Friday, April 18, 2014

Stop motion video Shakespeare Vs. Shatner


     Krátký film z produkce texaské společnosti AMAA Productions s názvem Action Bill uvádí na scénu Williama Shakespeare a Williama Shatnera. Posledně jmenovaný se přenese do Shakespearových dob s cílem vyřídit si účty s jedním z nejznámějších dramatiků vůbec. William Shatner se proslavil svou rolí v seriálu Star Trek, kde ztvárnil postavu kapitána lodi USS Enterprise Jamese T. Kirka. Méně známým faktem je, že v divadle začínal jako herec, který hrál většinou role ve hrách právě Williama Shakespeara.
     Režie se ujal Gareth Witte, produkce Dustin Butler a Rachel James, scénář pak vytvořili společně Kenneth Haney, Witte, Butler a James.Vytvoření tohoto krátkého pěti minutového filmu trvalo týmu 14 dní a použity byly pouze Lego kostky.
     K ději již není třeba dále nic prozrazovat – jak celý příběh a střetnutí dvou postav dopadne se podívejte sami v následujícím videu. 

     Z hlediska teorie nových médií se v tomto krátkém filmu projevují prvky konceptu kolektivní inteligence, který byl definován kanadským filosofem Pierrem Lévy. Lévy tvrdí, že nejvyšším účelem internetu je právě kolektivní inteligence. V tomto případě se předpokládá všeobecná znalost Shakespearova díla a doby, zároveň je možné při zkoumání a chápání filmu zacházet do větší hloubky a to pomocí rozkrývání dalších a dalších detailů, které posléze předpokládají detailnější a hlubší znalost dramatikových děl. Na druhé straně se od diváka očekává i alespoň povrchní znalost osoby Williama Shatnera a seriálu Star Trek obecně.
     Dále zde můžeme spatřovat prvky intertextuality, tedy odkazování daného textu na texty jiné, v tom smyslu, jak koncept rozvinuli Roland Barthes nebo Michel Foucault. Ve filmu se odkazuje jak na Shakespearova díla tak na seriál Star Trek, jak již bylo řečeno výše. 
     Tento krátký film může být brán jako jeden z mnoha příkladů transmediálního vyprávění, tak jak ho definoval Henry Jenkins, a to hned v několika rovinách. Jenkins tvrdí, že integrální prvky fikčního vyprávění jsou systematicky rozptylovány skrze mnoho komunikačních kanálů za účelem vytvoření jednotného a koordinovaného zážitku ze zábavy. Koncept transmédia, transmediálního vyprávění, můžeme v tomto případě spatřovat v použití Lego kostek pro vytvoření samotné scény. Lego kostky, které původně vznikly jako hra pro vlastní imaginaci nejen dětí, si postupem času začaly vypůjčovat příběhy z jiných platforem vyprávění (knih, filmů, a dále) pro vytvoření dalšího možného vyprávění a scénářů právě skrze Lego kostky. Tím se vytvořila v podstatě nekončící možnost výrobců Lega pro uvádění nových edicí na trh.


      Na druhou stranu můžeme sledovat i tendenci v podstatě opačnou, jako v tomto případě – pro rozvinutí nového příběhu jsou použity právě Lego kostky, jako již plně zavedený a známý koncept, který celému filmu dodá prvek kolektivně známé možnosti vyprávění. 
     V souvislosti s transmediálním vyprávěním je často skloňovaným pojmem marketing. Někteří, nejen mediální, experti tvrdí, že konceptu transmédií tvůrci využívají právě proto, že je nejen ekonomicky výhodný, ale zároveň i skvěle využitelný pro marketing. Firma Lego, zdá se, tohoto trendu umí velmi dobře využívat. Příběhy Lega jsou komunikovány skrze televizi, časopisy, online, ve video hrách, mobilních aplikacích a dokonce i offline v Legolandech, tedy zábavních parcích rozptýlených po celém světě.  


Použité zdroje:
LÉVY, Pierre. Collective Inteligence.
 
