Myšlenky za Facebookem

Pro zjištění, kam se ubírá v současnosti nejrozšířenější sociální internetová síť Facebook (jen v Česku se počet uživatelů nezadržitelně blíží k počtu 300 tisíc), není od věci se trochu podívat na osobu, která v roce 2004 jako první rozpoznala jeho potenciál a z vlastní kapsy vytáhla půl miliónu dolarů a která je stále jedním ze tří členů jeho vedení. Tou osobou je Peter Thiel, v současnosti vlastnící 7 procent Facebooku, což při jeho odhadované hodnotě 15 miliard dolarů, činí něco přes jednu miliardu dolarů majetku.

Peter Thiel je americký podnikatel, který se specializuje na rizikové investice a spekulace. Je prezidentem společnosti Clarium Capital Management LLC, která spravuje, investuje, zhodnocuje zhruba šestimiliardové vklady. Je znám především spekulacemi s cenami dolaru či ropy. Je označován za libertariánského génia. Pro diskusi nad Facebookem je zajímavé také to, že je jedním z otců systému PayPal a stále je ve stejnojmenné společnosti výkonným ředitelem.

PayPal je, zjednodušeně řečeno, internetovou alternativou bankovních převodů a plateb. Neboli celosvětovým systémem, který dostává bankovní transakce mimo kontrolu zemí, kde se uskutečňují.

Neokonzervativní pozadí
Co se týká politicko-ideologické orientace, hlásí se Thiel k neokonzervativismu. V realitě americké politiky je to směr, který považuje za správný třeba i násilný vývoz amerických životních hodnot do světa. Od klasického konzervativismu se liší větším důrazem na minimální zásahy státu do ekonomiky. Nemá daleko k pojetí veřejné správy vlastní Margaret Thatcher nebo Ronaldu Reaganovi.

Peter Thiel je členem nátlakové skupiny TheVanguard.Org a bývalým funkcionářem jejich poradního sboru. Na jejich internetových stránkách se u výzvy k aktivismu píše: „Amerika je konzervativní zemí, naše hodnoty vítězí, prohrávají jen naši lídři. A jestli může radikálně levicová menšina využívat nové technologie k vítězství, a k velkému vítězství, co by mohly dokázat ty milióny americké většiny.“ Za představitele „radikálně levicové menšiny“ označují tito lidé také Baracka Obamu. A novými technologiemi myslí právě třeba internet.

Samotný Thiel o sobě velmi málo mluví, vyhýbá se publicitě, nicméně je činný ještě ve dvou oblastech: hraje šachy a věnuje se futuristické filozofii. Odkazuje se k myšlení některých osvícenských filozofů sedmnáctého století, například k racionalistovi Thomasi Hobbesovi a jeho slavné větě: „Život je ošklivý, brutální a krátký.“, kteří chtěli právě život člověka osvobodit od starých a nemoderních pout, do kterých ho uvázala příroda. Thiel hodnoty hledá v nehmotných věcech, například ve facebookovém „přatelství“. Ostatně i PayPal je založený na vztazích mezi lidmi.

Thiel by obě své děti, PayPal i Facebook, rád viděl jako prostory absolutní svobody, kde neexistují žádné restrikce. Ovšem jeho kritici říkají něco jiného: „Facebook je jen další kapitalistický experiment. Jde vydělávat peníze na přátelství? Lze vytvořit komunity osvobozené od pravidel národních států, a pak jejím členům prodávat Coca-Colu? Facebook je hluboce nekreativní záležitost. Vůbec nic neprodukuje. Zprostředkovává vztahy, které by fungovaly i v reálném světě,“ říká třeba Tom Hodgkinson, známý britský aktivista, editor alternativního časopisu The Idler.

Filozofie nápodoby
Jeden z mentorů Petera Thiela je René Girard ze Stanfordské univerzity (je pravidelným hostem Thielových intelektuálních večírků), což je francouzský sociálněvědný filozof, hlásicí se k antropologické tradici. Je mimo jiné autorem konceptu „nápodoba přání“ (mimetic desire), který mluví o tom, že nápodoba, imitace je druh chování, který je uplatnitelný nejen v oblasti učení, ale také v oblasti přání. Ještě jednodušeji řečeno, lidé mají tendenci se při spotřebitelském chování vzájemně napodobovat bez toho, že by jejich osobnosti měly na celý proces výraznější vliv. Pro obchodníky je tedy samotný člověk v zásadě irelevantní, vše, co potřebujete vědět, je, že se lidé chovají stádovitě a do takových stád je nahnat. Ať už do stáda lidí, co jsou na Facebooku fanoušci a fanynky U2, nebo těch, co rádi pudink. A pak je prodávat reklamním agenturám.

Jak už bylo zmíněno výše, jsou internet a jeho virtuální prostory pro neokonzervativisty velmi lákavé, protože nabízejí svět, potenciálně svobodný, nezatížený byrokracií a jinými výraznějšími omezeními ze strany státu, prostor ideální pro vládu volného obchodu. A čistě přízemně také možností, jak neplatit daně; desítky procent světového bohatství spočívají na místech jako Monako nebo Barbados. A internetová společnost může mít sídlo kdekoliv. Navíc, těžko se proti ní může zvednout nějaká nelibost ze strany občanů, ani Francouz nepojede pořádat demonstraci na Vanuatu.

Vzhledem k tomu, jaký potenciál pro šíření své ideologie vidí Thiel v nových technologiích, už ani nepřekvapí, že významně velké peníze věnuje také na zkoumání umělé inteligence.

„Thiel se snaží zničit reálný svět a na jeho místo nainstalovat svět virtuální. A v tomhle kontextu se musíme dívat i na vzestup Facebooku jako takového. Jako na experiment v globální manipulaci. A Thiel je mladý, chytrý muž v tom neokonzervativním pantheonu, s náklonností k technologicky utopistickým vizím. Neboli někdo, komu nechci pomáhat k většímu bohatství,“ říká už citovaný kritik Hodgkinson, který se stále Facebooku vyhýbá. Zatím.

Tento článek zčásti vychází z toho, který byl publikován pod názvem With friends like these... v deníku Guardian. http://www.guardian.co.uk/technology/2008/jan/14/facebook