Ve své práci jsem vycházela z článku autorů Alexandera van Deursena a Jana van Dijka nazvaného „Internet skills and the digital divide“ publikovaného 6. prosince 2010 v New Media Society, který se zabývá problematikou tzv. sekundární digitální propasti. Autoři provedli výzkum znalostí práce s ICT (informační a komunikační technologie) a Internetem u nizozemského obyvatelstva. V textu sleduji změnu přístupu k fenoménu digitální propasti – od původního pojetí rozdílů ve fyzickém přístupu k ICT a Internetu k novému přístupu s důrazem na osobní digitální dovednosti, což lze chápat jako znalost práce s Internetem a schopnost využít ICT k získávání informací. Van Dijk tyto digitální dovednosti rozděluje na čtyři dílčí dovednosti: funkční (provozní), formální, informační a strategické. Výsledky výzkumů van Deursena a van Dijka porovnávám s výzkumem dvou českých autorů Petra Lupače a Jana Sládka, kteří problematiku digitální propasti zpracovali ve své práci „The Deepening of the Digital Divide in the Czech Republic“. Lupač a Sládek se, kromě porovnávání důležitosti různých faktorů na úroveň informačních znalostí, ve své práci zabývají otázkou, proč lidé Internet nevyužívají.
Z porovnání přístupů k pojmu digitální propasti a výzkumů, které byli provedeny lze usoudit, že nerovnost vyplívající z materiálního přístupu úzce souvisí s nerovností tvořenou rozdílnou úrovní dovedností práce s ICT a Internetem.
V dnešní informační společnosti se tyto schopnosti stávají součástí každodenního života, určují pozici lidí na trhu práce i ve společenském životě. Lidé, kteří nemají přístup k Internetu, se stávají znevýhodněnými a vyloučenými z určitých sociálních skupin, což se může negativním způsobem projevit v každé oblasti života.
Z porovnání přístupů k pojmu digitální propasti a výzkumů, které byli provedeny lze usoudit, že nerovnost vyplívající z materiálního přístupu úzce souvisí s nerovností tvořenou rozdílnou úrovní dovedností práce s ICT a Internetem.
V dnešní informační společnosti se tyto schopnosti stávají součástí každodenního života, určují pozici lidí na trhu práce i ve společenském životě. Lidé, kteří nemají přístup k Internetu, se stávají znevýhodněnými a vyloučenými z určitých sociálních skupin, což se může negativním způsobem projevit v každé oblasti života.
DEURSEN, Alexander van a DIJK, Jan van. Internet skills and the digital divide. New Media. 2010, 13(6), 893-911. DOI: 10.1177/1461444810386774. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444810386774
No comments:
Post a Comment