Posted by at No comments:

Od Diváckých zpráv k Demagogu

Občanská žurnalistika může mít mnoho podob. Na první pohled se může zdát, že tento druh žurnalistiky zavedla televize Prima v rámci večerního zpravodajství.
Letos v říjnu začala vysílat Divácké zprávy. Na webových stránkách se představují jako absolutní novinka.
Zájemce může video nahrát přes stránky www.natocvideo.cz.
Prima případné reportéry finančně motivuje. Podle počtu zhlédnutí na Natocvideo.cz a podle toho, zda bylo video v televizi odvysíláno, získá divácký reportér body. Autor s nejvyšším počtem získaných bodů získá 5 000 korun. Autor umístěný na druhém místě získá 3 000 korun. Za třetí místo je 2 000 korun. Porota diváckých zpráv vyhlašuje reportéra týdně. Ten obdrží 10 000.
Peníze se udělují každý týden.
Divácké zprávy se ale zaměřují hlavně na kuriozity a zajímavosti.
Například relace z 12. dubna nabízí reportáže o depilaci nohou, radu pro zahrádkáře – kotvení ovocného stromečku s bagrem, čůrající stánkařku a ženy co chtějí být sexy, ale ztrapní se.
O občanskou žurnalistiku tedy nejde.


Novinky.cz nabízí rubriku Vaše zprávy. Jedná se hlavně o kulturní akce v krajích, občas se objeví krimi. Rovněž Vaše zprávy na webu České televize se zaměřují hlavně na kulturu.

Občansky přínosnější projekt, který lze řadit mezi občanskou žurnalistiku, je Demagog.cz. Server se zaměřuje na ověřování pravdivosti politických výroků.
Ve spoluprací s nadací Via začne server od května poskytovat aplikaci Ověř si to!.
Kdokoli může vybrat výrok a odeslat ho do databáze. Následně proběhne veřejné hlasování. Čtenáři rozhodnou, které výroky se budou analyzovat.
Vybírání a hlasování o výrocích již začalo. V pátek 18. dubna je na prvním místě výrok Ondřeje Lišky pro pořad Dvacet minut radiožurnálu. „To, že Zelení sami sebe vnímají jako středovou, či středo-levou stranu je přirozené u nás i na západě.“
Na druhém místě je výrok Jaroslavy Jermanové pro pořad Události, komentáře. „My jsme poměrně raritou vůbec v Evropě v tom, že máme neomezenou řečnickou dobu (pozn. při projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně PČR).“
Na třetím místě je výrok Miloše Zemana, který napsal v otevřeném dopise organizaci Člověk v Tísni. Odpovídal na výzvu ke zrušení pozvání prezidenta Uzbekistánu Isloma Karimova.
http://overto.demagog.cz/

Demagog.cz je projekt Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Funguje od února 2012.
Tým zahrnuje přibližně 40 lidí, převážně analytiky. Jsou jimi hlavně studenti Masarykovy univerzity v Brně, ale i studenti jiných vysokých škol. Dále jsou v týmu experti, kteří vybírají faktické výroky a řídí ověřování. Korektoři se starají o PR a píší články.
Pravidelnou měsíční odměnu mají pouze experti. Analytici jsou stážisté a žádný pravidelný příjem nemají.
Demagog.cz získal pro rok 2012 Cenu Googlu za inovativní občanskou on-line žurnalistiku. V soutěži Křišťálová lupa se v sekci Projekt roku umístil na třetím místě.
V soutěži ReStart Česko, který je projektem nadace Via, se umístil na třetím místě.

