Ve
svých počátcích byl tzv. crowdfunding
považován za revoluční platformu pro financování projektů a i mnozí
mediální odborníci neskrývali své nadšení. Tato vlna nezřízeného optimismu již
opadla, a proto je správné se nyní s chladnou hlavou zamyslet nad tím, co
pozitivního či negativního tento fenomén přinesl.
Jen
pro ty, kteří se s tímto termínem nesetkali nebo si jeho významem nejsou
zcela jisti, crowdfunding představuje formu sbírky na určitý projekt od velkého
množství přispěvatelů, kteří jej podporují relativně menšími finančními
částkami. K výběru dochází přes některou z crowdfundingových platforem,
na kterých si tvůrci stanoví určitou částku, které chtějí dosáhnout a
přispěvatelům za finanční obnos přislíbí určité odměny, které se mohou lišit od
zaslání děkovného emailu až po samotný produkt. Největšími crowdfundingovými
platformami jsou Kickstarter či GoFundMe, v Česku crowdfundingové služby
provozuje Startovač nebo HitHit.
Crowdfunding
zažil obrovský boom v roce 2011 a poprvé se dostal i do hledáčku
mainstreamových médií. Celkem se v tom roce na různé projekty vybralo
téměř jeden a půl miliardy dolarů, což představovalo obrovský skok proti 89
milionům v roce předchozím. I v letech následujících zažívalo toto
odvětví růst, i když už ne tak významný (v loňském roce se vybralo celkem 16,2 miliardy dolarů). I v České republice se postupně obnos peněž vybraný
skrze corwdfunding zvyšuje, celkem se na českých serverech vybralo přes 34 milionu korun.
Výrazný
průlom přinesl crowdfunding v zapojení fanouškovských komunit. Tyto
skupiny mohou mít mnohem větší vliv na to, zdali jejich oblíbený zpěvák nahraje
nové album nebo se natočí pokračování jejich oblíbeného filmu. Tento fenomén
tak přesně zapadá i do koncepce Henryho Jenkinse, autora knihy Convergence culture, o rozhodování v tzv.
éře afektivní ekonomiky.
Fanoušci
tak například pomohli vzniku filmu na motivy seriálu Veronica Mars. Tato kampaň je co do množství vybraných peněz jednou
z nejúspěšnějších, autorům nakonec vynesla přes 5,7 milionu dolarů. Důvodem,
proč se tvůrci rozhodli pro crowdfunding, nebyla pouze snaha vybrat peníze, ale
také aby producentům dokázat silný zájem fanoušků o produkt. Podobná praxe není
úplně neobvyklá, někdy dokonce investoři iniciují vstup projektu do
crowdfundingových „vod“, aby tak zjistili faktický zájem mezi potencionálními
zákazníky.
Ty horší stránky crowdfundingu
Mohlo
by se tak na první pohled zdát, že vše perfektně funguje, ale s popularitou
a masovostí tohoto fenoménu přicházejí také potíže. Spousty zajímavých, leč třeba
špatně nebo málo propagovaných projektů v záplavě dalších prostě úplně
zapadnou. Ze statistik Kickstarteru vyplývá, že asi 11 procent ze všech projektů
neobdrží ani jeden finanční příspěvek, své finanční cíle splní něco přes 42 %
projektů.
Problémy
ale nekončí ani, pokud se peníze na projekty podaří získat. Kickstarter a
podobné platformy se považují za pouhé zprostředkovatele služby a tvrdí, že
jsou to uživatelé, kteří jsou zodpovědní za své příspěvky a tak necítí
povinnost je refundovat, pokud se například ukáže, že je projekt podvodem. Falešné projekty se čas od času objevují a nemusí jít pouze o malé částky. Běžně se
částky pohybují v řádech tisíců dolarů od několika desítek backerů, ale
objevily se i projekty, na kterých se vybralo několik stovek tisíc dolarů. Naštěstí
se tyto projekty podařilo včas zastavit a peníze se tak nikdy nedostaly k podvodníkům.
Je
nutné podotknout, že podobné potíže mají i jiné webové služby. A to například Airbnb,
jejíž hodnota je aktuálně zhruba 24 miliard dolarů, a cestovatelům poskytuje
možnost pronajmout si ubytování od lidí po celém světě. I tvůrci této služby se
považují za pouhé zprostředkovatele. Za problematickou lze považovat
skutečnost, že weby si berou za každou sjednanou transakci určitý poplatek,
přesto necítí žádnou povinnost kontroly, čehož si ve svém článku všímá Zak Stone.
V neposlední
řadě dochází také ke krachům projektů. Například minulý týden tento osud potkal
britský startup Zano. Firma chtěla vyrábět „nano-drony“ a celkem se ji podařilo
na Kickstarteru získat přes 2,3 milionu liber. O deset měsíců později ale firma
zbankrotovala, když se jí podařilo odeslat pouze 600 ze slíbených 15 000 objednaných
dronů. Jak píše ve článku pro The Telegraph Madhumita Murgia, přispěvatelé
neví, zdali své peníze dostanou zpět a jestli mají vinit spíše firmu,
Kickstarter nebo svou vlastní naivitu. I díky příkladům jako je Zano tak musí
dojít ke změnám, píše autorka.
A
ani tak nekončí výčet potíží, který je spojen s crowdfundingem. I kvůli
úspěchu headsetu pro virtuální realitu Oculus Rift vyvstaly otázky, zdali si tzv. backeři nezaslouží podíl ve firmě. Řešením tohoto problému by mohl být equity
crowdfunding, jehož základní myšlenkou je, aby jedinci za své příspěvky získali
drobný podíl ve firmě. Mezi překážkami může do budoucna být i nejasný výklad
práva vztahujícího se ke crowdfundingu.
Zdá
se tak, že crowdfunding prostě vyrostl moc rychle na to, aby se jednotlivé
problémy mohly řešit postupně a ty se nyní nakupily. Na jejich řešení závisí
budoucnost crowdfundingových platforem.
Zdroje
Bennett, L., B. Chin a B.
Jones (2015). Crowdfunding: A New
Media & Society
issue. New Media &
Society. Roč. 17, č. 2,
s. 141-148.
Hills, M. (2015). Veronica
Mars, fandom and the ‘Affective Economics’ of crowdfunding poachers. New
Media &
Society. Roč. 17, č. 2, s.
183-197.
http://www.insidermonkey.com/blog/the-5-biggest-kickstarter-scams-that-swindled-backers-donations-333225/
http://ekonomika.idnes.cz/nejuspesnejsi-projekty-ceskeho-crowdfundingu-flq-/ekonomika.aspx?c=A150215_164552_ekonomika_rny
http://www.marketwired.com/press-release/crowdfunding-market-grows-167-2014-crowdfunding-platforms-raise-162-billion-finds-research-2005299.htm
https://medium.com/matter/living-and-dying-on-airbnb-6bff8d600c04#.eabinu2qb
http://www.telegraph.co.uk/technology/news/12019471/Money-cant-buy-you-success-why-crowdfunding-needs-to-change.html
http://www.theverge.com/2014/3/28/5557120/what-if-oculus-rift-kickstarter-backers-had-gotten-equity
No comments:
Post a Comment