Saturday, November 28, 2015

„Odcházím!“ aneb proč dobrovolně opouštíme sociální sítě


Stále častěji se setkáváme s lidmi, kteří se rozhodli dobrovolně opustit svět sociálních sítí. Proč to udělali? Je jejich život šťastnější? A dokážou se bez sociálních sítí obejít?

Fenomén jménem Essena O'Neill
Svět internetu nedávno zaujal příběh osmnáctileté Australanky Esseny O'Neill, která se přes velkou popularitu svých dokonalých fotek na Instagramu (přes půl milionu followerů), rozhodla skoncovat se životem hvězdy sociálních sítí. Proč? „Utápěla jsem se v iluzích. Sociální média nejsou reálná. Jsou to naaranžované obrázky a upravené klipy, jeden vedle druhého. Je to systém založený na sociálním uznání, na tom jak se vám něco líbí a něco ne, na počtu shlédnutí a míře těch, kteří vás sledují. Je to skvěle zorganizovaný systém hodnocení, který mě úplně pohltil."

Emotivní doprovodné video dokresluje pocity frustrace a zoufalosti této mladé dívky. Se škodami, které jí svět sociálních sítí napáchal, se Essena rozhodla vypořádat po svém. Své aktivity přenesla na webovou stránku letsbegamechangers, kde se chce věnovat šíření bohulibých myšlenek, jako jsou ekologie, veganství, zdraví a pravdivé sebevyjádření. Toto vše mimo oblast komerce. Jak se bude Esseně nadále dařit, ukáže až čas, nicméně základnu následovníků má bezpochyby početnou.



Zhasněte světla, odcházím
Essenin odchod z Instagramu ale není ojedinělým jevem. I gigant mezi sociálními sítěmi, Facebook, začíná pociťovat, že pro některé uživatele už není nepostradatelnou součástí života. Sociální sítě opouštějí také globální celebrity, pro které byl dosud tento druh komunikace stěžejní. K tomuto kroku se uchýlily mimo jiných Miley Cyrus, Demi Lovato nebo Lena Dunham.

Důvody k tomu, proč se lidé rozhodnou sociální sítě opustit, jsou psychologické i čistě praktické. Z těch praktických je to především úspora času, protože například běžný uživatel Facebooku stráví na této sociální síti až 6 hodin týdně. Dále je to ochrana soukromí, která se hodí například při hledání nového zaměstnání. V neposlední řadě jsou to také nenávistné komentáře a „hejty“, které trápí nejenom celebrity. Psychologických důvodů je potom celá řada. Klinická psycholožka Petra Vondráčková nevidí dopad používání sociálních sítí tak černě a emotivně jako výše zmíněná Essena, uznává ale, že určité negativní vlivy na život jednotlivce jsou možné. Od pochybností o vlastní identitě přes touhu po skutečné komunikaci až po možnou kyberšikanu.

Příklady táhnou
Na závěr si tedy položme otázku, jaké to tedy vlastně je, když se stanete nezávislí na Facebooku, Twitteru či Instagramu? Novinářka Jessi Hempel si život bez sociálních médií vyzkoušela pouze jeden měsíc a své abstinenční příznaky popisuje následovně: „První tři dny máte zvýšený tep, jako když vynecháte kávu, cukr nebo jinou věc, o které si vaše tělo myslí, že bez ní nemůže fyzicky fungovat. Závislost poleví, ale stále vám budou chybět.„ 
Blogger Steve Pavlina, který se se sociálními sítěmi rozloučil na jeden rok, říká, že nejtěžší bylo překonat „sdílecí reflex“, který v jeho mysli setrvával i několik měsíců bez Facebooku a Twitteru. Tato zkušenost mu potom přinesla hlavně lepší koncentraci a více času na osobní rozvoj.

Jak je vidět dočasný odpočinek nebo úplné opuštění sociálních médií, které většině z nás dělají každodenní společnost již několik let, se stává poměrně vítanou a inspirativní záležitostí. 
Pro případné zájemce odkaz zde: 

Zdroje:






No comments:

Post a Comment