Chránit si svou osobnost na Facebooku

Facebook, další z fenoménů nových médií oslavil 5 let od svého vzniku. Síť v roce 2004 založil student Harvardovy univerzity Mark Zuckerberger jako místo pro setkávání spolužáků a učitelů z jeho školy na internetu. K Harvardu se nejprve přidaly další vysoké školy, teprve v září 2005 přibyly americké středoškolské instituce a až v září 2006 se facebook otevřel všem zájemcům. V České republice zažívá svůj vzestup teprve od ledna toho to roku, ovšem čísla uživatelů se rapidně zvedá každým dnem. Od konce února má Facebook aktuálně 158 milionů registrovaných uživatelů z celého světa. V České republice je nyní registrováno zhruba 250 000 lidí, na Slovensku 180 tisíc. Každý den se na něj zaregistruje 450 tisíc nových uživatelů, počet Čechů se za poslední tři měsíce zdvojnásobil na téměř čtvrt milionu. Objevili se tu i politici: ministr školství Ondřej Liška, který má 461 přátel, ministr dopravy Petr Bendl (73 přátel), ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Facebook má spoustu pozitivních stránek, jako třeba udržování sítě kontaktů i na dálku, sdílení dat, politických názorů, skrze facebook se plánují různé akce a setkávání, a hlavně se lidé mohou vzájemně sdílet a vytvářet nová „přátelství“. Aktuální český překlad sloganu Facebooku zní “Facebook vám pomáhá spojit se a sdílet s lidmi ve vašem životě. Jak ironicky zní slovo „přátelství“. Pojmu „přátelství“ přes internet se ale věnovat nechci. Ráda bych upozornila na to, že na síť tohoto typu by se mělo nahlížet více kriticky.

S rozšířením internetu si lidé stále více navykli získávat zdarma informace nejrůznějšího typu, zdarma publikovat, stahovat hudbu, video, obrázky, prohlížet si fotky, vylepovat fotky, pouštět si videoklipy, posílat odkazy na ně, ale pozapomnělo se na autorské právo autorského (uměleckého) díla. Autorské právo je ovládáno principem teritoriality, čili pokud dojde k porušení autorského práva na území české republiky, rozhoduje se podle českého práva a nezáleží na národnosti umělce. Problém ale nastává v rámci internetu, který je v univerzálním užití. Nebyl přijat žádný princip, podle kterého práva by se mělo rozhodovat. Dílo na webu je celosvětově přístupné, proto je zde užití principu teritoriality nemožné.

Ochrana autorského díla se vztahuje na dílo literární, divadelní,….., počítačový program, umělecké úkony, výrobce zvukových záznamů, zvukově-obrazových záznamů, nakladatele, osobu zveřejnitele dosud nezveřejněného volného díla, pořizovatele databáze. Dle českého autorského zákona jsou všechny fotografie, vyjma fotografií z automatu na nádraží, považována za autorská díla, k jejich použití je třeba souhlasu autora. Dílo se stává ve volném užití bez potřeby licence až 70 let po smrti autora. Ovšem tenhle zákon na internetu přestává platit. A právě vylepování fotografií a nakládání s nimi na facebooku je záležitost v této době velmi diskutovaná. Jak uživatelé facebooku nakládají s díly cizími je věc jedna, a jak s například vlastními fotkami, je věc druhá. „Vyvěsit“ vlastní fotografie a domácí video na facebook, na veřejně přístupnou síť je zcela dobrovolné rozhodnutí. To, že někdo vezme vaši fotografii a pošle ji dál, je velmi těžko zažalovatelné, jelikož jste zveřejnili údaje vašeho soukromého života dobrovolně a neopatřili jste je licenční smlouvou, čili dílo se tímto stává volně přístupné pro všechny uživatele. Nejspíš by jakákoli vaše žaloba směřovala k právu na ochranu osobnosti, ovšem jak již bylo zmíněno na začátku, zákon upravující autorské právo na internetu v české judikatuře zatím chybí. Právo na ochranu osobnosti zasahuje do fyzické a psychické stránky, do morálky (zásahy do jména, cti, do projevů písemnosti osobní povahy, lidské důstojnosti, soukromí). Písemnosti osobní povahy jsou například deníky, obrazové či zvukové záznamy fyzické osoby. Ovšem pokud dobrovolně vyvěsíte váš osobní záznam na celosvětovou veřejnou síť a někdo jej bude šířit dál, nebudete mát nejspíš nejmenší šanci člověka zažalovat za zásah do písemností osobní povahy.

Dalším problémem hodným zamyšlení je zveřejňování a vyvěšování hudby a videa. Její kopírování dál. Může to být hudba buď stažená nebo to může být samozřejmě vaše vlastní zakoupena, ale tím, že ji zprostředkováváte dál na celou internetovou síť, trpí majetková práva autora. Není to porušení autorského práva? Vzhledem k tomu, že na facebooku jsme „prolinkováni“ nejen s občany České republiky, nýbrž udržujeme přes něj i mezinárodní kontakty, dostanou se fotky až za hranice vlastní země a vaše fotky může vidět najednou více lidí z více států a šířit je popřípadě dál. Je těžké potom určit, kdo porušil vaši ochranu osobnosti a kdo zasáhl do vašeho soukromí, když jste ho sami dobrovolně vystavili na odiv. Nedávno média informovala o případu, kdy jeden Brit zabil svou manželku poté, co ve svém profilu změnila stav z vdané na nezadanou. V Chorvatsku zase policie vyšetřovala muže, který založil skupinu kritizující a zesměšňující vládu. Lidé dobrovolně vystavují na veřejnou síť své osobní informace a neuvědomují si, že jejich informace mohou být zneužity. Tyto informace využívají například personální agentury. Proto si myslím, že je třeba dbát ve zveřejňování osobních informací zvýšené pozornosti a již předem si rozmyslet, co si přejeme, aby o nás věděli i ti, kteří třeba nejsou naši přátelé na facebooku.