Sunday, November 29, 2015

Jsou krásní, úspěšní, úžasní… a lžou!

Taky máte pocit, že se v poslední době někteří lidé ve vašem okolí změnili v „superlidi“? Skvěle vypadají, a pokud zrovna necvičí v posilově, tak cestují po světě, vysedávají v luxusních restauracích nebo si kupují značkové oblečení. Zdá se, že žijí dokonalým životem. To o nich alespoň můžeme vyčíst z jejich Instagramu. Stovky selfie jejich dokonalých těl, stylových věcí, které si pořídili, úžasných jídel, které jedli… Jsou vážně tak úžasní, nebo jen předstírají? 

 

Nedávno obletělo svět video, ve kterém devatenáctiletá modelka EssenaO'Neillová označuje Instagram za „jednu velkou lež“. Ve svém videu potom přiznává, že fotky, které na svůj Instagram dávala, dlouhé hodiny fotila a upravovala, až vybrala tu perfektní, která by podle ní mohla získat nejvíce „lajků“. Kvůli fotce v plavkám dokonce celý den nejedla a dlouho zkoušela různé pózy, aby vypadala co nejštíhlejší. "Chci, aby mladší dívky věděly, že to není upřímné ani inspirativní. Je to nepřirozená dokonalost, která je uměle vytvořena za účelem získávání pozornosti,“ řekla Essena. 


Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří Essenu obdivovali za veřejné přiznání o pravdě sociálních médií, jiní nesouhlasili. Nedávná reakce Zacka Jamese, generálního ředitele firmy Rise 9 a bývalého youtubera, nám nabízí jiný pohled na věc. „Essena O´Neillová se mylí, sociální média nejsou lež. Sociální média můžou být cokoliv, co si jejich uživatel přeje, aby byla,“ tvrdí Zach. „To, že sami sobě dovolíte vytvářet si falešný život na sociálních médiích, je výsledek vašich vlastních akcí a záměrů,“ říká Zach a dodává, že „Essenina neschopnost definovat sama sebe mimo sociální média pramení z nedostatku snahy o pochopení sama sebe.
  
Zdá se, že Essenino obvinění a generalizované označení všech sociálních sítí za „jednu velkou lež“ je trochu přitažené za vlasy. To, že mladí lidé si na svých sociálních sítích nechtějí vytvářet jiné, lepší identity, potvrzuje ve svých výzkumech i danah boyd , americká vědecká pracovnice, která se dlouhodobě zajímá otázkou působení mládeže na sociálních sítích. Danah boyd dospívá k závěru, že mladí lidé nepokládají sociální sítě za místo, kde si musí vybrat, aby buď byli sami sebou, nebo aby si vytvořili alter ego. Teenageři používají sociální sítě především k tomu, aby byli v kontaktu s přáteli, a považují toto prostředí za místo, kde mohou realizovat humor a představivost. [1]


Na druhou stranu, už samotné prostředí sociálních sítí v nás může podněcovat touhu ukázat se světu jako „hezčí“ či „zajímavější“. Například na sociální síti Instagram nalezneme spoustu filtrů, s jejichž pomocí se naše fotka rázem stane hezčí. A kdo by chtěl mít na fotce kruhy pod očima, když se jich může zbavit pomocí pár kliknutí? Zároveň hezké a zajímavé fotky přinášejí víc „lajků“. Kromě určitého pocitu štěstí (http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fnhum.2013.00439/abstract), které nám lajky dávají, můžeme získat i jiné „odměny“. Čím vyšší počet lidí, kteří nás sledují na Instagramu, tím větší možnost si něco „přivydělat“. Instagram je v současné době sociální sítí, na které probíhá největší aktivita v oblasti marketingu různých firem.


Americký psycholog Larry Rosen ve svém díle iDisorder cituje Goffmanovo dílo „The Presentation of self in every day life“ a zmiňuje hlavní Goffmanovy myšlenky – v prezentaci sama sebe si neustále všímáme, jak na nás reagují ostatní a postupně adaptujeme naši sebeprezentaci tak, aby si o nás mysleli to nejlepší.[2] Rosen osoby, které se prezentují tak, jak se domnívají, že by je ostatní chtěli vidět, označuje za narcistní a narcismus uvádí jako jednu z „I-disorders“, tedy chorob, které se vztahují k nadměrnému užívání sociálních médií. Jako další příklad narcismu uvádí takové chování, kdy se jedinec prostřednictvím sociálních sítí neustále snaží získávat si pozornost a prostřednictvím obsahu, který zveřejňuje na sociální síti, dává najevo, že všechno ví nejlépe a nezáleží mu na tom, co si myslí ostatní. Takový narcista má zároveň pocit, že mu všichni závidí. 

Jaká je tedy pravda? Skutečně jsou sociální média jednou velkou lží, která nám dává prostor k tomu vytvářet si lepší, zajímavější já? A my jsme společnost narcistů, kteří nemají nic lepšího na práci než si pětkrát denně fotit obličej nebo svalnatou postavu? Pravda bude asi někde uprostřed. Sociální média nám zcela jistě dávají neomezené možnosti k tomu, jak se prezentovat. Jak řekl Larry Rosen: „On the Internet, you can be whomever you want to be whenever you want.“ [3] A tak kým budeme a jak se budeme na síti prezentovat, záleží ve finále jen na nás.

ZDROJE:

http://www.dailymail.co.uk/femail/article-3304422/Instagram-isn-t-lie-lie-Social-media-CEO-slams-model-quit-photo-sharing-app-claiming-dishonest-contrived.html

http://petapixel.com/2015/09/17/this-is-how-people-lie-about-their-lives-on-instagram/

[1] BOYD, Danah: Why Youth heart social networks. The role of networked publics in teenage social life. 2008, The MIT Press, Cambridge. Dostupné z:http://papers.ssrn.com/sol3/Papers.cfm?abstract_id=1518924

[2] ROSEN, Larry D, Nancy A CHEEVER a L CARRIER. IDisorder: understanding our obession with technology and overcoming its hold on us. New York: Palgrave Macmillan, 2012, x, 246 s. ISBN 978-0-230-11757-0., str. 34

[3] ROSEN, Larry D, Nancy A CHEEVER a L CARRIER. IDisorder: understanding our obession with technology and overcoming its hold on us. New York: Palgrave Macmillan, 2012, x, 246 s. ISBN 978-0-230-11757-0., str. 34


No comments:

Post a Comment