Showing posts with label on-line komunity. Show all posts
Showing posts with label on-line komunity. Show all posts

Sunday, April 14, 2013

Svahilsky snadno a rychle


Nechce se vám platit přemrštěné peníze za jazykové kurzy s pevným harmonogramem, jemuž se budete muset přizpůsobit? Buďte klidní, světová síť jako vždy nabízí alternativu v podobě konceptu starého jako komunikace sama. Triviální princip, který vám umožní naučit se, vypilovat a procvičit prakticky jakýkoliv jazyk co jich nabídka skýtá, spočívá v přirozené konverzaci s rodilým mluvčím a vzájemné výměně jazykových dovedností za využití zvolených kanálů – můžete živě chatovat, telefonovat prostřednictvím Skypu, sejít se ve vaší oblíbené kavárně kvůli face-to-face interakci nebo si prostě jen postaru mailovat. Systém něco za něco a způsob vzdělávání svépomocí, kde vy učíte svého vybraného kolegu a on na oplátku učí vás, samozřejmě předpokládá, že máte co nabídnout. Ale i v případě, že mluvíte pouze argotem překupníků drog z Bronxu, je docela dobře možné, že narazíte třeba na kultivovaného Hispánce, který vás oplátkou za vaši specifickou jazykovou mutaci naučí španělsky. 

Nic nového pod sluncem

Transfer určitých dovedností nebo znalostí v rámci síťové komunity není zajisté ničím zbrusu novým. Webů zaměřených na bezplatné vzdělávání  takřka v jakémkoliv oboru je bezpočet, ať už se jedná o blogy profesionálů (třeba The Lean Launchpad Steva Blanka), kteří poskytují zdarma osvětu veřejnosti převážně formou instruktážních videí, které vyvěšují na Youtube, nebo o stránky, zabývající se řešením konkrétních problémů participativní formou (jako například Yahoo Answers) či poskytování návodů ke zlepšení každodenního života prostřednictvím kolektivní inteligence, ne nepodobně tomu, jak o ní hovořil Lévi (eHow).

Conversation nebo language exchange funguje na obdobném principu jako specializovaná sociální síť – jedná se o volnou skupinu, či jakousi databanku uživatelů, jejichž primárním důvodem vzájemné komunikace ale není pouze sociální interakce, nýbrž tříbení jazykových dispozic. Na jednoduchém interface, které je u většiny takto zaměřených webů stejný, stačí jen zadat mateřský jazyk a o jakou řeč má návštěvník zájem a oslovit někoho ze seznamu registrovaných uživatelů, vyfiltrovaných v závislosti na upřednostňovaném komunikačním kanálu, které jsou zmíněny výše, státu a městu, kvůli uskutečnění osobního kontaktu. Spamu a přílišnému obtěžování je zabráněno nastavením komunikačního limitu, kdy nemůžete uživateli poslat další zprávu, dokud sám nezareaguje na první, a také tím, že veškerá interakce přinejmenším zprvu probíhá čistě prostřednictvím daného webu a nedochází k žádné implicitní výměně e-mailových nebo skutečných adres.

V čem je přínos?

Učení se jazyku prostřednictvím konverzace jako zdaleka nejefektivnější způsob jeho zvládnutí na komunikační úrovni bylo rozpoznáno už před staletími. V rámci historického diskursu můžeme vzpomenout třeba na puritána Rogera Williamse, který učil básníka Johna Miltona holandštinu výměnou za možnost konverzace v hebrejštině. Služba, kterou poskytují specializované komunitní weby, spočívá především ve třídění a kategorizaci uchazečů, usnadňující nalezení vhodného konverzačního partnera.

 
Vzhledem k bezplatnosti lze také konstatovat, že language exchange v určitém slova smyslu vrací výuku jazyků ze tříd organizovaných institucí na ulice a bulváry, tím, že podněcuje kontakt mezi lidmi s požadovanou lingvální dispozicí v kterémkoliv světovém městě a umožňuje budování nových sociálních kontaktů kdekoliv je třeba, zcela v souladu s Maffesoliho ideou moderního nomádství – decentralizací a dekompozicí nukleárních celků a organizací za vzniku neokmenů skrze proces iniciace, zde manifestovaný podstoupením registrace na webu a zařazením sama sebe do dané databáze.

Sunday, September 4, 2011

Participace členů on-line komunity jako jeden z příkladů využití Web 2.0

Web 2.0 se počátkem 21.století stal novým konceptem pro internet, v jehož rámci vznikl prostor pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Právě on-line komunity byly jedním z nových trendů, které se na internetu začaly rozvíjet.Ve své práci se odkazuji na studii zpracovanou v roce 2010 v Hong Kongu, v níž se Xigen Li zabývá faktory, jež ovlivňují ochotu přispívat informace do on-line komunity.

V první části této práce se okrajově zabývám vznikem Web 2.0 a s tím souvisejících změn, které na internetu proběhly. Následně shrnuji teoretický rámec, jež byl základem pro pozdější průzkum výše uvedené studie. Xigen Li poukazuje na tři možné perspektivy vlivů na členy on-line komunity, kterou přirovnává k organizaci. Třemi perspektivami jsou teorie očekávání, perspektiva společenského dilema a teorie diskreční databáze (discretionary database). Doplňuje je pak o socio-psychologické a behaviorální aspekty. Vše dokládá na provedeném průzkumu z roku 2007.

Přestože tato studie je v mnoha případech aplikovatelná, zabývám se v druhé části práce jejími nedostatky a možnými zkreslenými údaji. Na základě vlastního průzkumu pak porovnávám oba výsledky, jež jsou závěrem mé práce. Zamýšlím se také nad možnou budoucností on-line komunit v následujících letech.

Daniela Ročková

Použité zdroje:

LI, X. (2011). Factors Influencing the Wilingness to Contribute Information to Online Communities. New Media & Society, 13, 2, s. 279 - 296.

LÉVY, P. (2001). Collective inteligence, s. 253-258

O´ REILLY, T (2004). What is Web 2.0

VAN DIJCK, J., NIEBORG, D. (2009). Wikinomics and its discontents: a critical analysis of Web 2.0 business manifestos. New Media and Society , s. 855-869