Plánování s pomocí Google Earth

Výmluva na špatnou mapu už neobstojí

Bývala to romantika – ptaní se místních na cestu, otáčení se na úzkých silnicích a zbytečné projíždění další a další neznámé vesnice. Dnes naše kamarády rovnou poprosíme o jejich novou adresu a zbytek obstará počítač. Naše navigační dovednosti mohou zůstat stejné jako při hře Need fot Speed, kde v levém dolním rohu obrazovky vidíme neusátle naši polohu na mapě. Podobnou svítící nápovědu si dnes na palubní desce vozí kde kdo. Při jízdě noční dálnící v Německu už takhle světélkuje většina aut, které potkáte.

Na druhou stranu se dnes díky satelitním mapám můžeme vydat na místa, na která neexistují kvalitní kartografické mapy. Pokud máte navíc nabitou GPS, kterou já zásadně nenosím, v dnešní době se už na naší planetě neztratíte. Jedinou nevyřešenou výjimkou jsou deštné pralesy, kde množství rostlinných pater brání přístupu vašeho přijímače k signálu z družic.

Ve svém příspěvku nabídnu několik tipů, které vám mohou ulehčit plánování pohybu v místech, na která nemáte kartografickou mapu.

Hory pro modeláře ve vašem PC

„Tam ani nejezdi, když už sis to takhle prohlédl,“ říkají mi občas kamarádi, když jim ukazuji 3D model terénu v bezplatném programu Google Earth. Při plánování treku na jihu Kyrgyzstánu se skutečně hodil. Sovětské mapy ze 70. let jsou sice nejlepší dostupná věc, ale mají určité nedostatky. Jejich měřítko odpovídá spíše automapě, jenže auto si po ledovcích moc nezajezdí. Při použití sovětských map platilo pravidlo: „Je to dál, než si myslíš.“ Místo toho jsem si raději vytiskl pohledy z Google Earth, které jsem doma získal jednoduše: printscreenem. Pro praktické použití v terénu byly mnohem příjemnější, jelikož jsem si mohl představit, jak trasa skutečně vypadá. Pro zobrazení 3D modelu terénu používejte klávesy SHIFT nebo CTRL + pohyb myší. Terén se automaticky vytvaruje podle topografických dat. Podrobnější článek k tématu.

Nahoře mapa, kterou jsme měli k dispozici, dole snímek z Google Earth s vlastním návrhem trasy na Pik Skobeleva (5051 m n. m.).

Zuby

Další šikovnou pomůckou je výškový profil cesty, tedy graf toho, jak moc půjdete do kopce a z kopce. Naštěstí jsem tuhle funkci objevil až po příjezdu z Pamíru, jinak bych tam snad ani neodjel.

Do Google Earth jednoduše zakreslíte kurzorem, kudy vede vaše cesta (Přidat/Cesta). Po stisknutí OK se vám automaticky uloží do seznamu Místa. Pak stačí jen kliknout na vytvořenou cestu pravým tlačítkem a zvolit „Zobrazit profil“. Kromě profilu vám program také spočítá celkovou délku trasy, průměrné stoupání apod.

Výškový profil našeho treku v Kyrgyzstánu

Historické snímky: pěkná mela

Google snímá naši planetu už pěknou řádku let a vypadá to, že se nehodlá přestat. Co z toho neustálého přísunu dat můžeme mít my? Například se můžeme podívat, jak jedno a to samé místo vypadalo v rozmezí několika let. Díky této funkci jsem se odvážil podniknout trek v indickém Himálaji. Sedlo Parvátí na obrázku vypadalo pokryté ledovcem, na který jsme neměli vybavení. Na fotce z jiného ročního období už jsem ale pochopi, že to bílé byl pouze dočasný sníh. Napadlo mě, že pokud půjdeme prostředkem přes „tmavé fleky“, po ledovci nás čeká jen pár kilometrů. A tak to nakonec bylo i ve skutečnosti. Ke starším snímkům se dostanete pomocí: Zobrazit/Historické snímky.

Ledovec je ve skutečnosti menší, než se zdálo. Snímek nahoře byl pořízený během sněžení.

S touto pokročilou funkcí pracují i velká média, například National Geographic. V únoru 2014 vydal tištěný i elektronický článek o hinduistickém svátku Kumbh Mela. Z šikovně vybrané kombinace dvou snímků je skvěle vidět, kolik na svátek dorazilo lidí (30 milionů!). Všimněte si devíti dočasných mostů přes Gangu. „To má National Geographic vlastní satelity?“ divil se můj kolega v redakci. Ne, jen použil jednu z bezplatných funkci Google Earth.

"Všimněte si devíti dočasných mostů přes Gangu."

 

Zpátky do města

Podobné funkce můžete použít i pro pohyb ve městech. Například stránka Google Map Maker běží od července 2008. Tuto dynamickou mapu tvoří 25 000 lidí, takže dat neustále přibývá. Funguje na principu Wikipedie, ale Česká republika zatím oficiálně tuto službu povolenou nemá. Jako jedna z hrstky států na světě. Haiti, Burkina Faso, Sýrie nebo Somálsko byly v tomto ohledu rychlejší. Nutno však dodat, že uživatelé můžou data přidávat bez ohledu na jejich geografickou pozici. Díky nim tak například můžeme zjistit, že nejbližší psychiatr je hned v ulici za Hollarem.

Google Map Maker a psychiatři v centru Prahy

Rozumy na závěr

Dat o povrchu naší planety je dnes tak obrovské množství, že se jejich objem zřejmě nedá nijak spočítat. Tím pádem začíná být být skutečné umění se někde ztratit. Většinou to je kvůli tomu, že se na technologie příliš spolehneme a může se nám to vymstít. Můj kamarád jednou místo v Praze skončil v Drážďanech. Špatně si zadal cílové místo do GPS v autě. Ještě více nepříjemné je svěřit život v odlehlém terénu navigaci, které bliká signalizace vybité baterie. Zdravý rozum se pořád celkem hodí.

zdroje:

GARDNER, Tina. Using free online mapping for expedition planning. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: https://www.thebmc.co.uk/using-free-online-mapping-for-expedition-planning 

Use Google Earth for your treks. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://trythethrill.com/tools/google-earth-2

SPINNEY, Laura. Karma of the Crowd. [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://ngm.nationalgeographic.com/2014/02/kumbh-mela/spinney-text

autor: Stanislav Mitáč