Breaking News, tedy aktuální zpravodajství tradičních médií produkované pouze zpravodajskými službami je v době sociálních sítí prakticky nesmysl. Podle mediálních odborníků je nutné se zamyslet nad faktem, že v současné době koncept tradičního aktuálního nebo zvláštního zpravodajství nedává tak docela smysl. Je totiž nanejvýš pravděpodobné, že už se natočené nebo vyfocené svědectví události pohybuje dávno kdesi na sociálních sítích.
 |
| Zdroj: algonquincollegesocialmedia.wordpress.com |
„…the concept that
you, with the flashing ‘breaking news’ on the screen, are going to be the first
to break something is completely bullshit, because someone out there has
witnessed it.”[1]
K tomuto příspěvku mě inspirovala panelová
diskuse zástupců Time, Vice News a Storyful na konferenci Web Summit. Zpravodajství
je oblast, ve které se díky vzniku webu 2.0 dějí zásadní změny v produkci zpráv
a jejich struktura v rámci jednotlivých mediatypů. Sociální média výrazně
změnila chod zpravodajství. Tento servis dnes není pouze v rukou
zpravodajských agentur, ale může se ho částečně chopit kdokoliv z nás –
příjemců z pohledu tradičních médií, produsers z pohledu nových médií. Právě
celý koncept breaking news podléhá z tohoto hlediska zásadním
strukturálním změnám. Skutečně čerstvé informace jsme schopni prakticky získávat
pouze z internetu a specielně sociálních sítí. Zpravodajské agentury
zaměstnávají mladé flexibilní zpravodaje v terénu, aby se dostali k co
nejautentičtějším materiálům. Zásadním posunem v souvislosti
s produkcí a aktualizací breaking news je zavedení způsobu kolaborativního
reportingu, tedy zapojení uživatelské komunity do procesu zpravodajské
produkce. Komunita tu nehraje pouze roli zdroje, ale zároveň částečného producenta
aktualit.
“There will be two types of parallel journalism going on - the facts on
the ground from people who are there, foreign correspondents, and people like
us who filter”[2]
 |
| Zdroj: gigaom.com |
Je proto pro zpravodajské agentury nezbytně nutné si vybudovat síť
uživatelů zpravodajů na sociálních sítích. Významnou konkurencí zpravodajství
jak místního, tak globálního se stal Twitter a zejména idea hashtagů, která na
základě vytvářet jakéhosi shromaždiště aktualit umožnila sledovat aktualizace
k dané situaci nebo události. Velice důležité v případě krizových
komunikací nebo právě breaking news.[3]
 |
| Zdroj: johnstrubel.com/ |
Na základě vlastních zkušeností, tedy v případě, že jsme aktivní na
sociálních sítích, víme, s jakou rychlostí se na sociálních sítích dokážou
šířit všemožné senzace a – v horším případě – hoaxy (Fun Facts: Hoaxes Throughout History). Na jednu stranu je
zneklidňující, že média čerpají materiály od neprověřených zdrojů (Jak si
můžeme být jistí věrohodností takového zpravodajství?). Na druhou stranu, nikdy
nebylo ověřování takovýchto materiálů snadnější a publikum kritičtější. A
případy, kdy média intenzivněji spoléhají právě na materiály od občanů, jsou
převážně svědectví nějakých významných nebo tragických událostí (přírodní
katastrofy, dopravní nehody, teroristické útoky atd.). Na základě sociálních
sítí a možností hashtagů tak v případě podobné vážné a mnohdy chaotické
události vzniká přispíváním zúčastněných mnohem komplexnější pohled na situaci.
Nejde o jednostranný mnohdy neúplný obraz z pohledu jednoho zpravodaje/zpravodajského
týmu, nýbrž střípky faktů, které mají tu perspektivu dát dohromady mnohem
autentičtější zpravodajství. Hodnota těchto hyperlinků se samozřejmě
neprojevuje jen při tragických nebo celosvětově výjimečných událostech, a konec
konců nemusí jít vůbec o událost. Jde o další formu vytváření kolektivních informačních
databází založených na sdílení informací – podle P. Lévyho kolektivní inteligence.
Konzumace informací na internetu se výrazně liší od konzumace tradičních
médií. Sami si vybíráme oblasti zájmů a zdroje, kterým důvěřujeme, ale které
ale můžeme kdykoliv odstřihnout. Publikum se tím stává kritičtější a mocnější
vůči vytváření mediálního obsahu a nastolování témat.[4]
[1] DREDGE, Stuart. Social media, journalism and
wars: ‘Authenticity has replaced authority': Time, Vice News, Storyful and BBC
Trending talk Twitter, BuzzFeed, hoaxes and whether breaking news is
‘bullshit’. In: The Guardian [online]. 2015 [cit. 2015-04-11].
Dostupné z:http://www.theguardian.com/technology/2014/nov/05/social-media-journalism-wars-authenticity
[2] DREDGE, Stuart. Social media, journalism and
wars: ‘Authenticity has replaced authority': Time, Vice News, Storyful and BBC
Trending talk Twitter, BuzzFeed, hoaxes and whether breaking news is
‘bullshit’. In: The Guardian [online]. 2015 [cit. 2015-04-11].
[3] BRUNS, Axel. Media Innovations, User Innovations,
Societal Innovations. The
Journal of Media Innovations [online].
2014, vol. 1, issue 1 [cit. 2015-04-12]. DOI: 10.4324/9781315799988.
Dostupné z:http://snurb.info/files/2014/Media%20Innovations.pdf
[4] ALEJANDRO, Jennifer. Journalism
in the Age of Social Media [online]. University of Oxford, 2010
[cit. 10.4.2015]. Dostupné z: https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/sites/default/files/Journalism%20in%20the%20Age%20of%20Social%20Media.pdf
No comments:
Post a Comment