Vraždy podle videoher?

Nezkrácená verze na http://mirkamirka.sblog.cz/

Mezi odborníky a snad i laiky panuje představa, že média mají na jednání lidí nějaký vliv, ovšem jeho princip a sílu nelze jednoznačně určit. Ve víře v silný vliv médií se čas od času volá po přísnější regulaci videoher, a to zejména pokud nějaký školák postřílí pár spolužáků a očitý svědek prohlásí, že dotyčný si často hrál na počítači. Že by se svět zbavil psychopatů, pokud jim vezme předlohu?
Dovolím si připomenout namátkově masové vraždy ve školních zařízeních posledních let, mediální a politické odezvy na ně.
20. dubna 1999 šokoval svět masakr v Columbine. Dva studenti střední školy, Eric Harris a Dylan Klebold, zabili 12 studentů a učitele, dalších 23 osob zranili a nakonec spáchali sebevraždu. Ukázalo se, že oba byli náruživí hráči počítačových her a v oblibě měli takové kapely, jako jsou Rammstein či Prodigy. Incident vyvolal debaty o legální dostupnosti střelných zbraní a rovněž ohlasy varující před vlivem násilných televizních obsahů a videoher.1 O nebezpečnosti poslechu Rammstein a Prodigy se na druhou stranu nespekulovalo.
O tři roky později, rovněž v dubnu, došlo k masakru v německém Erfurtu. Robert Steinhäuser vtrhl do místní školy a postřílel 18 osob a po několik hodin držel rukojimí, než si sám vzal život. Během vyšetřování vyšlo najevo, že byl vášnivým hráčem Counterstrike. Opět následovala diskuse o dostupnosti zbraní a negativním vlivu násilných videoher.2
Mohou výše popsané masakry, přesněji řečeno pohnutky jejich vykonavatelů, souviset s násilným obsahem videoher? Steinhäuser měl zálibu v Counterstrike, Harris a Klebold hráli Doom, tedy zdá se, že souvislost je zde evidentní. Jenže proti této hypotéze hovoří napřílad fakt, že ke školním masakrům shodného ražení docházelo už v době, kdy o vlivu videoher nelze vůbec hovořit. Už v roce 1927 nastražil tři bomby Andrew Kehoe do michiganské školy, zabil 45 a zranil 58 lidí.3 V roce 1966 postřílel Charles Whitman 14 lidí na University of Texas a dalších 32 zranil.4 Hráli snad Kehoe a Whitman videohry?

Psychopatem se člověk rodí nebo stává?
„Psychopati jsou lidé egocentričtí, velikášští, arogantní, podvádějící, manipulující druhými lidmi, citově ploší, bezcitní, impulsivní, vyhledávající vzrušení, snadno, bez sebemenšího pocitu studu nebo výčitek svědomí narušující sociální normy a závazky.“5 V běžné populaci USA a Kanady se podle odhadů psychologů vyskytuje zhruba 1 % jedinců splňujících tuto charakteristiku.
Je tedy více než pravděpodobné, že po světě chodí dostatek psychopatů, kteří se dopustí násilného chování, než abychom se divili čas od času masakrům větších rozměrů, natož je přisuzovali vlivu nových médií. „Zabijácký“ psychopat bude vraždit tak jako tak, dříve či později. Ovlivněn videohrou, televizí, románem či jakkoli jinak bude pouze způsob provedení.
Jak je tedy možné, že existují psychologické studie hovořící pro i proti vlivu externích faktorů na jednání psychopatů? Ano, zde je opravdu slabé místo vědních disciplín, které se zabývají lidským jednáním. Americké kriminální seriály jsou plné profilů zločinců, kteří měli nešťastné dětství, protože je rodiče zanedbávali či přímo týrali. Změnilo právě toto jejich osobnost, nebo psychopatii zdědili právě po rodičích, kteří se vůči nim coby dětem prokazatelně psychopaticky chovali?

Zodpovědnost médií
Jsou to především masová média, kdo šíří informace o masakrech a rovněž poskytuje platformu k debatám, co vedlo ruku pachatelů. Je pro nás možná příliš děsivé přijmout fakt, že se rodí milióny psychoatů, kteří pak chodí mezi námi, že mohou existovat lidé z podstaty zlí, a proto hledáme přijatelnější vysvětlení jejich hrůzných činů. Záleží na podání. Proto nabízím malý test – nechť si čtenář přečte článek o jakési vraždě v Oklahomě na adrese http://www.cbsnews.com/stories/2008/06/13/national/main4180577.shtml a následně článek o téže vraždě na adrese http://www.timesrecordnews.com/news/2008/jun/15/watson-despicable.human/ a teprve až se tak v tomto pořadí stane, nechť si čtenář položí otázku, zda by mu přišel na mysl motiv z druhého článku.
Paradoxem je, že náctiletí zabijáci Harris a Klebold se pak stali předlohou pro filmové adaptace masakru. Návodem k další masové vraždě může být stejně tak některý z těchto snímků jako běžný akční film nebo videohra.

