Pokud jde o mediální komunity, velice často zjistíte, že přítomné je transmediální vyprávění. Demonstrovat ho budu na době částečně minulé až přítomné. Ústředním tématem je Fallout. Radioaktivní spad. Konkrétně mluvím o počítačové hře z roku 1997, která je základem velice silné a dlouhodobé komunity fanoušků, kterou už lze dnes označit za multigenerační. Ale nejde pouze o tuto jedinou hru. Jde o mnohem více.
V prapůvodu, dávno před počítačovou hrou, stál strach z jaderné války v minulém století. Na onu paniku reagoval mimo jiné filmový průmysl. Mohu uvést zřejmě nejznámější akt dramatu a komedie, alias snímek Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Dále Šíleného Maxe a poněkud umělečtější Dopisy mrtvého muže. Tím chci jen říci, že ze strachu z jaderné války se zrodil mýtus postapolayptického světa zničeného onou absolutní katastrofou. Je to dnes subžánr jako každý jiný, protože taková bezútěšná vize má svoje temné kouzlo a lze v ní prezentovat a promítat mnoho příběhů a lidských vlastností. Často se jedná u fanoušků o fascinaci stejnou, jakou u kteréhokoli jiného žánru (ať jde o určitý sci-fi vesmír, nebo naopak jistou historickou etapu). Jakmile se dostaly počítačové hry na určitou technickou úroveň, mohli tvůrci pro fanoušky postapokalyptického subžánru vytvořit svět, ve kterém by se oni rádi pohybovali. Mezníkem byla hra Wasteland z roku 1988, na kterou později navázal v roce 1997 právě Fallout.
Celý děj se odehrává po nukleární katastrofě v roce 2077 a postapokalyptický příběh se váže k událostem, které můžete prožít v izometrické hře za svého vlastního hrdinu v době, kdy lidstvo postupně vychází z protiatomových krytů a opět se snaží začít obývat do té doby neobyvatelný povrch planety. Celé prostředí je navíc provázáno stylizací ne nepodobnou se snímkem Brazil. Rok 1997 měl pro vyjití hry velkou výhodu, tehdy již existoval internet, který komunitě obrovským způsobem pomáhá. Fallout měl velkolepou hratelnost, skvělý příběh i celý herní systém. Je označována právem za kultovní a její hratelnost lze ověřit i po letech. Po velice vřelém přijetí vyšlo hned v roce 1998 pokračování - Fallout 2. Dokonce i v tehdejší České republice vznikaly první webové stránky, kolem kterých se shromažďovali fanoušci hry a společně je plnili obsahem. Česká republika tehdy nebyla herními společnostmi příliš podporovaná, avšak přesto se našlo pár zajímavých autorských projektů, které stály na původní hře. Mezi ty výraznější mohu zařadit například projekt převedení Falloutu do karetní hry.
Jak plynul čas od vydání hry, získávala na kultovnosti. Místo toho, aby zapadla do zapomnění, fanoušci se shromažďovali kolem webů a diskusních fór, kde živě nad hrou diskutovali. Navíc byl vypuštěn nástrojem, kterým původní tvůrci vytvářeli samotného Fallouta 1 a 2, a díky kterému se rozrůstala modařská komunita, která vytvářela a dodávala hře větší i menší hratelné celky. Vypuštění takto uživatelsky mocného a zajímavého nástroje značilo, že sílá následovného produsage se bude jedině zvětšovat.
Původní vývojařské studio, které hru vytvořilo, zatím zmítaly katastrofy. Odkládalo se neustále další pokračování a Fallout Tactics z roku 2001 nikdy nebyl přijat komunitou jako plnohodnotný díl. Nakonec Fallout 3 vyšel až v roce 2008 a to navíc pod hlavičkou úplně jiného studia, původní hra i celá její myšlenka však celou tu dobu žila svým vlastním životem. Nejznámější světová komunitní stránka Fallou universa, No Mutants Allowed, se zabývala každým střípkem z možného vydání dalšího dílu. Fanoušci mezitím tvořili upravené mody na původní hry, ale také psali povídky, vyráběli si pro radost a pro uznání ostatních kopie předmětů ze samotné hry, dokonce se pořádaly srazy lidí, kteří Fallout měli rádi, často v oblečení jako vystřiženém z postapokalyptické budoucnosti.
Ani na české nejslavnější stránce o Falloutu se nezahálelo. Celou dobu dlouhého čekání se na webu Madbrahmin shromažďovaly informace, pravda, často přebírané z výše zmíněné NMA, ovšem komunita v ČR žila prakticky 10 let bez přiživení z dalšího pokračování a neumírala, naopak se rozvíjela. Často se nemluvilo jen o Falloutu, ale i o všem, co se týkalo nějakým způsobem postapokalyptického subžánru. Po vydání Fallout 3 byli někteří nadšení fanoušci mírně zklamáni, nenastal ovšem pád celé fanouškovské základny, děl se spíš pravý opak, částečná mobilizace komunity. Na základě příspěvků na blozích a po dlouhodobých diskuzích komunity s tvůrci (kteří byli opět částečně obměněni, vrátilo se větší množství tvůrců původní hry) vznikl v roce 2010 Fallout: New Vegas, který byl jakýmsi konsensem toho, co si představovali fanoušci a toho, co chtěli tvůrci, byl výsledkem jisté kolektivní inteligence.
Na všechno opět navázala literární, často i amatérská filmová a také řemeslná tvorba. Pro zajímavost, ani k původním dvěma hrám se komunita neotočila zády a stále ještě občas, ačkoli v menší míře, vychází fanouškovské doplňky k původním dvěma Falloutům, které jsou i po letech stále hratelné. Péče o jednu jedinou sérii je obrovská. Obecná komunita lidí, kteří mají rádi postapokalyptický subžánr, je vděčná za každé dílo, hlad v této kategorii neutichá, právě naopak. Jen málokterá kniha, hra, či film věnující se ději světa po jaderné katastrofě se však může těšit tak silné základně aktivních fanoušků, jako právě Fallout.
No comments:
Post a Comment