Creative Commons aneb některá práva vyhrazena

Filmová studia i nahrávací společnosti ve velkém brojí proti nelegálnímu stahování hudby a filmů z internetu, mávají čísly o neustále klesajících tržbách a volají po návratu ke stavu, jaký byl před masovým rozšířením internetu. Někdo přirovnává tuto snahu k tomu snažit se nacpat pastu hrdlem zpět do vymáčknuté tuby, přesto za internetové pirátství padají první tresty a Evropská unie hledá způsoby jak piráty odstřihnout od internetu. Pro někoho možná poněkud paradoxně je však stále více a více lidí, sdružení a organizací nabízející svou tvorbu (hudbu, fotografie, texty apod.) zdarma a všem. Avšak to, že nabízí svou tvorbu k tomu, aby volně šířena a kopírována často neznamená, že by se chtěli vzdát všech svých autorských práv k tomuto dílu. Právě proto vznikly licence Creative Commons (dále CC).

V současnosti je právní praxe taková, že v okamžiku kdy vytvoříte autorské dílo (například uděláte fotografii svým mobilním telefonem), je toto dílo okamžitě chráněno tzv. copyrightem, pro který platí známé heslo "Všechna práva vyhrazena" ("All Rights Reserved"). Tím pádem nemůže nikdo bez vašeho výslovného souhlasu s daným dílem dále nakládat, šířit ho či upravovat. Pokud ovšem své dílo licencujete prostřednictvím CC, můžete si zvolit, jakých práv se vzdáte a jaká si naopak ponecháte. (Odtud také lehce parodické heslo CC "Některá práva vyhrazena" ("Some Rights Reserved").) Konkrétně tak například můžete na web vystavit svou fotografii s licencí CC, která říká, že fotografii lze volně šířit, ovšem s uvedením autora a jen pro nekomerční účely. Pokud by tak chtěl někdo vaši fotografii použít v reklamě na šampón, musel by vás požádat o svolení.

Licence CC jsou výsledkem práce neziskové organizace Creative Commons, která byla založena v roce 2001 v americkém San Francisku skupinou příznivců tzv. "Free Culture Movement", kteří se rekrutovali z řad právníků, univerzitních profesorů a nezávislých umělců. Jak otevřeně přiznávají, inspirací jim byl tou dobou již poměrně dlouho existující licence určené pro open source software GNU GPL. Zatím poslední verze licencí CC byla vydána v roce 2007. Ta umožňuje případnému zájemci vymodelovat si na základě svých požadavků šest druhů licencí, jejichž podobu si můžete prohlédnout v následující tabulce.

Licence CC jsou dle slov autorů navrženy tak, aby byly co nejsrozumitelnější a jejich použití bylo co nejsnazší. A je pravdou, že vytvoření CC licence vlastního díla je otázkou zhruba dvou minut, o čemž se můžete přesvědčit zde. Kde si mimo jiné můžete tak všimnout, že licence CC jsou k dispozici i v českém překladu. Česká verze, která vznikala ve spolupráci s Národní knihovnou a za podpory ministerstva kultury, byla představena v dubnu 2009. A přestože licence CC mají kořeny v poněkud odlišném anglosaském právním systému, měly by nyní být plně v souladu i s českým právním řádem. O čem se však příliš nemluví, je fakt, že za veřejnou produkci děl licencovaných CC musíte v české republice platit poplatky Ochrannému svazu autorskému (OSA) stejně jako za jakékoliv jiné dílo. A to nehledě na to, že ho dal autor k volnému užití (třeba i komerčnímu), není členem OSA a nikdy z daného poplatku neuvidí ani korunu.

Dle oficiálních webových stránek CC bylo licencováno pomocí CC v roce 2008 přes 130 milionů děl. (Novější odhady patrně nejsou k dispozici.) Mezi nejznámější instituce, které využívají licencí CC, patří kupříkladu arabská zpravodajská televize Al Jazeera, která zřídila začátkem roku 2009 speciální sekci na svých webových stránkách, kde nabízí videa pod licencí CC. Z velké části se jedná o reportáže z oblasti Gazy, tedy z oblasti kam nemají západní média příliš přístup. Tím, že Al Jazeera poskytuje tyto materiály pod licencí CC, umožňuje lidem snadno a rychle, aniž by si to uvědomovali, šířit arabský pohled na izraelsko-palestinský konflikt.

V roce 2009 začala používat licence CC také internetová encyklopedie Wikipedia. O Wikipedii toho bylo napsáno mnoho a není třeba se u ní nijak zvlášť zastavovat, bylo však patrně velkým vítězstvím autorů CC, když se Wikipedie, tedy něco, co lze považovat moderní symbol konceptu kolektivní inteligence, zakotvila v právním prostředí díky licencím CC a byla tak umožněna její neproblematické legální fungování. Licence CC využívá i řada umělců. K nejznámějším patří Trent Reznor se svou kapelou Nine Inch Nails. V Česku je to pak kupříkladu kapela Sporto, jejíž členové jsou známými odpůrci čehokoliv spojeného se slovem komerce. Nedávno tak například zrušili svůj účet na MySpace, protože ten se podle jejich názoru stal příliš komerčním.

Poslední z projektů využívajících licence CC, které bych rád představil, je ccMixter, webová stránka vzniknuvší z iniciativy Creative Commons. CcMixter je platformou umožňující muzikantům společně sdílet svá hudební dílka pod licencemi CC. A to nikoliv k pouhému poslechu, ale i kdy k dalšímu využití či remixování skladem a vytváření tzv. mashupů. Na ccMixteru nalezneme též řadu a capella či vokálních verzí primárně určených ke zpracování kýmkoliv z komunity. Ccmixter je prostředím, ve kterém dochází k naplnění toho, co chápeme pod pojmem produsage, kdy prakticky veškeří členové komunity jsou jak diváky, tak producenty obsahu v jedné osobě.

Je celkem zřejmé, že licence CC jsou v zásadě pouhým právním konceptem, či nástrojem chcete-li, který legalizuje to, co by se jinak dělo tak jako tak. Lidé sdíleli a upravovali hudbu, videa, texty a fotografie dávno předtím než CC spatřily světlo a dělali by to dál, i kdyby CC neexistovaly. Koneckonců je stále velké množství lidí (a patrně to je dokonce většina), kteří si s autorským právem hlavu příliš nelámou, vystavují na webu svá díla volně ke stažení copyright necopyright a remixují, co se jim zlíbí. Příkladem budiž v určitých kruzích velmi populární dámské hip hopové duo z Brna Čokovoko, které bez okolků "rapuje" (pokud nevíte proč ty uvozovky, poslechněte si jakoukoliv ze skladem Čokovoko) do cizích instrumentálek, načež je dává volně ke stažení na svých stránkách. Licence CC tak spíše pomáhají zkostnatělému autorskému právu alespoň částečně dohnat skutečný vývoj a přiblížit ho zase o kousek 21. století. Na druhou stranu ale licencím CC nelze upřít, že umožňují vytvořit prostředí, ve kterém mohou lidé volně sdílet svá díla, vzájemně se doplňovat a inspirovat. Nakonec Creative Commons jako organizace se viditelně zasazuje o podporu a rozvoj "Free Culture", ať už máme na mysli její rétoriku či projekty, které podporuje. O tom se koneckonců můžete přesvědčit v propagačních/propagandistických videí uveřejněných na stránkách CC.

http://blip.tv/play/gpxS3pNvAg

http://blip.tv/play/gpxSyZQBAg