Akademická obezřetnost na příkladu arabského jara

V eseji zpracovávám článek Bruce Etlinga, Johna Kellyho, Roberta Farise a Johna Palfreya Mapping the Arabic Blogosphere: Politics and Dissent Online.[1] Tento článek je zkrácenou verzí původní studie stejného názvu, jež vyšla roku 2009 v rámci projektu Internet & Democracy, zaštiťovaným Berkman Center for Internet & Society na Harvard University.[2] Autoři zde zpracovávají data sbíraná během let 2008 a 2009 z 35 000 blogů arabského regionu (ač nejen v arabštině, ale i francouzštině a angličtině), aby se pokusili prozkoumat, zda lze na daném příkladu nalézt rysy „zesíťované“ (ve smyslu do sítě propojené) veřejné sféry, jak ji chápe Yochai Benkler ( Mapping […], New Media and Society, str. 1224.), a to i s jejími pro demokracii nadějnými důsledky. Jejich velmi pečlivá volba metod (kombinace rovnou tří metodologických, jak kvantitativných, tak kvalitativních postupů) i citlivost při zpracovávání získaných dat mi posloužila jako příklad „akademické obezřetnosti“. Ta článku zaručuje zajímavost i navzdory tomu, že vyšel sotva pár dní před vypuknutím arabského jara, které by mohlo jen trochu radikálnějším textem otřást doslova v základech.

Použité zdroje:
Blight, Garry, Pulham, Sheila and Torpey, Paul, "Arab spring: an interactive timeline of Middle East protests", The Guardian, přístupné na http://www.guardian.co.uk/world/interactive/2011/mar/22/middle-east-protest-interactive-timeline [cit. 29. 1. 2012].
Etling, Bruce, Faris, Robert, Kelly, John, Palfrey, John, „Mapping the Arabic Blogosphere: Politics and Dissent Online“, New Media and Society, 12.8 (2010), str. 1225 – 1243.
Etling, Bruce, Faris, Robert, Kelly, John, Palfrey, John, Mapping the Arabic Blogosphere: Politics and Dissent Online, Berkman Center Research Publication No. 2009-06, 2009, přístupné na http://cyber.law.harvard.edu/publications/2009/Mapping_the_Arabic_Blogosphere%20 [cit. 29. 1. 2012].
Galtung, Johan, Ruge, Mari Holmboe, „The Structure of Foreign News“, Journal od Peace Research, 2.1 (1965), str. 64 – 91.
Huang, Carol, „Facebook and Twitter key to Arab Spring uprisings: report“, The National, http://www.thenational.ae/news/uae-news/facebook-and-twitter-key-to-arab-spring-uprisings-report [cit. 29. 1. 2012].
„Mapping Facebook“, Arab Social Media Report, přístupné na http://www.dsg.ae/NEWSANDEVENTS/UpcomingEvents/ASMRGeneralFindings3.aspx%20 [cit. 29. 1. 2012].
„Mapping Twitter“, Arab Social Media Report, přístupné na http://www.dsg.ae/NEWSANDEVENTS/UpcomingEvents/ASMR_MappingTwitter3.aspx [cit. 29. 1. 2012].
Sunstein, Cass, „The Daily We“,Boston Review,přístupné na http://bostonreview.net/BR26.3/sunstein.php [cit. 29. 1. 2012].

[1] Etling, Bruce, Faris, Robert, Kelly, John, Palfrey, John, „Mapping the Arabic Blogosphere: Politics and Dissent Online“, New Media and Society, 12.8 (2010), str. 1225 – 1243.
2] Etling, Bruce, Faris, Robert, Kelly, John, Palfrey, John, Mapping the Arabic Blogosphere: Politics and Dissent Online, Berkman Center Research Publication No. 2009-06, 2009, přístupné na http://cyber.law.harvard.edu/publications/2009/Mapping_the_Arabic_Blogosphere [cit. 29. 1. 2012].

Podpis: junova

Jonathan Zittrain a budoucnost internetu

Jonathan Zittrain ve své knize The Future of the Internet – And How to Stop It. (Yale University Press, 2009) dotýká těch aspektů současných technologických trendů, které se nejspíš brzy stanou hlavní překážkou dalšího rozvoje internetu v dosavadní podobě. Vychází přitom z předpokladu, že internet jako technologický ekosystém funguje (a bude fungovat) nejlépe tehdy, je-li založen na možnosti nezávisle s ním experimentovat a tvořit tak přidanou hodnotu v podobě nových aplikací nebo obsahu. Totéž platí i o zařízeních, na kterých je provozován. Internet a PC se podle něj v zájmu větší bezpečnosti a pohodlí uživatelů stále více uzavírají individuálnímu experimentování, což v konečném důsledku poškodí celé odvětví.

