Projíst deset milionů

Loňský rok byl přelomový hned několika událostmi. Nejvyšší správní soud rozpustil Dělnickou stranu, Mexický záliv pokryla ropná skvrna velká jako půlka Brazílie, Paroubek rezignoval na svou funkci a Praha se začala s Krumlovem intenzivně přetahovat o jakási plátna. Zatímco jsme usilovně drželi prst na tepu událostí (více, či méně důležitých) se ale stala jedna malichernost. Ale o to zajímavější.

Češi hodně jedli.

Což by samo o sobě nebylo nijak převratné. Ovšem za zmínku to stojí ve chvíli, kdy asi šest stovek lidí prožere přes deset milionů korun, a začne o tom psát. Přitom to ti lidé dělají jen ve svém volném čase, a za vlastní peníze. Právě tak totiž vznikla knižní i internetová publikace Maurerův výběr Grand restaurant – tedy nezávislý průvodce po restauracích v Česku. http://www.grandrestaurant.cz/statistika

Klíčové je, že gurmánští nadšenci hodnotí restaurace zásadně tajně, a za svoje peníze. Hodnotitelem a tedy spolutvůrcem ročenky se může stát skutečně kdokoliv. Není také předepsáno, jaké restaurace je třeba hodnotit. Nikdo neurčuje, jestli máte napsat recenzi na luxusní Radison Blue v Alcronu, nebo v pivnici Tlustá koala. Filozofie projektu je založena na tom, že gurmáni a různí „foodies“ se rádi podělí o své kulinářské zážitky – protože se sami také rádi dozvědí, ve kterém podniku stojí za to utratit za večeři dva tisíce, a kde by byla vyhozená i stokoruna. Navíc to těmto lidem jde jaksi samo, protože kdo se někdy potkal s vášnivým gurmánem, tak ví, že tito lidé mají svůj vlastní vesmír, jež se nachází někde mezi hovězími líčky, ústřicemi, domácí koprovkou a créme brulée, a že mají potřebu o tom neustále tlachat (a taky jsou skálopevně přesvědčeni, že oni tomu přece rozumí).

Maurerův výběr vychází už patnáct let, a je to vlastně stále jediný nezávislý průvodce po dobrých restauracích a hospodách v celé republice. Vychází každý rok na podzim knižně jako paperback, ale hodnocení podniků je možné vyhledat si o online. Okruh hodnotitelů se podle milovníka dobrého jídla (jak se autor sám tituluje) Pavla Maurera stále rozšiřuje, a na posledním vydání se podílelo kolem šesti stovek lidí. http://www.ct24.cz/domaci/109042-grand-restaurant-neni-jen-v-praze/

Tito lidé se navzájem neznají, a výhodou je, že pocházejí z různých sociálních skupin. Lidé zasílají hodnocení, jak poštou, tak přes internet nebo sms zprávami. Probíhá to většinou tak, že člověk si zajde na oběd (nebo snídani, brunch, večeři…), a pak, pokud má chuť, podnik krátce ohodnotí. Nemusí tedy cíleně obcházet restaurace za účelem zhodnotit je. Restaurace se hodnotí známkami 1 - 5 (jako ve škole) a to podle kvality jídla, obsluhy a interiéru.

1 - excelentní
2 - velmi dobré
3 - dobré
4 - snesitelné
5 - vyhněte se

Uvádí se také průměrná cena, kterou zhruba zaplatíte za jídlo a pití na osobu. Data se pak dávají dohromady prostým statistickým průměrem. Součástí ročenky je ale i hodnocení expertů – a to právě dává dohromady sám Maurer – tím, že osloví šéfkuchaře, food kritiky a experty v oboru. Zajímavé ale je, že téměř v 70 % případů se názor laiků SHODUJE s tím od profesionálních kulinářů. A když se hodnocení liší, tak ne nijak zásadně. Prakticky se tedy nestává, že by šéfkuchaři vyzdvihovali restauraci, kterou by laici zatratili. Což je v konečném důsledku přímo krystalický případ tzv. kolektivní inteligence.

U každého podniku, který se nakonec v Maurerově výběru objeví, je důležité, aby byl k dispozici dostatek hodnocení. Nesmí se stát, že by se hodnocení restaurace postavilo na názoru třeba jednoho, nebo dvou lidí. V takovém případě není podnik do ročenky ani zařazen.

Projekt ani podle hlavního tvůrce nemá ambice vyrovnat se michelinským hvězdičkám. V tuzemsku se ale Maurerův výběr ustálil jako zavedená značka – a po více, než deseti letech fungování lze říci, že i zpětně ovlivňuje vývoj gastronomie. První místo Maurerova výběru pro rok 2010 obhájila restaurace Tomáše Karpíška La Degustation Bohême Bourgeoise. Druhou příčku obsadila Terasa U Zlaté studně, kde měl původně na své návštěvě Prahy povečeřet i americký prezident Barack Obama s manželkou Michelle. Třetím nejlepším podnikem v republice je podle Maurerova výběru restaurace Allegro v hotelu Four Seasons.

Krátce po vyhlášení výsledků byl zahájen kulinářský svátek, Grand Restaurant festival. Všechny zmíněné podniky byly na měsíc obsazeny maximálně do tří dnů od zpuštění rezervací. Budiž toto důkazem, že soubor hodnocení, které dohromady vytvořily stovky lidí, zpětně ovlivňuje tuto skupinu, ale i širší veřejnost. I pro lidi, kteří se původně o tvorbu tohoto systému hodnocení nezabývali, je takto vytvořený žebříček důvěryhodný natolik, aby se jím řídili. Ukazuje se, že příručka je navíc i dobrým vodítkem pro cizince, kteří přijedou do Česka a rozhodují se, kam se jít najíst.

Vsadím boty, že do roka a do dne „foodies“ projí ještě dalších pět milionů svých peněz. Aby tak vyzvali na „Boží súd“ nepoctivé restauratéry.