Wikipedie

Internetová encyklopedie Wikipedie je fenoménem bez kterého si již jen málokdo umí představit rychlé a pohodlné vyhledávání informací. Ze všech stran ale přicházejí varování, že informace prezentované na Wikipedii nejsou vždy správné či že jsou neúplné. Jako argument pro potvrzení těchto obav může sloužit i fakt, že na tvorbě Wikipedie spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Nový článek může vložit či stávající upravit v podstatě kdokoliv, kdo má přístup na internet. A právě to s sebou nese riziko nepřesností. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli sice je tzv. nezaujatý úhel pohledu - články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Při tvorbě příspěvků je zde také požadavek na ověřitelnost údajů v článcích. Za správnost údajů ale neručí žádná vydavatelská autorita.

Wikipedie je to online zdroj, který je stále více užívaný jako první, a někdy jediný, zdroj při hledání encyklopedických informací na internetu. V tomto příspěvku nejprve stručně tuto internetovou encyklopedii představím a pak se budu věnovat právě správnosti a přesnosti informací na ní. Vycházet přitom budu z článku What's on Wikipedia, and What's Not . . . ?: Assessing Completeness of Information autorek Cindy Royalové a Deepiny Kapilaové, který vyšel v časopise Social Science Computer Review v únoru 2009 a z článku Johna Jonese Featured Articles Patterns of Revision in Online Writing: A Study of Wikipedia's, který vyšel v dubnu 2008 v časopise Written Communication.

Wikipedie

Zárodek Wikipedie vznikl v roce 1995, kdy programátor Ward Cunningan založil webové stránky nazvané WikiWikiWeb, které mohl upravovat každý návštěvník. Wikipedie jako taková vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané Jimmy Wales, internetový podnikatel, a Larry Sanger, filosof a informatik, který brzy z Wikipedie odešel. Wales 20. června 2003 založil neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty.

Spolu s nárůstem počtu článků na Wikipedii (od 1,5 milionu v květnu 2005 po 10 milionů v dubnu 2008) rostl i počet jazykových mutací, ve kterých encyklopedie existuje. Údaje z května 2008 hovoří o 255 jazykových verzích. Nejrozsáhlejšími verzemi jsou anglická (26 % celkového počtu článků Wikipedie), německá (9 %), francouzská (7 %), polská (5 %), japonská (5 %), italská a nizozemská.

Česká verze Wikipedie byla spuštěna 3. května 2002. Články v češtině představují necelých 0,9% z celkového počtu článků na Wikipedii.

Rozsah anglické verze Wikipedie se zdvojnásobil v roce 2006 a nyní má přes milion článků (údaje z roku 2008). Takto měřena, je téměř dvanáctkrát větší, než tištěná verze Encyklopedie Britannica.

Kvalita informací na Wikipedii

Ve studiích porovnávajících přesnost vědeckých položek z poslední doby se autoři shodují na tom, že stupeň přesnosti Wikipedie se blíží Encyklopedii Britannica. Mezi 42 náhodně vybranými články bylo 162 chyb na Wikipedii oproti 123 v Britannice. Výzkum, který provedly Cindy Royalová a Deepina Kapilaová si kladl těchto pět základních otázek, které se k Wikipedii vztahovaly:

Jsou na Wikipedii nějaké informace systematicky vynechávány, nebo jsou v celkové prezentaci informací nějaké známky zaujatosti? Je novost tématu úměrná množství informací? Je důležitost informací úměrná množství informací? Je počet obyvatel úměrný množství informací o určitých zemích? Je ekonomická moc úměrná množství informací o společnostech (firmách)?

Po prostudování náhodně vybraných encyklopedických termínů došly autorky k závěru, že předpojatost v informacích na Wikipedii přítomná je. Například nejběžnější či nejoblíbenější pojmy měly nejdetailnější pokrytí. Co se týče počtu obyvatel zemí, tak čím větší země je, tím více prostoru jí je věnováno. To podle autorek naznačuje, že ani demokratická podstata Wikipedie nemůže působit proti efektům množství lidí, kteří se na její tvorbě podílejí.

Tato analýza dokazuje, že Wikipedie je spíše společensky produkovaný dokument, než bezcenný informační zdroj. Odráží stanoviska, zájmy a vše na co kladou důraz lidé, kteří ji využívají. Tato skutečnost má význam pro všechny ostatní stránky, které se spoléhají na obsah generovaný uživateli a tyto trendy začnou být ještě důležitější s tím, jak se technologie webu 2.0 stanou ještě dostupnější a rozšířenější.

Výzkum autorek Cindy Royalové a Deepinya Kapilaové tedy nepotvrzuje obavy mnohých, že informace publikované na Wikipedii jsou často zavádějící, či úplně mylné. Nicméně si myslím, že Wikipedie, stejně jako jakákoliv jiná encyklopedie nemůže sloužit jako jediný zdroj informací a to hlavně v případě, kdy je jejich správnost a přesnost nutná.

Zajímavým příspěvkem porovnávajícím práci internetu a lidského mozku je článek Francise Heylighena From World-Wide Web to Super-Brain, který si můžete přečíst zde. Oba články, které jsem výše zmiňovala, jsou dostupné v databázi Sage.