Showing posts with label virální video. Show all posts
Showing posts with label virální video. Show all posts

Friday, April 18, 2014

Seznamte se se Sweetie - holčičkou, na kterou letí internetoví pedofilové. Dostihne je někdo?


„Jmenuji se Sweetie, je mi 10 let a žiji na Filipínách. Každý den musím sedět před webkamerou a mluvit s muži.  Stejně tak jako desítky tisíc dalších dětí. Muži mi říkají, abych si sundala oblečení. A sami se svléknou. Hrají si se sebou a chtějí, abych si se sebou také hrála.“ 


Sweetie. Zdroj: Terre des Hommes International Federation. http://www.terredeshommes.org/webcam-child-sex-tourism/

Jde o úvodní slova jednoho virální videa s holčičkou, která se jmenuje Sweetie. Sweetie se pohybuje po internetových chatovacích místnostech. Jakmile se k chatu přihlásí, okamžitě jí začnou chodit desítky zpráv od mužů, kteří po ní chtějí různé sexuální věci, mnohdy i za peníze. Co ovšem internetoví pedofilové nevědí je to, že Sweetie není skutečná. Jedná se o počítačově propracovaný robotický 3D model.



Vznik skutečné Sweetie. Zdroj: National Post. http://news.nationalpost.com/2013/11/04/dozens-of-canadians-among-1000-adults-who-try-to-pay-for-web-sex-with-virtual-10-year-old-girl/

Dospělí muži nabízeli Sweetie finanční částky v přibližném rozmezí 1-100 amerických dolarů za to, aby jim předvedla nějakou sexuální službu přes webkameru - přestože věděli o tom, že jí je pouhých 10 let. Podle serveru news.Nationalpost.com jí dokonce jeden muž nabídl 500 $ za to, aby mohl vidět, jak má se svou starší sestrou sex. 


Zdroj: Youtube.com

U několika prvních zpráv se jednalo o žádosti o přímý kontakt přes webkameru. Tvůrci tyto (většinou muže) nazývají predátory. Mluvili s více než 25 tisíci a identifikovali tisíc z nich. Čtyři členové skupiny Terre des Hommes International Federation (TDHIF), která za projektem stojí, uvedli, že identifikovali 1000 pedofilů během 10 měsíců minulého roku. Během interakcí vědci využili pro identifikování pachatelů online vyhledávání a veřejné databáze. Z 1000 pachatelů je 999 mužského pohlaví. 254 predátorů bylo z USA, 110 z Velké Británie. Výzkumníci však identifikovali pouze 5 % z těch, kteří se snažili o to, aby se jim dostalo od Sweetie sexuálních služeb. 


Ukázka konverzace. Zdroj: studie Webcam child sex tourism. http://www.terredeshommes.org/wp-content/uploads/2013/11/Webcam-child-sex-tourism-terre-des-hommes-NL-nov-2013.pdf

Vědci ze skupiny aktivistů pro dětská práva vytvořili tento počítačový model, aby zabránili tomuto zneužívání prostřednictvím webkamery, které se nazývá Webcam Child Sex Tourism (WCST). To je definované tím, že dospělý platí dítěti za to, aby prostřednictvím webkamery předvádělo různé sexuální akty. 

Predátoři tu byli pochopitelně již delší dobu, ale je velice těžké jim cokoliv prokázat, pokud nejsou chyceni přímo při činu. Navíc využívají děti z rozvojových zemí, které tak vidí, že si mohou prostřednictvím těchto spojení snadno vydělat peníze. 


Ukázka konverzace. Zdroj: studie Webcam child sex tourism. http://www.terredeshommes.org/wp-content/uploads/2013/11/Webcam-child-sex-tourism-terre-des-hommes-NL-nov-2013.pdf

Kampaň, která má za cíl sehnat mimo jiné podpisy pod svou petici probíhá hlavně přes server Youtube. a oficiální webové stránky. Reportáže o Sweetie však natočily i renomované zpravodajské stanice, např. BBC a CNN. Většinu informací, včetně zpracované studie, lze nelézt na serveru Terre des Hommes International Federation.

