Když je Třešňová ve skutečnosti Višňová

Primář Sova ordinoval v budově České zemědělské univerzity na Suchdole. Popelka štvala Juráška z Klatov až do Drážďan, aby si mohla zatančit s princem. Orchestrion nevyhrával v Třešňové, ale ve Višňové. A baron Gorc se o tajemný hrad v Karpatech dělil s čachtickou paní.

Pokud z těchto informací nejste právě moudří, nezoufejte. Nejde o sen šíleného scenáristy, ale o zasazení filmových příběhů do konkrétních režijních lokalit: exteriéry nemocnice na kraji města se totiž natáčely před ČZU, princův zámek a Popelčin statek stojí v drážďanském Moritzburgu a ve Švihově na Klatovsku, vesnička Třešňová ze seriálu Chalupáři (na obrázku) se ve skutečnosti jmenuje Višňová a tajemný hrad v Karpatech představují ruiny slovenských Čachtic.

V prostředí českého internetu již bezmála čtyři roky existuje databáze s jednoduchým názvem Filmová místa, která shromažďuje stále rostoucí seznam lokalit, jimiž se v uplynulých šedesáti letech prohnaly české filmařské štáby. Stránky fungují od 1. května 2007 a k dnešnímu dni nabízí údaje o 683 filmech, seriálech a sitcomech.

Návštěvníkům dávají stránky Filmová místa jasnou odpověď na otázku, kde se ten či onen československý snímek natáčel, případně odkud nám může být povědomý ten či onen pohled na některou z ulic nebo staveb v České republice. To byl ostatně i impuls pro vznik celé databáze; její zakladatel a dodnes aktivní tvůrce totiž marně hledal odpověď na otázku, kde se natáčely závěrečné scény amerického filmu Charlotte Gray. Internet mu však nedokázal odpovědět, což byl pro Jiřího Kuruce impuls k tomu, aby vyplnil mezeru ve spektru českých webových stránek s filmovou tematikou a nabídl databázi filmových lokalit.

Největší pokrytí? Vávra a Zeman

Filmová místa v principu svého fungování vychází ze základní premisy konceptu Webu 2.0 a využívají obsah, který tvoří sami uživatelé. Princip jejich fungování se tak příliš neliší například od Wikipedie.

Po zaregistrování může návštěvník založit medailon filmu (seriálu), případně přispívat do již existujících filmových profilů. Hlavním zdrojem jsou screenshoty filmových záběrů - v naprosté většině se jedná o exteriéry (například zmíněná budova ČZU), jak však tvůrci konstatují, zajímavé pro ně jsou i veřejnosti přístupné interiéry, jako např. prostory zámků nebo nádražní haly.

Screenshot filmového záběru pak doplňuje reálná fotografie stejného místa (ideálně ve stejném pohledu a kompozici jakou měl filmový záběr) a samozřejmostí je také její přesná lokalizace; jakýkoli anonymní návštěvník databáze se díky tomu nejen dozví, že vodnický dům z Vorlíčkovy komedie Jak utopit doktora Mráčka dodnes stojí na pražské Kampě, ale bude znát také umístnění na mapě, přesnou adresu a souřadnice GPS.

Filmová místa dnes obsahují více jak 14 500 lokalit, které kdy uvízly na filmovém pásu, a protože se v Čechách ročně točí kolem dvacítky původních filmů, stále přibývají další. Nejpokrytějším filmem je Vávrův opus Osvobození Prahy z roku 1975 (73 zaměřených a vyfotografovaných lokalit), v případě seriálu se jedná o 30 případů majora Zemana (299 lokalit).

Za čtyři roky existence uživatelé přesně určili přes 10 000 screenshotů a práce nekončí. Stránky předkládají screenshoty, které je potřeba lokalizovat nebo vyfotit, a využívají tak kolektivní inteligence uživatelů. Pro odpověď na otázku „kde se tato scéna natáčela?“ se ovšem musí návštěvník zaregistrovat, což provozovateli pravděpodobně snižuje počet získaných dat – pokud by chtěl náhodný návštěvník stránkám a komunitě filmových fanoušků pomoc, bude muset absolvovat opakované zadávání svého e-mailu a hesla místo toho, aby autoři stránek použili jednodušší formulář pro vzkazy.

I v případě registrovaných členů pak provozovatelé staví spíše na jejich osobním zájmu; přestože uživatelé získávají určitý počet bodů odvislý od jejich práci na rozšíření databáze, administrátoři ještě nespustili systém soutěží a odměn, který by mohl tvůrce obsahu Filmových míst motivovat k další a intenzivnější činností.

Projekt s "cílovkou" 3+1

Pozornost si celý projekt zaslouží především proto, že atraktivním způsobem cílí vedle filmových fanoušků hned na tři další skupiny návštěvníků:

Filmová místa nabízejí podobnou službu jako stránky věnující se zaniklé tváři českých měst a obcí. Na rozdíl od nich však nevyužívají dobové fotografie a pohlednice, ale filmový materiál, což pro zájemce o historii představuje nečekanou a novou perspektivu.

Výrazného využití se Filmovým místům dostává u fanoušků geocachingu. Díky tomu, že součástí lokalizace místa je i souřadnice GPS, bývají právě do jejich okolí umísťovány schránky (tzv. „keše“) pro další hráče, což je jeden ze způsobů, jak hru ještě více zatraktivnit.

V neposlední řadě pak Filmová místa slouží jako zdroj originálních tipů na výlet. Turistickou atraktivitu lokalit, kterými projela filmová kamera, ostatně potvrzují i jejich knižní obdoby z různých turistických edic, jako například Nejznámější filmová místa křížem krážem po Česku. Protože se však jedná o stránky primárně filmové, nenajdou zde návštěvníci (na rozdíl od příruček) informaci o nejbližších bistrech nebo turistických trasách. Oproti knihám jsou však stránky Filmových míst bezedné, a nehrozí jim selekce.

Specifikum Filmových míst spočívá v tom, že jsou nezávislá na Československé filmové databázi. Ta přitom na rozdíl od své mezinárodní verze IMDb v profilech filmů vůbec nemá kategorii, která by se natáčecím lokalitám věnovala. Kvalitním produktem navíc stránky zůstávají i v mezinárodním srovnání. Pokud IMDb vyjmenovává lokality, kde se scény natáčely, Filmová místa přinášejí i jejich přesnou polohu na mapě. Jako nezanedbatelná výhoda se nakonec jeví i rozsah české filmografie a velikost České republiky. Ve srovnání s velkými evropskými státy nebo s USA je totiž uživatelsky snazší Česko relativně rychle a podrobně pokrýt.