Sunday, November 29, 2015

(Ne)vinný stalking?

Téměř každý to asi někdy zažil. Právě jsme potkali našeho vysněného partnera a trávíme spolu téměř všechen volný čas. Užíváme si vlnu endorfinů, chceme být pořád spolu, ale také o sobě všechno vědět. A proč k tomu nevyužít tak výhodný nástroj jako je Facebook? Stačí jen kliknout a za předpokladu, že je naše drahá polovička uživatelem Facebooku (v dnešní době je přinejmenším podezřelé, pokud ho nemá), máme vyhráno. Jako na dlani tak máme celou facebookovou kariéru našeho partnera. S trochou štěstí a malého investigativního pátrání získáme jako bonus i informace o expartnerech.

To je jeden scénář toho, jak může vypadat takový malý nevinný stalking (příhodnější by bylo nejspíše slovo creeping, které se používá právě ve spojistosti s Facebookem) v rámci partnerského vztahu za využití sociální sítě. Existují samozřejmě další formy a způsoby, které mohou být možná už za hranicí nevinnosti. Jak ale poznáme, co už je za hranou? Kdy jde o skutečný problém? Je vůbec výše popsaný případ tak nevinný, jak se zdá? „Projíždíme“ partnerovu online aktivitu jen proto, že to jde v relativní anonymitě, nebo jde o něco víc?


Pokud se zaměříme na Facebook, pak kámenem úrazu je samozřejmě to, že nikdo nevidí kdo a jak často navštěvuje náš profil. Facebook v tomto případě zastává nekompromisní politiku a neplánuje funkci, která by nám umožňovala vidět kdo, kdy, jak často a s kým nás sleduje. A nejspíše ví proč. Objevují se názory, že kdyby Facebook představil tuto funkci, mnoho uživatelů by si svůj profil zrušilo. Jde tedy o jednu z výhod.

Proč to ale vlastně děláme? Na toto téma bylo provedeno mnoho výzkumů a co se týče romantických vztahů, je rozsudek jasný: nejsme si jistí, žárlíme. A tak kontrolujeme, hledáme náznaky a stáváme se paranoidnějšími. Studie, kterou provedla Veronika Kovacs v roce 2012, ukázala, že na profil bývalého partnera se dívalo 88% respondentů. Pokud tomu tak skutečně je, je otázkou, zda má Facebookem nově představená možnost „nevidět“ informace o svých expartnerech vůbec smysl a kolik lidí tuto možnost využije. Znepokojivější je možná ale fakt, že se téměř 80% respondentů přiznalo, že si vyhledali nového partnera svého expartnera. Není asi žádným překvapením, že jsou to častěji ženy, které, především pokud cítí žárlivost, mají tendenci svého partnera monitorovat.

Zajímavým trendem je tzv. joint attack. V principu to znamená, že přátelé společně „sjíždí“ facebookové profily ostatních. Tato forma stalkingu je velmi vděčným tématem hovoru. Kdo z nás někdy nazačal konverzaci větou: viděl jsi, co si dal ten a ten na Facebook? A nejde jen o přátele, tato aktivita je typická například i pro kolegy v práci. 

Sbíráme informace, na tom přece není nic špatného. Nebo ano? Cílem Marka Zuckerberga bylo přece pomoci lidem sdílet efektivně informace. 


Zároveň je nutné dodat, že není nic jednoduššího, než si nastavit zabezpečení svého profilu tak, aby jeho obsah mohli vidět pouze naši přátelé. Různé studie ale ukazují, že „cyberstalking“ přichází hlavně od lidí, které oběti znají. Jednoduché řešení, jako nedávat na facebook žádné osobní informace a fotky, asi nikoho neuspokojí. Facebook umožňuje vytvářet určitý obraz, kterým se prezentujeme před světem. Je otázkou, zda chceme, aby si nás lidé neprohlíželi. Problém samozřejmě nastává, pokud se propojí virtuální svět s realitou a přestaneme se cítit v bezpečí.

Proč bychom to nedělali, když to jde. Technologie nám je v získávání tohoto druhu informací nápomocná, jak jen to jde. Ve výsledku ale může dojít k narušení našeho vnímání toho, co považujeme za veřejné a co za soukromé. To, jak se jedinec chová v různých společenských situacích, je podmíněno společenskými normami. V rámci sociální konvergence v digitálním světě se ale odlišné společenské kontexty sloučí do jednoho kontextu sociální sítě. A co je normální v online světě, už nemusí být v pořádku ve světě reálném … 





Zdroje:

CHAULK, Kasey a Tim JONES. Online Obsessive Relational Intrusion: Further Concerns About Facebook. Journal of Family Violence [online]. 2011, vol. 26, issue 4, s. 245-254. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s10896-011-9360-xSTEWART, Margaret C., Marianne DAINTON a Alan K. 
GOODBOY. Maintaining Relationships on Facebook: Associations with Uncertainty, Jealousy, and Satisfaction. Communication Reports [online]. 2014-03-14, vol. 27, issue 1, s. 13-26. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08934215.2013.845675https://cs-



No comments:

Post a Comment