jako u dětí. Malí a ještě nerozumí lidé, kterým ti větší dávají tablet, nebo smartphone na hraní, často neznají hodnotu peněz a už vůbec ne těch uložených někde na virtuálním účtu. O to nepříjemnější je pak zjištění dospělých, kteří hodnotu peněz znají a mají propojené bankovní účty s Google accountem. Což jim samozřejmě nedošlo, když dítěti smartphone půjčovali. Hollywoodská hvězda Jack Black takovou legraci zažil na vlastní kůži (1:56).

Opravdovou otázkou (ač by možná internetové matky nesouhlasily) není, zda mikrotransakce znamenají nebezpečí pro děti (rozuměj peněženky jejich rodičů). Jde o to, co dělají s herním průmyslem a hlavně s námi samotnými. Pomalu si totiž zvykáme, že za něco co si koupíme musíme platit dál a dál a dál. U smartphonových aplikací je to nyní běžnou praxí a ohlasy na tuto praxi jsou z drtivé většiny negativní. Společnost EA (velká herní vývojářská a vydavatelská společnost) vložila mikrotransakce i do své plné hry na PC a konzole Dead Space 3. Je jenom otázkou, jestli tento trend bude pokračovat jen v herním průmyslu, nebo jestli se začne rozšiřovat i do dalších segmentů našeho života.



PS: Pokud máte problém s krystaly posedlým dítětem, jednoduše nastavte aby telefon vyžadoval při každé placené transakci vaše heslo. Pokud ho váš potomek zná, pak vám není pomoci.

Zdroje:

http://svetaplikaci.tyden.cz/pocet-smartphonu-v-cesku-loni-poprve-prekonal-klasicke-mobily/ https://www.youtube.com/watch?v=4Y4YSpF6d6w

http://www.eurogamer.net/articles/2013-01-22-dead-space-3-includes-micro-transactions-for-buying-better-weapons

Mortal Kombat vs. DC Universe - transmediální vyprávění na druhou

Videohra Mortal Kombat vs. DC Universe obsahuje prvky transmediálního vyprávění a to hned v několika rovinách.

Nejdříve se pokusím hru stručně charakterizovat. Mortal Kombat vs. DC Universe je žánrovým zaměřením crossover fighting game (do češtiny bych přeložil jako „bojovka“ či „mlátička“) z roku 2008. Distribuovaná je pouze na nejnovějších konzolových platformách PlayStation 3 a Xbox 360.
Jedná se o společný projekt amerických herních společností Midway Games a Warner Bros. Games. Hra, která je prezentována jako nejnovější osmý díl ze série Mortal Kombat, obsahuje kromě klasických postav této kultovní „bojovky“ nově i superhrdiny ze slavného komiksového studia DC Comics.
Výběr nejznámějších zástupců šestnáct let staré série Mortal Kombat (například Liu Kang, Raiden, Kitana, Sub-Zero, Sonya Blade nebo Scorpion) se tedy ve virtuálních bojových arénách utká s legendárním Batmanem, Supermanem, Catwoman, Flashem či Jokerem.

Sloučení dvou zdánlivě neslučitelných světů má především marketingové důvody. Určitě není náhoda, že se hra na trhu objevila jen tři měsíce po premiéře filmu Temný Rytíř. Rostoucí popularita „záporáka“ Jokera ve skvělém podání Heatha Ledgera určitě ovlivnila nasazení této postavy do videohry Mortal Kombat vs. DC Universe.
Především u zástupců komiksového impéria DC Universe se projevuje transmediální vyprávění. Vzhled, typické vlastnosti a chování postav odkazují k jiným médiím. Obraz Batmana, Supermana nebo Jokera je už určitě více ovlivněn filmovou verzí než původní komiksovou předlohou, nicméně i z té stále mnoho čerpá.
Hrdinové z obou táborů jsou vývojáři vytvořeni tak, aby je jejich fanoušci (a samozřejmě nejen ti) bezpečně poznali. Například Joker často používá svůj typický černý psychopatický humor, Catwomen „pookřává“ v přítomnosti mužských protivníků a pán blesků Raiden dává jako zkušený mentor moudré rady kudy chodí.