Přestože se o internetové bezpečnosti mluví již delší dobu, video se Sweetie vyšlo ve známost díky virálnímu sdělení. Video je navíc dostupné s titulky v osmi jazycích. V anglickém jazyce ho na serveru Youtube zhlédlo k dni 18. 4. 2014 více než 4 469 000 uživatelů a video bylo zveřejněno dne 4. 11. 2013. Na tzv. virální média upozornil už i Henry Jenkins ve své studii If It Doesn’t Spread, It’s Dead. Video totiž splňuje základní předpoklady k virálnímu sdělení (i když tyto předpoklady nemusejí být zárukou). Je zajímavé a zároveň srozumitelné i pro laiky. 

Co se děje jinde u nás není?

Pro podobné případy nemusíme chodit daleko. Přestože v České republice není taková rozsáhlá kampaň, na něco podobného upozornil blog Michaela Čejka na serveru Respekt.cz. Zde zmiňuje ve svém článku Rajčatový pedotlak populární server na ukládání a sdílení fotek Rajče.cz a poukazuje na neuvědomění uživatelů týkající se dětských fotek. Nepochybně z vlastní nevědomosti sem nahrávají fotky svých nahých dětí (např. ve vaně či na dovolené u moře). Začal po tom pátrat na základě popudu od své kamarádky - na server vložila své fotky z rodinné dovolené u moře. Díky fotkám své malé neteře se návštěvnost tohoto alba vyšplhala až na 10 000 shlédnutí, přitom u všech ostatních byla výrazně menší. Přibližně 90 % návštěvníků přitom přicházelo přes různé účty. 
Na podobnou situaci upozornila autorka článku na serveru Modnipeklo.cz, kde se zabývala webovým server určeným pro skupinu matek Mimibazar.cz. 

Informace jsou dostupné

Informace lze naleznout na několika stránkách, např. i od Microsoftu či Applu. Ti přímo nabízejí i rodičovskou kontrolu, kde mohou rodiče monitorovat stránky, které děti navštěvují. Bohužel děti mohou mít přístup k počítačům i jinde - ve škole, v knihovně apod. 
V České republice se internetovou bezpečností zabývají například stránky Bezpečnyinternet.cz, kde je i přímo sekce pro děti či pro rodiče. Částečným řešením by mohla být větší informovanost internetové populace a případné zásahy ze strany majitelů stránek. 

Zpracovala: Adéla Hořínková

Zdroje: 

„ADA“. MIMIBIZAR. Modnípeklo.cz [online]. 2011-10-11 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.modnipeklo.cz/2011/10/mimibizar/

BBC News - Meet Sweetie, the girl catching online predators. In: Youtube [online]. 05.11.2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=OPkKVS8TBfA. Kanál uživatele WorldNewsVideos

BERKMAN, Fran. Virtual 10-Year-Old Girl Used to Expose Thousands of Pedophiles. mashable.com [online]. 2013-11-05 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://mashable.com/2013/11/05/sweetie-child-sex-abuse/

CANADIAN PRESS. Dozens of Canadians among 1,000 adults who try to pay for web sex with ‘virtual’ 10-year-old girl. news.Nationalpost.com [online]. 2013-11-04. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://news.nationalpost.com/2013/11/04/dozens-of-canadians-among-1000-adults-who-try-to-pay-for-web-sex-with-virtual-10-year-old-girl/

ČEJKA, Michael. Rajčatový pedotlak. Blog.Respekt.cz [online]. 2014-01-22. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://cejkamichael.blog.respekt.ihned.cz/c1-61592170-rajcatovy-pedotlak

'Girl' used to find pedophiles online. In: Youtube [online]. 5.11.2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=gYP2tInr_YY. Kanál uživatele CNN.

