Zeměplocha Terryho Pratchetta zůstává tak trochu ve stínu nejslavnějších fantasy sérií přelomu tisíciletí – Harryho Pottera a Pána prstenů (tem, ačkoliv byl napsán již v polovině minulého století, největší vlnu zájmu zažil až díky filmovému zpracování Petera Jacksona). A podle mého názoru zcela neprávem. Sir Terry Pratchett dokázal za téměř 30 let vytvořit mimořádný svět plný černého humoru, na jehož základě vzniklo 38 knižních příběhů a nespočet dalších knih, turistickými průvodci počínaje, kuchařkami konče. Na rozdíl od světů J. K. Rowlingové nebo J. R. R. Tolkiena se Zeměplocha podobá naší civilizaci nejblíže a nutno říct, že je to vlastně parodie a karikatura všeho špatného, čeho jsou lidé schopni.
Ale přes toto vše je Zeměplocha klasickou fantasy plnou mágu, čarodějů a čarodějek, nestvůr, prohnilých panovníků, zlodějů, vrahů, ale hlavně hrdinů, včetně toho největšího Barbara Cohena (podobnost s barbarem Conanem je čistě náhodná!), a v úplně poslední řadě nechybí ani Smrť. A jakožto u téměř každé fantasy i v tomto případě se fanoušci dočkali v roce 1998 papírové hry na hrdiny (RPG) Discworld Roleplaying Game, na které spolupracoval samotný Terry Pratchett. Sice se nejedná o originální hru, jako v případě Advanced Dungeons and Dragons nebo její české varianty Dračí doupě, ale pouze o jakýsi modul do univerzálního herního systému her na hrdiny zvaného GURPS. Ten vznikl jako alternativa k ostatním RPG hrám, které jsou mezi sebou nekompatibilní a liší se v pravidlech. Hráčům tak má usnadnit hraní tím, že si vytvoří jednu postavu a mohou ji přenášet mezi jednotlivými světy. Milovníci Zeměplochy, tak dostali možnost ponořit se do temných uliček Ankh-Morporku a utkat se zde s Cechem vrahů, navštívit Neviditelnou univerzitu či se setkat se Smrtěm ve svých vlastních příbězích. Záleží jen na samotných hráčích a jejich znalostech světa, jak se bude jejich dobrodružství odvíjet.
Když už jsme u fenoménu vytváření vlastních obsahů fanoušky, musím zmínit zajímavý německý projekt. Tamní nadšenci se rozhodli podle novely Dámy a pánové natočit fanouškovský film. A to dokonce celovečerní o délce 160 minut!
Kromě toho lze na internetu najít i řadu novel napsaný fanoušky.
Kromě her na hrdiny, které k fantasy a potažmo scifi neodmyslitelně patří, vznikla celá řada mediálních produktů, které se k Zeměploše vztahují. Příběhy z placky pohybující se vesmírem na 4 slonech a obří želvě A-Tuin se tak v 90. letech dostaly i na monitory počítačů. A to dokonce hned čtyřikrát. První hra vyšla už roku 1986 a jednalo se o textovou adventuru podle první knížky zeměplošské série se stejným názvem Barva kouzel. O téměř deset let později v roce 1995 se objevila již plnohodnotně grafická hra Discworld: The Trouble With Dragons, jejímž hlavním hrdinou byla asi druhá nejslavnější postava Zeměplochy (hned po Smrťovi) Mrakoplaš. Následovalo pokračování, opět s Mrakoplašem Discworld II: Mortality Bytes! Zajímavosti je, že v obou případech namluvil Mrakoplaše známý anglický herec Eric Idle (Monthy Python Flying Circus). Poslední počítačovou hrou byla Discworld Noir, adventura parodující detektivní filmové žánry. Ani jedna z posledních tří jmenovaných her nemá základ v žádném románu Terryho Prattchetta a jedná se tak o zcela nové příběhy, které navazují a často odkazují na děje z předešlých knih. Hrám se dostalo i poměrně vysokého hodnocení jak mezi samotnými hráči tak herními žurnalisty.
Sám Terry Pratchett si ovšem dokázal se Zeměplochou vyhrát a kromě příběhů napsal a vydal se spolupráci s dalšími autory a kreslíři i řadu doprovodných knih, které přibližují kulturu jednotlivých národů žijících v tomto světě, komixů, map, hudebních alb. Zeměplocha tak na své fandy může zaútočit téměř odkudkoliv. Tato transmediálnost je právě u fantasy a scifi děl patrná. V České republice je ovšem až na knihy oficiální dostupnost většiny těchto předmětů malá. Získat se dají jen díky Amazonu a eBay. Filmy pak oficiální cestou prakticky sehnat nejdou díky regionálním omezením DVD.
Zajímavostí je i divadelní zpracování některých případů. V Česku se Pratchettovi a jeho Zeměploše pravidelně věnuje pražské Divadlo v Dlouhé. Do jevištní podoby převedly dvě z knih, a sice Maškaráda aneb Fantom Opery a Soudné sestry.
Přesto Zeměplocha zůstává tak trochu předmětem zájmu jen omezené skupiny fantasy nadšenců. Ale v dnešní internetové doby, kdy jsme jeden od druhého téměř na dosah, není jejich počet nezanedbatelný. Google k Zeměploše eviduje momentálně téměř 900 000 odkazů. K jedné z nejvýznamnějších stránek patří www.lspace.org. Obsahuje snad všechny myslitelné informace o autorovi samém, všech dílech vztahující se k sérii včetně her a odkazů na předměty, které si lze zakoupit. Důležitou součástí je pak wiki encyklopedie. Díky přispění více než 3 000 uživatelů obsahuje stránka 2 560 hesel týkajících se nejen Zeměplochy, ale i Terryho Pratchetta. A zaregistrovat se může, tak, jak je u podobných projektů, každý. Stačí jen projevit znalosti knih a můžete se začít světu chlubit, kde jste našli jakou narážku nebo odkaz k populární kultuře. Dozvíte se například, že názvy filmů z knihy Pohyblivé obrázky vycházejí z holywoodských klasik nebo o zrození Smrtě. V češtině jde třeba najít i výbornou stránku www.discworld.cz. Čeští fanoušci mají navíc ojedinělou možnost setkáni s Terry Pratchettem, který do Česka často přijíždí díky přátelství s českým překladatelem jeho knih Janem Kantůrkem.
K větší známosti Zěmeplochy by možná pomohlo velkolepé filmové zpracování. Ale na druhé straně už by to nebylo ono? Přeci jen ono tajemno a pocit být součástí polotajného spolku zasvěcených je nenahraditelný.
No comments:
Post a Comment