Pravidelně se ověřují výroky politiků, které zazní v pořadu Otázky Václava Moravce. Nejvíce výroku k ověření je v předvolebním období.
Analytik projektu a student politologie Karel Gargulák pro server Online.muni.cz uvedl, že politici s jejich hodnoceními pracují. Ti, kteří z ověřování vyjdou dobře, projekt chválí a výsledky se chlubí.
Ti kteří jsou nachytáni u nepravd či zavádějících výroků mají sklony ke shazování projektu. Označují ho za účelový, tendenční a manipulativní.
Podle Garguláka tým Demagogu.cz těší, když politici výroky používají. Pomáhá to v propagaci serveru. Politik má podle něj právo chlubit se vlastním kladným výsledkem.
Podle Garuguláka se chce Demagog.cz do budoucna zprofesionalizovat. Zajistit financování z transparentních zdrojů. Chtějí, aby je média brala jako standardní zdroj informací.
Projekt byl převzat ze Slovenska. Na rozdíl od českého webu má slovenská verze na stránkách kolonku Podpořte nás. Zájemce může požádat, aby 2 % z jeho daní bylo věnováno na podporu projektu. Darování probíhá prostřednictvím neziskové organizace Inštitútu pre dobre spravovanú spoločnosť.


Zdroje

www.demagog.cz








http://www.demagog.sk/




Posted by at 1 comment:

Pro hlupáka každý hloupý

"Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist"                                                                                                         ALBERT EINSTEIN

Nejen lidská hloupost, ale také závist a zloba jsou bezmezné. A v internetovém prostředí to platí dvojnásob. Velkou roli v tom hraje především anonymita. Internet nám splnil dávné přání, že se můžeme stát kdykoliv, kýmkoli. A tak se z vyklepaných introvertů stávají průbojní vtipálci, ze stydlivých skoropaniců sexuální provokatéři a ta hodná sousedka od vedle, které nosíte občas tašky, může být haterem vyšší ligy. Pocit, že nás ostatní neznají a nevidí, vede k jisté dávce sebevědomí, které bychom v reálném životě jen těžko hledali. To může být velice osvobozující především pro nevyrovnané, velmi mladé či z různých důvodů frustrované jedince. Další důvodem takového počínání může být i obyčejná nuda či samota.
Co se výběru témat týče, hospoda a internet se moc neliší. S jedinou výjimkou - vlastní prezentací. Zatímco výrok, který pronesete v hospodě, se už navždy spojí s vaší tváří a jménem, na internetu pod přezdívkou či fejkovým profilem, ví každý kulový, kdo jste. 
Lidé, kteří dohlíží na internetové diskuze sestavili jakýsi žebříček nejvíce atraktivních témat mezi diskutujícími.
Na prvním místě je úmrtí. Smrt celebrity samozřejmě „táhne‟ víc, ale nemusí to být nutně pravidlem. Stačí si vzpomenout na smrt dvou Češek v Egyptě a obviněného Petra K. Kauza, která na chvíli opravdu ovládla internetové diskuze. Tato ukázka je z blogu, kde se pokusili případnou vinu či nevinu dokázat pomocí výkladu tarotu a podrobného horoskopu.http://www.popelky.cz/spolecnost/nejen-tarot-se-s-panem-kramnym-rozchazi-lze-petr-nebo-lekar-a-policie.html

Druhé místo patří politice a jejím aktérům. Na dalších příčkách jsou Romové, muslimové a Židé. Bouřlivé diskuze rozpoutalo například narození prvních paterčat v Čechách. http://www.extra.cz/cesko-se-bouri-matku-patercat-zahrnuli-dary-a-ctyrcata-ktera-se-narodila-pred-deviti-lety-nemaji-nic-jaka-je-ale-pravda

  

Nebo nápad slovenského umělce Tomáše Rafi na vytvoření česko-romské vlajky. http://www.reflex.cz/clanek/info-x/51173/navrhuje-se-cesko-romska-vlajka-to-zas-bude-mazec.html

No a v neposlední řadě nemůžeme zapomenout na příznivce sportu. A kdo vyhrál? Nikoho jistě nepřekvapí, že nejvíce diskutovaným sportem je fotbal a to především mezi fanoušky Sparty, Slavie a Baníku. (http://www.e-sparta.cz/mistnost-diskuse-o-ac-sparta-praha-fotbal?stranaDiskuze=5 )



A na kom si diskutéři nejvích vybíjejí svůj vztek? Samozřejmě na ostatních účastnících diskuze, dále na politicích a v neposlední řadě také na editorech. Ač se to nezdá, za jednu čtyřhodinovou směnu editor odstraní zhruba 250 nevhodných komentářů. Někdy jsou komentáře peprné natolik, že z interenové diskuze zbyde jen bílá stránka. To se týká především článků o úmrtí známé osobnosti či dítěte.