JENKINS, Henry. If It Doesn’t Spread, It’s Dead (Part One): Media Viruses and Memes. Confessions of an Aca-Fan: The official weblog of Henry Jenkins [online]. 2009 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://henryjenkins.org/2009/02/if_it_doesnt_spread_its_dead_p.html

Stop webcam child sex tourism!. In: Youtube [online]. 4.11.2013 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=aGmKmVvCzkw. Kanál uživatele sweetie.

TERRE DES HOMMES. Webcam Child Sex Tourism. terredeshommes.org [online].  © 2013 – Terre des Hommes International Federation [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.terredeshommes.org/wp-content/uploads/2013/11/Webcam-child-sex-tourism-terre-des-hommes-NL-nov-2013.pdf




Tuesday, April 15, 2014

Van Dammova roznožka a dobrvava, aneb ty nejlepší automobilové virály poslední doby

Reklamní společnosti hledají různé prostředky, jak propagovat vybraný produkt. Billboardy z blízkosti silnic pomalu mizí, reklamy v tištěných médiích už tolik na zákazníky nefungují, televizní reklama je drahá a reklamu na internetu často blokují programy typu Ad Block. Nejlepším řešením propagace produktu se tak v posledních letech zdá takzvaný virál.

Virál je formou reklamy, kterou šíří samo publikum. Jednoduše řečeno je to tedy šeptanda, něco, co publikum přijme za své, šíří to a diskutuje o tom.

Může se jím stát prakticky jakýkoliv komunikát – text, obrázek, prezentace nebo video, přičemž právě videa jsou nejčastějšími virály. Hlavním kanálem k šíření virálů jsou sociální sítě, virály je ale možné šířit také pomocí e-mailových zpráv, zpravodajských serverů, blogů nebo diskusních fór.

Hlavní výhodou virálů pro společnosti je ten, že s nízkými náklady mohou zajistit velké povědomí publika o firmě nebo její nabídce – tvorba a prvotní zveřejnění v médiích sice něco stojí, následné šíření uživateli je ale bezplatné – příjemci mezi sebou sdílí virál zadarmo, tedy pokud se nejedná o placený aktivní virál, kdy jsou příjemci placeni za jeho šíření.

Důležité je však to slovo mohou, nevýhodou totiž je to, že se na virál není možné spolehnout. Jedná se o nekontrolované šíření, a tak se v řadě případů úspěch nebo neúspěch virální kampaně hodnotí jen velice složitě.

Mezi výhody virálů dále patří i jednoduchost šíření a vysoká účinnost, mezi nevýhody pak nebezpečí mutace virálu ve spam – kvůli čemuž následně příjemci hodnotí obsah negativně. Tento problém nastává především u zmíněných placených aktivních virálů.

Co se může stát virálem?

Virál lze charakterizovat na základě příkladů z praxe, ani při splnění všech prvků však není možné zajistit, aby se daný komunikát skutečně stal virálem, na což ostatně upozornil i Henry Jenkins ve své stati Pokud se to nešíří, je to mrtvé. Nezbytné složky jsou nicméně dvě.

Tou první je jednoduchost v šíření, obsah musí být snadno přenositelný mezi příjemci. Druhou je zajímavost. Virál musí být netradiční, případně šokující či kontroverzní, jen díky tomu začnou uživatelé virální obsah sdílet mezi sebou. Henry Jenkins si všiml, že šíření obsahu hodně pomáhá, pokud je vtipný a zábavný.

Další prvky už nejsou bezpodmínečné nutné, obsahu ale významně pomohou, aby se stal virálem. Vedle zajímavého nápadu, pointy nebo jiného netradičního prostředku může pomoci také účast celebrity nebo chytlavý, nebo jinak zajímavý hudební podkres. V případě videí je pak ideální stopáž kolem minuty. Právě takto dlouhá videa mají největší šanci na to, že je divák zhlédne celé.

Důležitý je také jazyk. V českém prostředí sice mohou uspět zahraniční virály, musí být však natolik jednoduché, aby je i čeští diváci bez znalosti angličtiny pochopili. Ideální je tedy pointa, kterou lze pochopit i bez porozumění anglických slov.

