vznikl na Slovensku v roce 2002. Zaměřuje se na digitální média, nejen z hlediska technologického, ale též na estetické, sociální, kulturní, právní či politické otázky s nimi související. Jeho cílem je podpora mediální tvorby a spolupráce v otevřeném prostředí a kritického uvažování v kultuře ovlivněné technologiemi (jak na domovské stránce festivalu uvádějí jeho organizátoři). Celá akce má experimentální a výrazně kooperativní charakter. V těchto dnech probíhá jeho osmý ročník paralelně v devíti městech na území Slovenska, České republiky a Polska. Zapojit se může každý, kdo přijde s nějakým projektem.
V tomto příspěvku zaměřím na podání zprávy z pražské části festivalu, konkrétně přednáškového večera, který proběhl 15. dubna v NoD s následujícím programem:
Daniel Hromada (Hromi) a Pavel Neuman
Kyberia guild vs Facebook matrix
Dejte mi jediný rozumný důvod, proč bych se měl zaregistrovat na facebook?
Palo Fabuš
Já, My a Oni: Komunikace a odpovědnost v dnešní společnosti
Michal Cáb
Fluxus / pd / livecoding
O možnostech, výhodách a nevýhodách livetimecodingu. O software fluxus, pd a pomíjivém toku dat.
Večer otevřel Michal Cáb se svým pojednáním o tzv. livecodingu – aktivitě, která by se dala nazvat „uměleckým programováním“ – livecodeři jsou vlastně performery, kteří před zraky publika v reálném čase vytvářejí počítačový program. Jejich počítač je propojen s nějakým audiovizuálním výstupem – divák tedy vidí výsledek i proces tvorby. Livecodeři se sdružují v organizaci TOPLAP, která v manifestu z roku 2003 formuluje zásady umělecké činnosti uskutečňované skrz počítač. Průkopníci live codingu používali konvenční programovací jazyky, ty ale svými parametry nebyly dostačující, proto byly vyvinuty speciální jazyky, či spíše prostředí. Jedním z nich je Fluxus, který byl prezentován. Jak něco takového vypadá v praxi se můžetepodívat sami.
Druhým bodem programu byla přednáška Pala Fabuše na téma Komunikace a odpovědnost v naší společnosti. V dnešní společnosti se dle P. F. projevuje několik tendencí: devalvace autorit, devalvace médií (kvůli rostoucí konkurenci a také konvergenci mediálních produktů). Zároveň jsme ale vystaveni nebývalé mediální saturaci. Moc publik přitom naopak roste, dochází k demokratizaci sdělovacích prostředků (přesto ale máme tendenci „někam patřit“ a polarizovat skutečnost do kategorií typu my-oni), odpovědnost se částečne přesouvá na uživatele. V komunikaci se projevuje výrazný individualismus až narcismus, potřeba dávat světu najevo svojí existenci (jako příklad použil Fabuš ziny nebo nápisy na záchodcích). V současné době jsou pro toto volání: „Jsem tu!“ ideální platformou právě sociální sítě. Komunikace prostřednictvím internetu je ale často zlehčována jako něco odehrávající se ve virtuálním realitě, která je vůči „skutečné“ realitě podřadná. (dle P.F. je právě toto důvodem přesvědčení, že diskuse na internetu nemají moc smysl). Tento postoj je ale dle něho vlastní spíše „starší“ generaci, která se na internet adaptovala postupně. Oproti tomu ti "mladší", kteří se narodili do doby, kdy je používaní internetu samozřejmostí, jeho realitu příliš nezpochybňují. (což dokládá příkladem třináctileté dívky, která spáchala sebevraždu poté, co byla vystavena kyberšikaně na svém myspace profilu). K posunu dochází také ve vnímaní reklamy, kterou stále více lidí opovrhuje, považuje ji za něco nedůvěryhodného, co na ně nemá žádný vliv. P. F. ale poukazuje na to, že v současnosti na sebe reklama bere mnoho podob a člověk ani často nepozná že se právě s reklamou setkal.
Jako poslední přišla na řadu diskuse Kyberia vs. Facebook.
Za diskusní server kyberia.sk vystoupil jeho zakladatel Daniel Hromada zvaný Hromi.V krátké prezentaci Kyberie mluvil nejdříve o zdrojích inspirace, ke kterým patřila např. slovenská hackerská komunita, cyberpunkoví spisovatelé, podobné servery v Čechách (nyx.cz, cyberspace.cz) nebo psychedelická zkušenost. V době založení měla jednoduché rozhraní a několik tematických kategorií. Členem se mohl stát jen ten, kdo prošel určitým sítem (mailové žádosti hodnotil nejdřív Hromi sám, později ustanovil „protektory“) Poté přišla změna, jednak technická (přechod z HTML na PHP), jednak „ontologická“ všechny jednotky (příspěvky, fóra, uživatelé) se berou jako NODEs, uzly které se vzájemně proplétají. V další změně na model 2.3 se snažil o stanovení určitých demokratických pravidel, hierarchie dle vzoru antického senátu, který selhal, což prohloubilo jeho frustraci, která vedla k odchodu z kyberie. Server funguje dodnes. Sám Hromi o kyberii mluví jako o externalizaci ega.
Coby obhájce facebooku byl přizván „expert na sociální média“ Pavel Neuman, jeden z autorů blogu Buzzmag. Ten charakteristiky sociálních médií shrnul do kategorií blogy, sítě, mash-up a sdílení. Blogy mezi sociální média řadí kvůli principu komentářů, komunitě kterou vytváří (prostředntcvím tzv. blogroll - seznamu spřízněných blogů) a RSS feedu coby specifickému způsobu distribuce obsahu.
Následovala debata. Prvním otázku položil moderátor – Hromiho se zeptal, proč na facebooku profil nemá. Odpověděl, že to nepotřebuje a poté dodal, že důvodem je také jeho sklon k nonkonformitě. P.N. jako hlavní výhody facebooku uvedl kontaktní údaje a vytváření událostí (events). Další diskuse se bohužel rozmělnila ve vzrušených a poněkud zacyklených výkřicích z pléna. I reakce obou „advokátů“ byly nevyvážené – zatímco Hromi se pouštěl do dlouhých, filosofujících promluv, odpovědi P.N. byly stručné a zakotvené především v praktické uživatelské zkušenosti. Mezi argumenty proti facebooku patřil strach ze zneužití osobních údajů, pocit že dochází k devalvaci přátelství nebo dojem, že je to něco, co neexistuje dlouho a nebylo ještě dostatečně prozkoumáno, co by mohlo vést k určité formě návyku ( P.N. argumentuje,že tyto věci do velké míry závisí na chování a zralé úvaze každého uživatele). Jako důvod proč „být na facebooku“ zazněl třeba názor, že je to dobrý nástroj k udržování „slabých vazeb“ (tzn. že s lidmi, které neznáme tak dobře nebo nevídáme příliš často můžeme komunikovat bez velké námahy i finančních nákladů) nebo možnost snadno vyhledávat obsahy které nas zajímají a stejně zaměřené lidi.
No comments:
Post a Comment