Watchmen: nenaplněné transmediální vyprávění

V pomyslném životě každého díla je nejdůležitější postavou jeho autor. V případě Star Wars to byl George Lucas a jeho geniální schopnost stvořit obsáhlý a vrstevnatý svět Jediů, Sithů a jiných zemských i mimozemských bytostí a představit ho veřejnosti prostřednictvím filmové ságy (více zde). Na jiném místě v jiném časovém bodě dokončuje jiný autor, Alan Moore, podle kritiků jedno z nejlepších komiksových děl v dějinách s názvem Watchmen (více zde). Na rozdíl od Lucasova světa, není tento až tolik fantazijní, ale vychází z možností „co by, kdyby“ (skutečné události jsou pojímány alternativním způsobem). Oba muži, ne příliš věkově vzdáleni, se však od sebe lišili v jedné, pro fanouškovský svět, zcela zásadní vlastnosti: jeden z nich využil možnosti transmediálního vyprávění a druhý ne.

Když dva dělají totéž, nikdy to není totéž

Právě v době, kdy Moore a Lucas spatřili závratný úspěch svých děl, se tito dva muži vypravili po zcela jiné cestě. Zatímco Lucas vytvořil ze svého světa, ať už z čistě finančního nebo uměleckého popudu, rozsáhlé koherentní transmediální vyprávění (určitě mrkněte sem), Moore po dokončení komiksu již žádné možnosti, které nabízejí různé mediální platformy, nevyužil. Když mu bylo nabídnuto, aby vytvořil scénář k filmu Watchmen, odmítl s odůvodněním, že to, co se mu s Gibbonsem podařilo vložit do komiksu, nebude fungovat skrze žádné jiné médium.

Důvody jejich rozhodnutí ale nejsou ve výsledku vůbec podstatné. Spíše jde o to, že svými pohledy na věc vlastně rozhodli o tom, jak moc se jejich díla stanou součástí životů jejich fanoušků.

Tlustí a hubení fanoušci

Ve výsledku vedle sebe stojí dvě rozdílné skupiny fanoušků těchto autorů. Jedna z nich je vydatně vyživovaná armáda fanoušků Star Wars, jejichž chutě činorodě a ráda uspokojuje skupina shromážděná kolem George Lucase. Na druhé straně stojí milovníci Watchmenů, kteří sice vytrvale plní fóra na stránkách věnovaných jejich oblíbenému filmu svými komentáři a postřehy (http://www.csfd.cz/film/224865-strazci-watchmen/zajimavosti/strana-2/), ale trpí pomyslným hladem. Hladem po příbězích, které by rozvíjely jimi poznaný komiksový svět. Zack Snyder, který se statečně chopil režie filmové adaptace, sice využil dalšího mediálního kanálu, ale v tomto případě se nedá mluvit o transmediálním vyprávění. Většina materiálů, které se týkají Watchmenů, jsou totiž jakýmsi překlopením či poupravením toho, co je uvedeno v původním komiksovém příběhu Alana Moora do jiného distribučního kanálu. Tam, kde Lucasova skupina poskytuje např. animované seriály s novými příběhy, fanoušci Watchmenů mohou sledovat jen rozpohybovaný komiks. Dalo by se říci, že pokud nechce autor v rozvíjení příběhu pokračovat, dá se jednoduše nahradit jiným. Ten místo něj může využít své fantazie a další příběhy napsat sám. Ale v tomto případě se to nikomu žádným výjimečným způsobem zatím nezdařilo.

Záchrana v podobě produsage

Kde ale chybí transmédiální vyprávění, tam naštěstí vyplňuje alespoň některá místečka produsage. Aktivní fanoušci ovládající moderní technologie vytvářejí dílka téměř se rovnající profesionálním výkonům a pak si je navzájem hodnotí. Na stránce www.fanfiction.net/comic/Watchmen/ si tak můžete v podobě fan fiction přečíst, že Rorschach má tu nejlepší poker face a chce se ženit. Nesmí chybět ani slash fiction, takže pro ty, kteří měli pocit, že Nite Owl a Rorschach si jsou až příliš blízkými přáteli, nejste sami (viz důkaz zde).

Zajímavým kouskem je také animovaný klip nezávislého filmového tvůrce Harryho Partridge (Happy Harry) s názvem Saturday Morning Watchmen (video zde).

Bylo by zajímavé setkat se s dalšími příběhy pocházejícími přímo od zdroje, tak jak je tomu v případě Star Wars. Jen autor původní linie totiž podle mého názoru může zcela naplnit možnosti transmediálního vyprávění, protože o životě svého díla rozhoduje především on. A také je zřejmě tím, kdo o něm ví nejvíc. Přidala bych si ještě porci, ale i tak, díky Alane!

Lucie Čížková