Literatura:

Wu, Tim. The Master Switch: The Rise and Fall of Information Empires. Vintage, 2011.

Zittrain, Jonathan. The Future of the Internet. Yale University Press, 2009.

Mapování digitální říše

První část této eseje vychází ze studie Jasona Farmana Mapping the digital empire: Google Earth and the process of postmodern cartography, která byla uveřejněna v září 2010 v časopise New Media & Society. Jako podklad pro druhou část pak posloužil článek z The Guardian - Google Earth used to target Izrael.

Úvod práce Jasona Farmana je věnován Apollu 8, které v roce 1968 pořídilo první snímek Země z vesmíru (tzv. Earthrise). Studie dále pokračuje historií kartografie a mapování Země. Dále se pak krátce zastavuje i u prvního předchůdce Google Maps – MapQuestu, který položil základy nové éry kartografie. Hlavní část práce je následně věnována samotnému Google Earth. Google Earth je dobrým příkladem participační kultury a kolektivní inteligence. Díky Google Earth Community se stává Google Earth živou sociální sítí, která nabízí svým uživatelům se aktivně zapojit do jeho tvorby. Kromě mnoha pozitiv má však Google Earth i svou temnou stránku. Na tu poukazuje závěr práce, který je věnován jeho zneužitelnosti, problémům s interaktivností a kritice geografických informačních systémů. Pro ilustraci byl pak použit příklad Izraelsko-palestinského konfliktu.

FARMAN, Jason. Mapping the digital empire: Google Earth and the process of postmodern cartography. New Media &Society [online]. 2010(12) [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/12/6/869.full.pdf+html

CHASSAY. Google Earth used to target Israel. The Guardian [online]. 2007(-) [cit. 2012-01-30]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/technology/2007/oct/25/google.israel

Jak se prosadit v uživatelské komunitě

Stránky jako Amazon.com, Yelp.com nebo IMDb.com soustřeďují komunitu uživatelů a zakládají svůj obsah převážně na jejich recenzích, komentářích a jiných příspěvcích. Velké množství těchto příspěvků musí být ale tříděno a organizováno a metoda této selekce je klíčová pro úspěch celého projektu. Jak funguje organizace jednotlivých komunit a čím se vyznačují úspěšné příspěvky je předmětem výzkumu doc. Otterbacherové a jejího týmu. Kvantitativní analýza se soustřeďuje na formální charakteristiky mediálních obsahů a jejich autorů.

OTTERBACH, Jahna. Being Heard in Review Communities: Communication Tactics and Review Prominence. Journal of Computer-Mediated Communication. 2011, vol. 16, no. 3, p. 424–444.

Internet a možnosti publicity

Ve své práci se práci se snažím vyložit a částečně okomentovat studii Brentona J. Malina s originálním názvem A very popular blog: The internet and possibilities of publicity, čili Internet a možnosti publicity. Článek byl poprvé publikován online již 21. června 2010, na stránkách časopisu New Media & Society se objevil v březnu roku 2011.

Malinova studie se zabývá dvěma způsoby publicity, publicitou podněcovanou a publicitou otevřenou, a jejich důsledky na tradiční versus online komunikaci. Přestože se zdá, že struktura internetu vede k otevřené publicitě, kdy má uživatel přístup ke všem dostupným informacím, není tomu tak. Nová média jsou v silné závislosti na těch etablovaných, která využívají strategii podněcované publicity, kdy existuje gatekeeper, který vyhodnocuje, která informace je důležitá. Potvrzuje to myšlenku, že internet není tak neutrální, jak se snaží být. Pokud tedy chceme, aby měl internet demokratický potenciál, je nutné začít u mainstreamových kanálů.

VÝCHOZÍ ČLÁNEK:

MALIN, Branton J.: A very popular blog: The internet and the possibilities of publicity. In New Media & Society, March 2011, p. 187-203 (cit. 2012-01-27)

Dostupné z: http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/13/2/187.full.pdf+html

Creative Commons jako ochrana autorských práv?