Pro celospolečenský úspěch virálu je třeba, aby nebyl příliš zaměřen na propagovaný výrobek nebo obor. V případě přílišného zaměření může totiž zaujmout pouze skupinu, která se o daný obor zajímá.

Van Dammova epická roznožka

Pokud budeme hledat úspěšný virál s automobilovou tématikou, je loňskou jedničkou nepochybně fenomenální roznožka Jean-Claude Van Damma ve videu propagující systém usnadňující řízení v nákladních vozidlech značky Volvo.

Video bylo zveřejněno 13. listopadu 2013 a již po dvou dnech mělo více než osm milionů přehrání, po týdnu mělo na svém kontě přes 30 milionů zhlédnutí a dnes má přes 71 milionů kliknutí. Původním videem se inspirovalo množství parodií, v jedné si zahrál i český prezident Miloš Zeman, v jiné zase roznožku předvedl Chuck Norris.

Důvodů, proč se video stalo virálem, je několik. V první řadě se jedná o nápad – Van Damme dělá roznožku mezi dvěma jedoucími vozidly, s nohami opřenými o zrcátka jedoucích vozů. Roli hrála i světově známá tvář belgického herce a stopáž – jeho délka činí 1:17. Hlavním hrdinou spotu pak není prezentované vozidlo, ale Van Damme, což zaujalo i publikum mimo fanoušky automobilů.

Video navíc vzbudilo rozruch mezi příjemci v duchu v tzv. buzzmarketingu. Diváci neustále řešili, jak video bylo natočeno, zda se nejedná o fake. Režisér videa Andreas Nilsson k tomu uvedl, že video je reálné, Van Damme byl během natáčení pouze jištěn lany, které nejsou v reklamě vidět, a že měl nohy opřené o malé plošiny položené na zrcátkách.

Mercedes-Benz jako slepice

Dva měsíce před Van Dammovou roznožkou vznikla reklama automobilky Mercedes-Benz, v níž hlavní hrdinkou byla slepice. Pomocí tohoto opeřence chtěla značka sídlící ve Stuttgartu jednoduše ukázat, jak funguje systém Magic Body Control, který dělá její automobily pohodlnější.

Reklama měla podobný potenciál jako Van Dammova roznožka – nápad to byl neotřelý, navíc zaujal i publikum mimo automobilovou komunitu, podkresem byla chytlavá písnička (Diana Ross – Upside Down) a stopáž byla kratší minutu (53 sekund), takového úspěchu jako video od Volva ale nedosáhla. Dnes má na svém kontě reklama se slepicí „jen“ asi 10,5 milionu zhlédnutí. Opět však existují parodie, jedné se zhostil přímo konkurent Mercedes-Benzu – značka Jaguar.

Co přinesl letošní rok?

První měsíce letošního roku tak oblíbený virál s automobilovou tématikou, jako byla loňská Van Dammova epická roznožka, zatím nepřinesl, i tak se některým automobilovým videím na sociálních sítích dařilo, díky čemuž mají na svém kontě miliony kliknutí.

Úspěšné pravidelně bývají reklamní spoty vysílané během amerického Super Bowlu, finále play-off severoamerické americké ligy v americkém fotbalu. Tuto událost sledují desítky milionů diváků, díky čemuž jsou vysílané reklamy během této akce pro firmy velice zajímavým propagačním prostředkem. Aby společnosti publikum zaujaly, vysílají opravdu zajímavé reklamy.

Hned několik reklamních spotů vysílaných během letošního Super Bowlu má na serveru Youtube na svém kontě přes 10 milionů zhlédnutí, v českém prostředí ale více uspěl pouze spot automobilky Audi s názvem Doberhuahua (dobrvava). Název odkazuje na rasu psa účinkujícího v reklamě, který je křížencem čivavy a dobrmana. Pomocí tohoto psíka Audi tvrdí, že její vozy nejsou takovým kompromisem. Úspěch spotu zde opět způsobil nápad – poněkud šokující, délka videa (1:01) nebo hrdina, který přímo nesouvisí s automobily.