Těžším kalibrem v tomto ohledu se stal tzv. trolling. Podle jedné z definic je trollem účastník internetové debaty, chatu či blogů, který zasílá  provokativní, hanlivé nebo irelevantní (off-topic) příspěvky k citlivým tématům, jejichž hlavním smyslem je vyprovokovat ostatní uživatele k vytoužené emotivní odezvě nebo jinak narušit normální věcnou diskusi. Trollové neškodí, jenom jsou otravní.
Ani trolling však není tím pomyslným vrcholem ledovce internetové lůzy. Vezmeme-li v úvahu například stalkery, kteří nadrženě sledují, kolik hloupých puberťaček opět odloží svoje svršky (někdy bohužel i spodky), aby měli nejvíc olajkovanou profilovku, nebo pedofily těžící v naivity některých matek, které kromě všech těch plenek, culíčků a pupečníkových šňůr, přihodí i jednu jejich nahatého štěstí v dekoraci a la růžový cupcake. A to nemluvím o kyberšikaně aj.
Opravdu si můžeme být jisti, že patologická nenávist a zloba vyjadřovaná výsměchem, nadávkami či dokonce hrozbou fyzické likvidace se nemohou stát reálným nebezpečím? Do jaké míry je toto obtěžování jen otravné a nepříjemné?


Posted by at 1 comment:

Kontaktní čočky budoucnosti

Společnost Google se rozhodla, vylepšit kontaktní čočky. Na své si přijdou lidé milující sci-fi, ale i diabetici.

Čočky pro diabetiky
První zveřejněný návrh takzvaných eHealth čoček pochází z ledna tohoto roku. Tyto čočky by měly usnadnit život diabetikům. Google chce sestavit takové čočky, které by byly schopny měřit hladinu cukru v krvi za pomoci rozboru slz, který by měl probíhat v pravidelných intervalech po celou dobu nošení. Základem tohoto vynálezu je kontaktní čočka, glukózový senzor a bezdrátový čip. Ani jeden z těchto komponentů by neměl uživateli narušovat vidění, protože budou umístěny mimo zorné pole. Zařízení bude pravděpodobně propojeno s nějakým dalším, např. se smartphonem, na kterém by se v případě nebezpečné hladiny cukru objevil varovný signál, který by uživatele upozornil. Google si je vědom faktu, že každý 19. člověk trpí cukrovkou a že změny hladiny cukru v krvi mohou mít nedozírné následky. Od kontaktních čoček s glukózovým senzorem si tvůrci slibují ulehčení života diabetiků, dále snížení rizika, které nastává, pokud si diabetik neměří hladinu cukru pravidelně, a především usnadnění měření. Zatím je vše pouze ve fázi testování a sestavování prototypů. Pokud vše půjde dobře, prvního modelu bychom se mohli dočkat za pět let.



Čočky budoucnosti 
Google před měsícem zveřejnil svůj nový produkt, který si nechal patentovat. Jedná se o chytré kontaktní čočky. V čočce by mělo být zabudováno několik miniaturních kamer, které by uživatel ovládal přes sofistikovaný systém mrkání. V praxi by se mělo jednat o systém či metodu, kterou budou zachycována obrazová data v podobě obrazů. Tyto obrazy budou snímány uvnitř nebo vně čočky. Snímač, který bude v čočce umístěn, by neměl nijak převyšovat standardní rozměry běžných dioptrických či módních čoček. Zaznamenávání obrazu by nijak nemělo narušit pohled či zvyklosti uživatele. Stejně jako tomu bylo u "diabetických čoček", i zde je počítáno s propojením s dalším zařízením, jenž bude data vyhodnocovat, pravděpodobně jím bude opět smartphone. Google si nechává prozatím volné pole působnosti a neuvedl, zda se bude jednat o propojení kabelem či bezdrátově. Je zde i možnost, že při užívání bude spojení bezdrátové, ale napájení poté za pomoci kabelu. 

