Časoprostorová vzdálenost začíná být na poli nových
technologií velmi snadno překonatelným prvkem. Kulturální teoretik a filozof
Pierre Lévy mluví o tzv. antropologickém
prostoru jakožto o blízkosti mezi lidmi, která je závislá na komunikaci, kultuře
jejích konvencích a užívaných technologiích. V průběhu vývoje lidstva jsme
prošli čtyřmi typy antropologických prostorů a nyní se nacházíme ve čtvrtém
tzv. znalostním prostoru. Nicméně nově vznikající aplikace (Periscope či
Meerkat) posouvají tento prostor ještě dále do vyšší úrovně. Mluvil-li Lévy
před nějakou dobou o sdílení znalostí, zkušeností a vzniku kolektivního mozku,
můžeme dnes pozorovat, že nejde pouze o výměnu znalostí, ale také o sdílení emocí a pocitů, které
pociťujeme a které se dějí právě v daný
okamžik.
Periscope/Meerkat jsou nové aplikace propojené s Twittrem,
které umožňují živě streamovat videa a taky je komentovat. O tom, jak aplikace
fungují, si můžete přečíst ve článku zde na blogu Meerkat vs.
Periscope aneb streamování videa na Twitteru. Já se ve svém příspěvku na
tyto aplikace zaměřím z pohledu Lévyho antropologického prostoru, také
jaké mají dopad na lidskou psychiku (z pozitivního i negativního hlediska) a v neposlední
řadě jaké potenciální možnosti v sobě, takovýto druh přenosu dění kolem
nás, skrývá.
Jak jsem již naznačila, Lévy mluvil o čtyřech antropologických
prostorech, kterými jsme, jako lidstvo, prošlo. První prostor označil jako zemský, kde jsme coby druh Homo Sapiens měli velmi blízký kontakt s přírodou,
která nám mnoho dávala, ale také brala. Druhý prostor pojmenoval jako teritoriální. Zasazuje jej do doby neolitu, kdy lidé se již usadili na
jednom místě, svůj prostor vytyčili hranicemi a začali hospodařit. Třetí
prostor (komodintí) zasadil Lévy do
období velkých zaoceánských plaveb šestnáctého století za účelem obchodu a
obsazení Evropany nové americké půdy. Pohyb nerostných surovin, obyvatel,
práce, ale také informací začíná být řízený a velmi podstatný. Vývoj
antropologických prostor ukončil autor čtvrtým znalostním prostorem. Náš vývoj postoupil tak daleko, že již jsme
schopni sdílet a vyměňovat znalosti, zkušenosti a vědomosti. Vzniká tzv. hyperkortex, tedy s nadsázkou řečeno
„centrální mozek lidstva“. Lidstvo je dnes díky technologickým pokrokům schopno
velmi rychle stavět na nově získaných poznatcích. Nicméně, podíváme-li se na
nově vznikající aplikace typu Periscope, nabízí podle mého názoru, více než jen
přenos informací. Jelikož se jedná o aplikace streamující události v čase,
přináší tento fakt s sebou i další dimenzi, a to emoce. Vidíme-li či čteme-li o tragických událostech ve zprávách,
vždy se jedná o zprostředkovanou událost, i přes to, že se odehrála pár minut
zpátky, je retrospektivní a komentujeme ji, jako událost, která se stala. Velký
rozdílem je zde tedy časovost, která čím je jí člověk blíže, tím větší prožitek
a emoční dopad na něj má. U článků se vždy vyjadřujeme k něčemu, co se již
stalo. Díky aplikaci jako je Periscope, my vidíme
událost tak, jak se právě děje „očima“ přímého svědka, a co víc, můžeme ji rovnou komentovat a pociťovat tak totožné
prožitky, které daný člověk v daný okamžik nejspíše má.
Myslím si, že nové aplikace typu Periscope nám tak dále „rozšiřují“
naše antropologické prostory. Již Lévyho čtvrtý prostor je postaven na velmi
abstraktní úrovni. Podle mého názoru zde začíná vznikat další, pátý emoční prostor, který je postaven právě na
sdílení emocí a prožitků lidí po celém světě, a to lze jedině tehdy, je-li
nějaké událost sdílená v tom samém čase navíc ještě s možností ji
ihned komentovat.
Otázkou zůstává, co to pro nás znamená, že najednou i naše
prožitky jsou kolektivně sdílené? Znamená to, že nám postupem doby nezbyde nic
soukromého? Samota se stává relativním pojmem. Máme-li trápení a nechceme
utrácet za terapeuty, coby nezávislé posluchače, stačí, když si zapneme
Periscope a sdělíme našim followerům, co nás aktuálně trápí. Na jejich reakce
nemusíme dlouho čekat. Na druhou stranu, staneme-li se aktivními odběrateli
videí, zatěžujeme naši psychiku něčím, co by nám zůstalo vždy skryto.
Jestli mají nové aplikace tohoto typu budoucnost, uvidíme v rostoucím
objemu jejich odběru a také v jejich dalším rozvoji.
Zdroje:
LÉVY, Pierre. Collective
intelligence. Plenum/Harper
Collins, 1997.
No comments:
Post a Comment