Press Start z dvojího transmediálního pohledu

Pro parodii jakožto žánr je typické, že děj a scenérie jsou vystavěny „odkazy“, jejichž registrace jsou nejlépe schopni lidé, kteří již jsou obeznámeni s parodovaným materiálem. Parodie je tedy svým způsobem „žánrem na druhou“, nebo lépe řečeno „metažánrem““ a pokud bychom definovali transmédiální vyprávění v širokém slova smyslu, jak to udělal David Bordwell, každá parodie k nim nutně musí patřit, neboť je svého druhu adaptací. Nicméně, vzhledem k tomu, že její příběh vytváří svůj vlastní rámec, můžeme se směle ptát, jestli není možné zařadit k tomuto žánru i užší definici Henryho Jenkinse. V případě fenoménu zvaného Press Start, rozděleného do více produktů, odkazy referují k celému dalšímu mediálnímu fenoménu, tj. konvencím videoher.

Film určený pro DVD Press Start z roku 2007 vznikl z iniciativy Eda Glasera, majitele nezávislého filmového studia Dark Maze Studios. Jeho spolupracovník Kevin Folliard následovně napsal jak scénář k samotnému filmu, tak vytvořil krátké animované epizody cyklu „Press Start: Bonus Levels“. Těchto patnáct krátkých filmečků, zprvu bez konkrétního příběhu, se postupně stalo prequelem k ději hraného filmu. Nyní se již točí pokračování a seriál animovaných šotů (známý nyní jako „Press Start Adventures“) v čase tohoto článku postupuje svojí třetí sezónou rozšiřující se vždy poslední pátek v měsíci. Animované médium má každopádně mnohem větší možnosti při vytváření světa dle vzoru videoher a zároveň šetří čas expozici děje. S troškou nadsázky se dá říct, že film v návaznosti na prequelový děj a následovně na své pokračování se najednou stává pouhou další „epizodou“, byť mnohokrát delší. Film je možno legálně shlédnout například zde.

Prostředí a postavy působí skutečně kuriózně. Hlavní hrdina Zack Nimbus (Joshua Stafford), jenž svým vzhledem nápadně připomíná Clouda Strifea z Final Fantasy VII, se jednoho dne vzbudí a nestačí se divit, jak se jeho okolí změnilo. Některé dveře jdou otevřít pouze smáčknutím vzdáleného tlačítka, strýc se ho ptá, jestli se chystá poznat okolí, které zná již přes deset let a venku se setká s ženou, jež opakuje jedinou hlášku, ať se jí ptá na cokoliv. Dřív, než se začne pořádně divit, navštíví ho dívka Sam (Lauren Chambers), která stejně jako Samus Aran z Metroidu chodí takřka neustále oblečená ve skafandru. Navzdory pochybám jejího přítele ninji Lin-Ku (Al Morrison, hlas:Kevin Folliard), jehož způsoby jakoby vypadly z Mortal Kombatu, by totiž Zack mohl být poslední nadějí proti zlotřilému černokněžníkovi, hraběti Bídnému (Peter Davis). Hra Mortal Kombat má v Press Startu zvláštní místo, neboť dva představitelé jejích postav Daniel a Carlos Pesinovi se ve filmu mihnou coby mistři ninjutsu Sasori a Lei Gong (ostatně ani seriál si nemůže stěžovat na neúčast slavných jmen).
Realita videoher dotažená ad absurdum je předvedena v nesčetných podobách. Hlavní hrdina dostává dopisy oznamující mu, že dosáhl nové úrovně, Sam a Lin-Ku se domnívají, že cizí vlastnictví, především ukryté v truhlách, mohou kdykoliv plundrovat a jeden z padouchů uprostřed filmu deprimovaně oznamuje, že jeho jméno bylo změněno po právním sporu. A tak to ve filmu a seriálu pokračuje dál. Na mušku si bere všechno, od podivných prostředí plných nástrah, po převahu sci-fi a fantasy námětů v herní produkci.

Kromě filmu a seriálu se fenomén projevil ještě ve třetím médiu, tj. trojici hraných šotů „Dial V for Vile“, v němž hlavní padouch hrabě Bídný vede kuriózní rozhovory po telefonu. Tento produkt nemá moc společného s dějem filmu a seriálu, nicméně je stejně plný vtipných odkazů. Základní motiv je odvozen z faktu, že oblíbená činnost hraběte Bídného jsou právě dlouhé telefonické hovory, nejčastěji s Vladem, místní obdobou hraběte Drákuly jak je prezentován v sérii Castlevania.

Otázkou je, slouží-li vlastně Press Startu vícero produktů. Hlavním znakem transmediálního vyprávění, jak ho viděl Henry Jenkins, je postupné „budování světa“ napříč jednotlivými prezentacemi toho samého prostředí v různých médiích. Press Start, stejně jako jakákoliv jiná parodie, nemůže svůj svět brát vážně. Pole prostoru, který je v tomto případě možné rozšířit, se ovšem týká čistého množství zesměšňovaného materiálu a vizuální možnosti animace dávají mnohem lépe vyniknout Folliardově lásce a invenci ve vztahu k videohrám. Svým nízkorozpočtovým obrazovým projevem pak dokonce film poněkud pokulhává za svými kratšími „sourozenci“.

Dark maze studios se při šíření svého produktu přiblížil širokému publiku, dokazujíc svojí nezávislost a spřízněnost s masovým divákem. Epizody Press Start Adventures je možno shlédnout na samotných stránkách studia (http://www.darkmaze.com/pressstartadventures/) a na populární komické stránce, z větší části zaměřená na populární kulturu That Guy With The Glasses (http://thatguywiththeglasses.com/videolinks/teamt/eg/psadv). Vzhledem k tomu, že v obou případech je první sezóna prezentována ve zkrácené (i když zároveň zvukově obohacené) verzi před úpravami pro potřeby mobilních telefonů, „fajnšmekři“ si mohou prohlédnout originální verze na Glaserově účtu na serverech Newgrounds a na Youtube ( http://www.youtube.com/user/DarkMazeStudios). Produsage v tomto případě sice vychází ze strany filmové společnosti, nikoliv osamělých jedinců, přesto však se jedná o svobodné šíření materiálu, díky němuž se pomalu, ale jistě buduje komunita zábavného fenoménu. Věk internetu je dobou, v níž dochází tedy jak k „institucionalizaci plebsu“, tak i „plebejizaci institucí“. Glaser a Folliard ve svých osobách sjednocují „producenty“ a internetové komiky, z nichž mnoho se koncentruje právě na That Guy With The Glasses.

I když je tedy Press Start fenoménem se zvláštní pozicí dokonce i v populární kultuře, díky jeho nadhledu se právě stává cenným zrcadlem jednoho z největších odvětví moderní zábavy.