Také další videa vysílaná na letošním Super Bowlu splňují prvky potřebné pro vznik virálu – jsou krátká, jednoduchá a zajímavá. Důvodem, proč však tato videa v Česku neuspěla, je zmíněn výše – mluví se v nich hodně anglicky, přičemž porozumění slov je nutné pro pochopení pointy. Bez titulků tak mají taková videa v zemích, kde se nemluví anglicky, jen minimální šanci na úspěch.

Zdroje:

BLÁHOVÁ, Adéla. Viral marketing [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Ekonomická fakulta. Vedoucí práce Monika Březinová. Dostupné z: http://theses.cz/id/8l7ys2/

CHAI, Barbara. How Volvo Created the Jean-Claude Van Damme ‘Epic Split’ Video. In: Whe Wall Street Journal [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://blogs.wsj.com/speakeasy/2013/11/15/how-volvo-created-the-jean-claude-van-damme-video/

JENKINS, Henry. If It Doesn’t Spread, It’s Dead. In: Confessions of an Aca-Fan: The offial weblog of Henry Jenkins [online]. 2009 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://henryjenkins.org/archives-html

ROSTECKÝ, Jiří. Virální marketing: Lidé v roli protagonistů, jak to vlastně probíhá?. In: Mladý podnikatel [online]. 2012 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/co-to-je-viralni-marketing-t892

Ty Volvo! Tak se dělá virál: 1x Van Damme, 2 kamiony, 16 dní a 54 milionů zhlédnutí. In: Ottocopy [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://ottocopy.cz/ty-volvo-tak-se-dela-viral-1x-van-damme-2-kamiony-16-dni-54-milionu-zhlednuti

Youtube.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: www.youtube.com

Tuesday, April 19, 2011

Zpěváci všech zemí, spojme se!



Představte si, že máte dar, schopnost, talent, o kterém možná ani netušíte, anebo se o něj naopak toužíte podělit. Tuto příležitost dostali nedávno prostřednictvím experimentu na sociálních médiích amatérští zpěváci na celém světě.

Skladatel a dirigent klasické hudby Eric Whitacre z Nevady v květnu 2009 přišel s unikátní ideou vytvoření virtuálního sboru prostřednictvím propojení videí publikovaných neznámými lidmi na YouTube.

Skromná inspirace

Ačkoliv se Eric v letech školou povinných poněkud skepticky díval na účast v pěveckém sboru, hned po první lekci ho silně ohromil způsob, jakým lidé mohou něco společně sdílet. S postupem času začal sám profesionálně komponovat vlastní díla a dirigovat je.

Jednoho dne mu kamarád zaslal odkaz na video na YouTube od mladičké obdivovatelky Britlin Losee, která se s ním rozhodla podělit o svou hudební vášeň a procítěně mu zazpívala jednu z jeho skladeb Sleep. Upřímnost dívenky s klavírem a plyšovými medvídky v pozadí ho natolik chytla za srdce, že se rozhodl spojit alespoň padesát milovníků hudby a vytvořit tak virtuální pěvecký sbor.

Tuto představu posléze publikoval na svůj blog. Snažil se tehdy najít lidi, kteří by mu stejnou skladbu nazpívali v různých hlasech (soprán, alt, tenor, bas), přičemž se museli řídit pravidly instruktážního videa, které autor umístil na YouTube. A přitom stačilo tak málo: připojení k internetu, web kamera a špetka odvahy.

Nápad se velmi rychle ujal a lidé začali na YouTube dle instrukcí uploadovat své vlastní příspěvky. Výsledkem bylo zhruba pětiminutové video virálně vypuštěné na jaře 2010 pod názvem Virtual Choir 1.0 Lux Aurumque. Podílelo se na něm 185 účastníků z 12 zemí a během dvou prvních měsíců získalo více než milión zhlédnutí.