Jako hlavní plus těchto "sci-fi" čoček udává Google fakt, že by mohly zlepšit kvalitu života mnoha lidem, kteří jsou zrakově postižení, nebo zcela slepí. A to z toho důvodu, že kontaktní čočka bude schopna za pomoci zabudovaných kamer analyzovat pořizované obrazy a tím zjisti, zda se kupříkladu neblíží k přechodu jedoucí auto. Zařízení spárované s čočkou poté uživatele upozorní, pravděpodobně zvukovým signálem, na blížící se nebezpečí. Další funkcí, kterou by měly být čočky vybaveny, je rozpoznávání tváří. To by také mohlo být výhodou pro nevidomé. 

Google nebere v potaz pouze nevidomé potencionální zákazníky, ale samozřejmě se zaměřuje i na ty se zdravým zrakem. V tomto případě předkládá nová technologie "služby", jako zobrazení obrazových dat na integrovaném displeji v čočce. Například zvýraznění vozidla při přecházení vozovky apod. Také by měla čočka umožňovat širší periferní vidění. Google dále zmínil možnost zabudování přibližovací funkce, což by znamenalo, že již nebudeme nikdy potřebovat dalekohledy. Další využití zobrazování zpracovaných dat v různých podobách není ještě zcela specifikováno, ale rozhodně se budeme mít na co těšit.  

Výše uvedené rozpoznávání tváří by se také dle tvůrců dalo aplikovat při hledání pachatelů a podezřelých při vyšetřování trestných činů. Obličeje by byly v databázi, ve které by mohli policejní složky dotyčné vyhledávat a tak k tvářím přiřazovat informace. 

Čočka "budoucnosti" je zatím ve fázi patentu a je kolem ní mnoho nezodpovězených otázek. Jaký bude mít dopad na zdravotní stav člověka? Nepoškodí oko nebo dokonce mozek? Jak bude napájena? Tyto otázky se pravděpodobně vyřeší ve vývojové fázi produktu. Následovat však jistě budou otázky etické. Google již podobný vynález, jako jsou tyto čočky, na trh uvedl. Mám na mysli Google Glass, kolem kterých se právě vynořuje spousta diskuzí týkajících se etických a právních aspektů. Jelikož Google Glass shromažďuje informace nejen o svém uživateli ale i okolí, mají mnoho nepřátel. A to jsou na první pohled, oproti čočkám, na člověku patrné. Jak budeme reagovat, až budou chytré čočky od Google na trhu, budeme se obávat špionáže na každém kroku? Nebo je přijmeme jako úžasnou technologickou novinku? Odpověď se dozvíme nejdříve za několik let, až ta situace opravdu nastane.


Zdroje:
http://www.patentbolt.com/
http://googleblog.blogspot.cz/ (foto)
http://technet.idnes.cz/
Posted by at 1 comment:

Neziskovky v síti

Sociální média se stala oblíbeným komunikačním nástrojem českých nevládních neziskových organizací. Některé už s nimi pracují léta, jiné delší dobu zvažovaly užitečnost sociálních médií. Zatímco webové stránky se staly samozřejmostí (v případě neziskovek, které mají zájem o prezentaci svých aktivit veřejnosti), sociální média zatím ještě nejsou pro neziskovky natolik univerzálně využitelná.

Přesto lze říci, že popularita sociálních sítí v posledních pár letech v neziskovém sektoru značně vzrostla. Pořádá se množství školení pro neziskovky a alespoň stránku na Facebooku má dnes většina z těch, které se zapojují do veřejné komunikace. Sociální média jim především nabídla možnost, jak snadno a pravidelně komunikovat se svými příznivci a jak oslovovat nové. Některé k tomu přistoupily s jasně vytčenými cíli, jiné prostě proto, aby byly v rozvíjejícím se online prostředí přítomny.