Boj s falešnými kartami
Když už se videohry jednou dostaly na přetřes kvůli jejich možné/domnělé spojitosti s deviantním jednáním, je nasnadě, aby se institucionalizoval boj mezi jejich přívrženci a odpůrci. Zřejmě nejznámějším „kazatelem“ o zhoubném vlivu videoher je advokát Jack Thompson6, přívrženec extrémní křesťanské pravice (Christian Right7), který vystupuje i proti rapu a obecně obscénosti a násilí v médiích. V roce 1997 zastupoval rodiče tří studentů, kteří byli zabiti při masakru v Heath High School, a to čtrnáctiletým Michaelem Carnealem8. U vraha byla diagnostikována schizofrenie , byl šikanován a našla se u něj kniha Vztek (Rage) od Stephena Kinga. Přesto Thompson požadoval pro rodiče zabitých odškodné 33 miliónů dolarů, a to po provozovatelích internetových porno stránek, výrobcích počítačových her a rovněž po distributorech filmu Rváčův deník (The Basketball Diaries9).
Na straně druhé se můžeme setkat s organizacemi, které se videoher a jejich hráčů zastávají. Např. Entertainment Consumers Association (ECA; http://www.theeca.com/) či Game Politics (http://www.gamepolitics.com/), kde si aktuálně můžeme přečíst i o nejnovějších výstřelcích Jacka Thompsona10.
Zároveň ale nemůžeme přehlížet fakt, že existují experimentální studie11, které prokazují, že agresivní videohry mohou sloužit k učení a praktikování agresivních řešení v konfliktních situacích. Okamžitým efektem je zvýšení agresivity měřené sledováním tělesných projevů – zrychlení tepu, rozšíření zornic atd. - příčinou je adrenalin, který lze vystopovat i u sportovce. Z hlediska dlouhodobých účinků se psychologové domnívají, že videohry, zejména díky interaktivitě, mohou zvyšovat pravděpodobnost agresivního řešení konfliktů, protože si jejich hráči vytváří scénáře pro jednání v určitých situacích, přičemž mohou sklouznout k jejich uplatnění v realitě. Zároveň ale odborníci apelují, aby byly takové poznatky lépe prověřeny, z hlediska dlouhodobých účinků v longitudiálních studiích.

Videohry nebo morálka?
Jak je vidět, vyslovit jasné závěry o vlivu násilných videoher na lidské konání nelze. Měli bychom nicméně pozorněji rozlišovat mezi argumenty, které jsou veřejnosti předkládány, kdykoli se nějaký mladík promění v krvelačného zabijáka. Už proto, že kdykoli se nějaký stařík promění ve vrahouna, srovnatelný povyk nenastává a už vůbec ne morální panika, která ústí v kamenování videoher. Můžeme naopak klidně vyslovit hypotézu, že milióny hráčů Counterstrike po celém světě jsou zcela normální, sem tam ovšem některý z nich sní příliš čokolády a jde vraždit – ostatně jako kterýkoli jiný rozený psychopat. Netřeba se ani tolik třást před možnými efekty videoher jako spíše před rizikem, že jednoho dne fanatický advokát přiměje pomateného soudce, aby videohry shledal vinnými z vraždy. To by totiž znamenalo precedens, podle kterého jde lidská morálka stranou a lidské bytosti jsou determinovány médii, pročež omluveny za své jednání.
1http://en.wikipedia.org/wiki/Columbine_High_School_massacre
2http://larouchepub.com/other/2002/2919killer_vids.html http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/1952869.stm
3http://en.wikipedia.org/wiki/Bath_School_disaster
4http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Whitman
5KOUKOLÍK, F., DRTINOVÁ, J. 2008. Vzpoura deprivantů. Praha: Galen. s. 55
6Http://en.wikipedia.org/wiki/Jack_Thompson_(attorney)
7http://en.wikipedia.org/wiki/Christian_right
8http://en.wikipedia.org/wiki/Heath_High_School_shooting
9http://en.wikipedia.org/wiki/The_Basketball_Diaries_(film)
10http://www.gamepolitics.com/2009/04/15/jack-thompson-criticized-utah-senate-website-over-e-mail-flap
11http://www.apa.org/journals/features/psp784772.pdf