Výsledek Erica dostatečně motivoval k realizaci poněkud ďábelštější idey – vytvoření největšího virtuálního chóru na světě. Zatímco na prvním projektu participovali spíše profesionálnější zpěváci, na druhém se mohl podílet v podstatě kdokoliv, stačilo jen vyplnit přihlášku na internetu. Tentokrát byly první dvě minuty Virtual Choir 2.0 Sleep představeny 7. dubna 2011 na TED konferenci. Na videu se podílelo 2052 jednotlivců z 58 zemí. Na žebříčku, sestaveném sestupně podle nejvyššího počtu zpěváků z jednotlivých zemí, se umístila i Česká republika, a to na 18. místě s 12 interprety. Do projektu se zapojil například chlapecký sbor z Hradce Králové. Žebříčku dominovaly Spojené státy s 1149 zpěváky, na spodních hranicích pak figurovalo například Jordánsko, Filipíny nebo Madagaskar.

Všichni na jedné lodi

Po vypuštění videa byl zaznamenán rozmach aktivit na facebooku. Účastníci začali vytvářet speciální skupiny, „tagovat se“, komentovat si navzájem videa a blogy. Na stránkách projektu vznikl oddíl určený pro feedback ze strany zpěváků, kde měl každý z nich za úkol popsat svůj vlastní příběh. Všechny tyto aktivity přispěly nejen k jedinečnému kolektivnímu zážitku, ale také posílení sociálního statusu. Jedna z účinkujících, Melody Myers (SugarbabyLA) z Tennessee si dokonce ze svého videa začala sama dělat legraci a upravila ho do tří verzí, v prvním se prezentuje v různých kostýmech, ve druhém s krávou a ve třetím si hraje se světluškami. Dalších parodií ze strany ne-účastníků jsme se překvapivě ještě nedočkali.

Sám Eric Whitacre společně s celou komunitou projekt silně prožíval. V několika svých interview uvedl: „Jakoby si lidé jeden druhému navzájem posílali elektronické zprávy v láhvi. Lidé udělají vše pro to, aby se spojili s druhými, bez ohledu na technologii. Například jedné ženě manžel řekl, že na to nemá hlas, i přesto se však rozhodla ujet 400 mil z aljašské divočiny k nejbližšímu internetovému spojení. Podařilo se nám vytvořit celosvětovou komunitu lidí, kteří, ačkoliv se nikdy neviděli, společně zakusili opravdový zážitek spojení na virtuální bázi. Já sám jsem se při realizaci projektu cítil jako člen jedné obrovské rodiny.“

Second Life

Na internetu dnes existuje spousta příležitostí, jak se prezentovat a profitovat na jeho možnostech. Eric Whitacre pro tento účel využil jednu z platforem Webu 2.0 - Second Life, kde vystoupil ve 45 minutové virtuální TV show Tonight Live moderované každou neděli Paisley Beebe. Autor zde mimo jiné vtipně popisuje strasti chóristy, který je často pod návalem stresu malátný, padá z pódia, nebo zvrací. Lidé se mohli virtuální show zúčastnit jako diváci prostřednictvím svých avatarů.

Vyhlídky do budoucna

Samotná myšlenka virtuálního sboru je spíše záležitostí jednotlivců. S tímto stylem hudby pracovala například zpěvačka Enya. Zde však jedinci kolektivně pracují na jednom celku. Nejedná se o soutěž typu Superstar, naopak každý má možnost zapojit své schopnosti, aniž by byl kvůli svým hlasovým indispozicím z komunity vyloučen. Podle mě je výsledek nabytý emocemi a působí velmi upřímně. Musím přiznat, že mi při jeho sledování naskočila až husí kůže.

Ačkoliv to vše zní trochu jako pohádka, myslím, že se všichni můžeme těšit na to, s čím přijde v budoucnu. Možná, že se tato virtuální hymna stane odrazovým můstkem pro transformaci klasické hudby a ostatních žánrů. Zároveň by mohla však být lehce zneužita pro komerční účely.