Hudba je všude kolem nás. Nebál bych se říct, že pro mnoho lidí je jedním ze základních stavebních kamenů života. Skutečných nadšenců je zřejmě menšina, nicméně právě pro ně (ale nejenom pro ně) jsou určené stránky a služba Last.fm. Ve zkratce se jedná o pomocníka, který za vás vede vaší hudební historii a doporučuje vám, kam se ve svém hudebním životě vydat (či nevydat) dál. Tedy pokud je samozřejmě vaše mysl podobným radám otevřená, což stránka předpokládá. U nás bohužel není využití Last.fm tak rozšířené, jako například v sousedním Polsku, nicméně stále více lidí si k této službě cestu nachází. Jedná se vlastně (a to je možná úplně nejlepší popis Last.fm) o hudební sociální síť, kde je právě kontakt s jinými uživateli esenciální pro fungování celé služby, respektive pro to, aby vám skutečně poskytla všechno, co je v jejích možnostech.
Zásadní pro zdárnou cestu a zkušenost je vaše aktivní účast, čili poslouchání hudby. Je nutné, aby jste jednotlivé písně buď skutečně vlastnili, nebo je poslouchali například přes vestavěné Last.fm rádio, či služby typu Spotify. Ale právě ona kontrola toho, že jste hudbu, která se vám ve vaší knihovně objeví, skutečně poslouchali, děla Last.fm tak cenným nástrojem. Doporučení podle něj jsou totiž skutečně validní a založené zkušenosti jednotlivých lidí. V profilu, který si založíte zdarma, je pak vidět, co jste právě poslouchali, co všechno (a co nejvíce) jste poslouchali v posledním týdnu, třech měsících, půl roce a roce. Právě tyto žebříčky, respektive podobně žebříčky jiných uživatelů, jsou to, podle čeho je třeba se orientovat při hledání nových hudebních přátel. Last.fm vám pomáhá tím, že vám jiné hudební nadšence doporučuje podle vašeho hudebního vkusu, který samozřejmě relativně přesně určuje právě podle toho, jakou hudbu posloucháte. Poté máte neustále na očích, co vaši přátelé poslouchají. Klíčové jsou samozřejmě i například koncerty, které mají vlastní typ stránek (vytvářených uživateli). Jednotlivý uživatelé se k nim mohou připojit, vyjádřit se, že plánují koncert návštívit a diskutovat. A samozřejmě také prozkoumávat „knihovny“ ostatních budoucích návštěvníků koncertu.
Podobně důležitou, přestože poněkud upadající a povrchní, roli hrají skupiny, ve kterých se scházejí lidé s podobným hudebním vkusem. Ty už fungují jako regulérní diskuzní fóra pro podobně naladěné, kteří opět můžou diskutovat k libovolným tématům (předpokládejme, že se drží témata skupiny). Opět jsou tu i žebříčky a doporučení umělci a vydavatelství, články psané uživateli. Zde už se navíc, zejména v jednotlivých článcích, objevují odkazy na videa, jiné zajímavé či tematicky vhodné stránky a podobně. Podobně se tu poprvé a objevuje napojení na jiné sociální sítě. To, co určitě potěší každého fanouška statistiky, jsou všudypřítomné žebříčky. Ukazují co nového je nejposlouchanější, jak se vyvíjela aktivita jednotlivých umělců, či které písně uživatelé nejvíce „milují“. Popularita je oběcně nejvíce skloňované slovo.
Právě propojenost s jinými službami je přitom jedním z hlavních kamenů úrazu. Přestože se na samotném Last.fm vytváří poměrně živá a přínosná (hudební) kolektivní inteligence, do které se aktivně zapojují miliony uživatelů po celém světě, odkazování na stránky či jednotlivosti v rámci jak sociálních sítí, tak řekněme blogosféry (nebo internetu obecně), není jednoduché. Respektive Last.fm k němu není uzpůsobené, takže odkazování málokdy má nějakou hodnotu. Samozřejmě funguje klasické sdílení a doporučování přes Facebook, či tweetování přes Twitter, potenciál Last.fm není ani zdaleka využit. A hlubší napojení nejen na jiné sociální sítě, ale také na stránky typu rateyourmusic.com (kde uživatelé hodnotí jednotlivé hudební tituly a sestavují žebříčky) by bylo dobrým krokem dopředu a dalším obohacením universa, které Last.fm vytváří. Zpětné odkazování ze stránek hudebních magazínů a podobně přitom kupodivu funguje poměrně dobře a je i hojně využíváno. Kde přitom zejména funguje,
No comments:
Post a Comment