Crowdfunding - Nové možnosti žurnalistiky

Vzniká vám za domem nelegální skládka podezřele vypadajících barelů, z nichž vytéká blíže nespecifikovatelná čpící tekutina? Nedaří se vám donutit radnici ani místní noviny, aby se o tento problém začaly zajímat? Co dál? Nabízí se jedno řešení. Můžete si najmout novináře, kteří případ prošetří a napíší o něm.

Na podobném základě funguje tzv. "crowd - funded journalism," s kterým v roce 2008 přišel David Cohn. Jeho nezisková organizace SpotUs ze San Francisca na svých stránkách dává komukoli možnost stát se šéfredaktorem.

Hlavní myšlenkou Crowdfunded Journalism je, že každý občan může navrhnout námět (give a tip), o kterém si myslí, že by mu média měla věnovat pozornost. Novinář, jehož téma zaujme, vypracuje projekt včetně potřebných financí a na stránkách spot.us se snaží uživatele přesvědčit, aby na projekt přispívali (to pitch). Ve chvíli, kdy se nasbírá požadovaný obnos, je námět zpracován a vystaven na stránkách spot.us. V případě, že se nepodaří dosáhnout požadované částky, projekt se neuskuteční a peníze se vrátí donátorům.

Aby nedocházelo k nedorozuměním s porušováním autorských práv, jsou články publikovány pod tzv. Creative Commons License. Díky ní si každý autor předem určí, za jakých podmínek může být jeho dílo šířeno.

Ze stránek spot.us mohou čerpat i tradiční média a to dvěma způsoby. Buď se chopí již navrženého projektu, nebo přijdou s vlastním námětem, na jehož zpracování jim chybí finanční prostředky. V obou případech platí pravidlo, že jejich příspěvek musí představovat víc než 50% z celkových nákladů.

Spot. us zaměřující se na investigativní žurnalismus není jediný server podobného typu. Novinářské projekty se objevují i na stránkách oblíbeného Kickstarted. Na stejném principu funguje i nový francouzský portál Jaimelinfo, který byl zprovozněn 28. března 2011.

Díky Wikipedii a YouTube se pojmy jako kolektivní inteligence a transmedia staly běžnou součástí našeho slovníku. Jsou to právě uživatelé, kteří tvoří obsah těchto internetových stránek. Server spot.us vychází ze stejných základů, ale pracuje s nimi trochu jiným způsobem. Ve většině případů uživatelé totiž nejsou tvůrci ale pouze navrhovatelé tématu. Rozdíl spočívá v tom, že skupina anonymních jedinců různých zájmů finančně podporuje novinářské projekty. Jedná se o moderní způsob veřejných sbírek. Ještě nikdy nemělo publikum takovou možnost rozhodovat o podobě obsahu médií a zároveň se podílet i na jejich financování. Fakt, že autoři příspěvků jsou profesionální novináři, by navíc měl překonávat nedostatky, za které jsou kolektivní servery typu Wikipedia a YouTube kritizovány, tedy za horší ověřování pravdivosti a snižování kvality obsahu.

Projekt spot.us se základnou v kalifornském San Franciscu se od začátku setkával s kladným reakcemi. Oceňována je hlavně jeho schopnost reagovat na problémy regionální povahy. Obyvatelé mohou upozornit na citlivá témata ve svém okolí, kterým by "klasická" média pro nejrůznější důvody nevěnovala pozornost, např. produkční nároky.

Navíc jelikož ne všechny náměty zaujmou uživatele natolik, aby jim věnovali své peníze, funguje na stránkách spot.us určitý způsob regulace založený na zájmech publika. Tím pádem obsah serveru sice není tak pestrý jako na stránkách gigantu kolektivní inteligence YouTube, na druhou stranu by ale měl být kvalitnější a profesionálnější.

Crowdfunding klade nové nároky na tvůrce obsahu mediálních sdělení. Stávají se z nich obchodníci, kteří se musí snažit zaujmout potencionálního příjemce ještě před tím, než článek vznikne. V klasických médiích reportér žádá o financování přímo v redakci a k čtenáři se dostane až finální produkt. Podle výzkumu, který na toto téma provedla Tanja Aitamurto se reportéři necítí dobře, když mají veřejně žádat o finance pro své články. Na druhou stranu díky crowfundingu a důvěře, kterou v ně donátoři vložili, mají pocit přímého spojení a upevnění vztahů s příjemci. Reportéři také oceňují princip crowdfundingu, protože jim dovolí experimentovat s novými žurnalistickými metodami, grafikou a videem.

Ze stejné studie také vyplývá, že většina donátorů má pocit, že svými penězi přispívají na dobrou věc, která může změnit chod zaběhlých pořádků. Pouze malá část sponzorů má zájem podílet se na podobě článku. Svoji účast obvykle potvrzují tím, že věnují peníze, aniž by zanechali na stránkách komentář nebo své nápady.

Nová média umožňují oboustranný pohyb informací. Zásadně se tak liší od "starých" centralizovaných médií, která sama rozhodují čím se budou zabývat. Role diváka se tak limituje na status pasivního přihlížejícího. Nová média tuto rovnici dramaticky mění. Stránky jako youtube umožňují spojení uživatel-tvůrce. Problémem takových internetových stránek, kam mohou uživatele bez omezení masivně přispívat, je ale nepřehlednost a snížení kvality informací. Pozitivně hodnocený princip crowdfunded journalism se snaží hledat střední cestu mezi těmito dvěma přístupy a zkvalitnit tak obsah internetových příspěvků. Jeho úspěch potvrzuje nejen vznik nových stránek ale i neustále s zvyšující oblíbenost mezi uživateli.