Ve své práci vycházím ze článku od Minjeong Kim uveřejněném v časopisu Journal of Computer Mediated Communication, který se jmenuje "The Creative Commons and Copyright Protection in the Digital Era: Uses of Creative Commons Licenses" nebo-li Creative Commons a ochrana autorských práv v digitálním věku: Použití licencí Creative Commons. Jak již název napovídá, zabývám se problematikou licencí CC.

Tyto licence jsou souborem veřejných licencí, které přinášejí nové možnosti v oblasti publikování autorských děl. Autor díla prostřednictvím CC uzavírá smlouvu s uživateli a za určitých podmínek jim dovoluje užívat jeho dílo.

KIM, Minjeong. The Creative Commons and Copyright Protection in the Digital Era: Uses of Creative Commons Licenses. Journal of Computer-Mediated Communication. 2007(13). Dostupné z: http://jcmc.indiana.edu/vol13/issue1/kim.html

Cheating in Computer Games – má hlubší smysl?

Ve své práci se zabývám tématem „cheatování“ v počítačových hrách v sémiotickém kontextu a snažím se o posouzení jeho vlivu na videoherní komunitu. Vycházím ze studie britského teoretika Juliana Kücklicha „A Techno-Semiotic Approach to Cheating in Computer Games“.
V první části textu prezentuji detailní analýzu Kücklichova článek. V následující části jej porovnávám s názory čtyř dalších teoretiků a ve třetí části uvádím výsledky analýzy internetových diskusních fór týkající se právě „cheatování“.
Pojem „cheatování“ a „cheaty“ je nejen v kontextu herních komunit notoricky známý. Pro většinu lidí má však značně negativní nádech. Odborníci nicméně prezentují celou řadu pozitivních aspektů, mezi které patří například maximální využití herního prostoru.

VÝCHOZÍ ČLÁNEK:
KÜCKLICH, Julian. A Techno-Semiotic Approach to Cheating in Computer Games: Or How I Learned To Stop Worrying and Love the Machine. Games and Culture [online]. February 2009, vol. 4, issue 158 [cit. 2012-01-21]. Dostupné z: http://gac.sagepub.com/content/4/2/158

Výzkum digitální propasti a situace v ČR

Ve své práci jsem vycházela z článku autorů Alexandera van Deursena a Jana van Dijka nazvaného „Internet skills and the digital divide“ publikovaného 6. prosince 2010 v New Media Society, který se zabývá problematikou tzv. sekundární digitální propasti. Autoři provedli výzkum znalostí práce s ICT (informační a komunikační technologie) a Internetem u nizozemského obyvatelstva. V textu sleduji změnu přístupu k fenoménu digitální propasti – od původního pojetí rozdílů ve fyzickém přístupu k ICT a Internetu k novému přístupu s důrazem na osobní digitální dovednosti, což lze chápat jako znalost práce s Internetem a schopnost využít ICT k získávání informací. Van Dijk tyto digitální dovednosti rozděluje na čtyři dílčí dovednosti: funkční (provozní), formální, informační a strategické. Výsledky výzkumů van Deursena a van Dijka porovnávám s výzkumem dvou českých autorů Petra Lupače a Jana Sládka, kteří problematiku digitální propasti zpracovali ve své práci „The Deepening of the Digital Divide in the Czech Republic“. Lupač a Sládek se, kromě porovnávání důležitosti různých faktorů na úroveň informačních znalostí, ve své práci zabývají otázkou, proč lidé Internet nevyužívají.
Z porovnání přístupů k pojmu digitální propasti a výzkumů, které byli provedeny lze usoudit, že nerovnost vyplívající z materiálního přístupu úzce souvisí s nerovností tvořenou rozdílnou úrovní dovedností práce s ICT a Internetem.
V dnešní informační společnosti se tyto schopnosti stávají součástí každodenního života, určují pozici lidí na trhu práce i ve společenském životě. Lidé, kteří nemají přístup k Internetu, se stávají znevýhodněnými a vyloučenými z určitých sociálních skupin, což se může negativním způsobem projevit v každé oblasti života.

DEURSEN, Alexander van a DIJK, Jan van. Internet skills and the digital divide. New Media. 2010, 13(6), 893-911. DOI: 10.1177/1461444810386774. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444810386774

„MOMMY BLOGGERS“ – hodné uznání, či odsouzení?