Příběh, který vymysleli zkušení tvůrci komiksů Jimmy Palmiotti a Justin Gray, je jednoduchý až prostý. „Kapitán“ Mortal Kombat týmu Raiden ve svém světě bojuje s úhlavním nepřítelem Shao Kahnem, zatímco šéf „komiksáků“ Superman řeší problémy se zlým Darkseidem. Dva hlavní padouši nešťastnou náhodou spojí síly a hrozí zkázou světa. Když se začnou dva tábory obviňovat, kdo za to vlastně může, tak je hned oheň na střeše. V jedné dějové linii pak procházíte svět DC a bojujete za temné hrdiny z MK, přičemž v druhé je tomu přesně naopak.

Infiltrace víceméně slušných komiksových hrdinů do krví nasyceného světa Mortal Kombat měla však výrazně negativní dopad na hratelnost. Snížení věkové přístupnosti u hry, která se dá přeložit jako "smrtelný boj", znamenalo výraznou redukci násilí. Do značné míry za to mohou vedoucí pracovníci z DC Comics. Ti nechtěli za žádnou cenu připustit, aby jejich kladní hrdinové brutálně zabíjeli protivníky. Fatality (neboli explicitně brutální či humorný způsob zabití protivníka na konci souboje), které vlastně celou temnou sérii Mortal Kombat proslavily, tak byly výrazně omezeny. Mohou je používat pouze zástupci MK a záporné postavy z DC Universe, hodní superhrdinové mají na konci souboje k dispozici pouze Heroes Brutality, kterými soupeře nezabijí, ale pouze mu lehce natlučou. Toto je další důkaz toho, že se postavy ve hře musí chovat stejně jako ve filmu či v komiksech, aby to nepoškodilo jejich pečlivě vybudovanou image.

Myslím si, že celý tento projekt je především chytrým tahem od společnosti Warner Bros, respektive Time Warner. Klasické transmediální vyprávění prvního stupně je to, že firma své původně komiksové postavy z divize DC Comics dostala na filmová plátna a do svých videoher. Ale to, že své hrdiny infiltrovala i do jiné hry (a tak slavné jako Mortal Kombat), je podle mě hodně povedený kousek.
To, že do hry nasadila (pro komiksové laiky) i nepříliš známé postavy, jako jsou například Captain Marvel, Deathstroke nebo Green Lantern, určitě nebylo náhodné a bezúčelné. Pokud se hráči budou chtít o těchto hrdinech dozvědět víc, tak budou moci zaplatit za další výrobky z této rozsáhlé série a zvyšovat zisky už tak bohaté společnosti.

Na strategii těchto obřích firem upozorňuje Henry Jenkins v příspěvku Transmedia Storytelling 101 na svém blogu: „Mediální konglomeráty mají iniciativu rozšiřovat svojí značku a expandovat své franšízy napříč tolika růžnými mediálními platformami, kolika to je jenom možné.“
Právě to multimediální gigant Warner Bros. udělal, protože v roce 2009 bankrotující chicagskou společnost Midway Games koupil, a jako svou divizi ji přejmenoval na WB Games Chicago.

Ke kolektivní inteligenci se váže kvalitní heslo této hry na Wikipedii, které popisuje Mortal Kombat vs. DC Universe opravdu detailně. Přečteme si nejen o hratelnosti, dějové linii, o všech postavách ve hře (každá z nich má svoje vlastní rozsáhlé heslo), vývoji i o tom, jak byla hra věhlasnými herními médii přijata. Vše je doplněno o téměř padesát zdrojů. Přestože jde o už o téměř dva roky starou hru, stránky byly naposledy aktualizovány 18. dubna 2010 a jsou pro zájemce mnohem cennějším zdrojem informací, než oficiální stránky videohry.

Jan Slomek