Článek pochází z databáze SAGE a nese název „The radical act of 'mommy blogging': redefining motherhood through the blogosphere“. (Radikální čin blogujících maminek: změna významu mateřství prostřednictvím blogosféry). Studie vyšla v roce 2009 v časopise New Media and Society a pojednává o internetových stránkách, kde se sdružují maminky, které si, zjednodušeně řečeno, píší postřehy o svých dětech. Nicméně to není jediné zmiňované téma. Často zde řeší další problémy, které se týkají rodičovství. Ačkoli jsou tyto blogy velice populární, často jsou kritizovány a popisovány jako něco, co mezi skutečné blogy (které se zabývají „opravdovými“ tématy – jako je politika či ekonomie) nepatří. Tato esej (s využitím dalších studií a zdrojů) článek shrnuje a pokouší se ho vyložit jako příklad kolektivní inteligence a produsage. Zároveň zmiňuje termíny jako např. stereotyp či mediální obraz.

Odkaz: LOPEZ, L. K. The radical act of 'mommy blogging': redefining motherhood through the blogosphere. New Media [online]. 11(5), 729-747 [cit. 2012-01-25]. DOI: 10.1177/1461444809105349. Dostupné z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444809105349

Kyberšikana - anotace

Práce vychází především ze dvou studií, které se kyberšikanou zabývají.

První z nich je studie belgických autorek Heidi Vandebosch a Katrien van
Cleemput z University of Antwerp¹, která zkoumá profily pachatelů a jejich obětí. Druhou je studie, kterou zpracoval turecký autor
Özgur Erdur-Baker z Middle East Technical University v Ankaře².
Ta se zabývá především vztahem tradiční šikany a kyberšikany a rizikovými
faktory kvůli kterým ke kyberšikaně dochází. Obě práce zmiňují velké množství výzkumů na téma kyberšikana. V eseji jsou tyto dvě studie sumarizovány, jsou zde přetlumočeny a zhodnoceny výsledky předkládaných výzkumů a zároveň je problematika kyberšikany zhodnocena i v českém kontextu. Práce je deskriptivní, klade si za cíl popsat a přiblížit danou problematiku.

¹VANDEBOSCH,
Heidi a Katrien VAN CLEEMPUT. Cyberbullying among youngsters: profiles of
bullies and victims. New Media & Society [online]. 2009(vol. 11, 8),
pp. 1349-1371 [cit. 2012-01-28]. DOI: 10.1177/1461444809341263. Dostupné z: http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/11/8/1349.full.pdf+html

²ERDUR-BAKER,
Özgür. Cyberbullying and its correlation to traditional bullying, gender and
frequent and risky usage of internet-mediated communication tools. New Media
& Society [online]. 2010(vol. 12, 1), pp. 109-125
[cit. 2012-01-24]. DOI: 10.1177/1461444809341260. Dostupné z: http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/12/1/109.full.pdf+html

Cyber hate - pravicový extremismus v digitální éře

Ve své práci jsem vycházela ze studie Jessie Danielse Cloaked websites: propaganda, cyber-racism and epistemology in the digital era. Zabývala jsem problematikou cloaked websites s rasistickým obsahem v širším kontextu, tedy jako jednou z forem projevu tzv. cyber hate - nesnášenlivých projevů v prostředí internetu.

V první části jsem se pokusila definovat pojem cyber hate a jeho vztah ke svobodě projevu, v další části jsem se věnovala konkrétním aktivitám pravicových extremistů v kyberprostoru v ČR a konečně v poslední části jsem se soustředila na výše zmíněné cloaked websites.

Cloaked websites, v překladu zahalené stránky, představují relativně neznámý fenomén - tyto stránky se snaží se působit legitimním dojmem a tím zakrýt, že se ve skutečnosti jedná o propagandu. K tomu využívají různé strategie. Většinou se svým názvem snaží zatajit skutečného autora a cíl. Nejedná se však jen o stránky cyber-rasistické, na které jsem se (stejně jako Daniels) zaměřila, mohou propagovat jakoukoliv agendu. Takovouto zahalenou stránkou, skrytě propagující nadřazenost bílé rasy, je například http://www.martinlutherking.org/. Po zadání hesla Martin Luther King, se tento nabízí na předním místě výsledků vyhledávače Google. Je tedy pravděpodobné, že jedinec, který se bude chtít seznámit s osobou Martina Luthera Kinga, bojovníka za lidská práva, narazí právě na tuto stránku, kterou může být manipulován.

Podstatná část práce je rovněž věnována právnímu postihu cyber hate.