Hlavně o sobě dát vědět


Pro neziskovky není snadné prosadit svá témata v masových médiích a sociální média jim poskytla možnosti, jak přímo komunikovat s veřejností bez zapojení novinářů jako prostředníků. Sociální média tak dále podporují komunikaci, která předtím probíhala skrze webové stránky či newslettery. Některé neziskovky se soustředí výhradně na propagaci svých projektů, jiné se snaží především informovat o vybraném problému, přičemž zprávy o vlastních aktivitách tvoří jen určitou část.

Pro některé neziskovky se však motivací stalo jen to, že sociální média, zvláště Facebook, začaly využívat ostatní a ony nechtěly chybět. To některé vedlo i k založení profilu na Twitteru. Velká část z nich v sociálních médiích našla význam, profily těch ostatních dodnes obsahují jen pár prvních příspěvků.


Více příznivců = více peněz?


Sociální média se pro neziskovky stala také významným (podpůrným) nástrojem pro získávání finančních prostředků. Organizace jejich prostřednictvím vyzývají své příznivce k finanční podpoře, udržují kontakt s dárci, informují je o stávajícím využívání finančních příspěvků a snaží se oslovovat nové podporovatele. Zvláště velký význam mají sociální média v případě krizových situací, například při přírodních katastrofách, které vyžadují zajištění rychlé humanitární pomoci.

Pro účely fundraisingu vznikly i speciální funkce v rámci sociálních médií, například v nedávné době Facebook zavedl tlačítko Darovat. Avšak sociální média mohou podpořit získávání finančních prostředků i nepřímo tím, že získávají pozornost pro danou problematiku, což může pomoci například při rozhodování firem, zda daný projekt podpoří či nikoli.

http://www.unicef.ca/en/article/likes-dont-save-lives-survival-gifts-do


Za hranicemi slacktivismu


Ačkoli sociální média mají řadu možností měření dosahu, zjišťování reálného dopadu ve prospěch cílů organizace je složitější. V této souvislosti se často hovoří o pojmu slacktivism. „Slack“ je anglicky lenivý a slacktivism označuje občanskou aktivitu, jejímž cílem je přispět dobré věci a získat tak příjemný pocit při vynaložení minimálního úsilí a zdrojů.

Množství forem slacktivismu se rozvinulo online a zahrnují například označování příspěvků jako „to se mi líbí“, sdílení videí či podepisování online petic. Jedná se o způsob, jak se mohou zapojit i ti, kterým se nechce nic moc dělat, nebo jsou příliš časově vytíženi. Podle kritiků tato forma veřejné podpory nemá skutečný dopad a dokonce může vést k omezení tradičních forem aktivismu.

Dle opačného názoru slacktivism vede ke zvýšení povědomí o dané problematice, které může pomoci ke konkrétním změnám, například vlivem na politického představitele. Zároveň podle některých studií může slacktivisty jejich původní aktivita postupem času přivést k aktivnějším formám zapojení. Nedávno vydaná studie přišla se zjištěním, že je pravděpodobnější, že se slacktivista zapojí aktivněji, pokud jeho původní podpora byla soukromého charakteru, oproti veřejným projevům přízně.

 http://sortable.com/blog/rise-of-the-slacktivist/


Vše se mění, a to velmi rychle


Jsme zvyklí, že online prostředí se rychle rozvíjí a neustále se mění. Také neziskovky musí tento vývoj sledovat, učit se a přizpůsobovat novinkám. V posledních měsících jsou pozorně sledovány zvláště změny v oblasti zobrazování příspěvků na Facebooku, který stále důrazněji dává najevo, že za propagaci se má platit. Je pak ale Facebook stále pro neziskovky efektivním komunikačním nástrojem?

Ačkoli tyto změny na Facebooku znamenají pro neziskovky horší propagaci jejich aktivit, možná i na tom lze najít něco pozitivního. Stovky či tisíce zobrazení příspěvků doteď pro mnohé znamenaly samy o sobě znak úspěchu, aniž by prováděly detailnější analýzy a měřily skutečný dopad a dosažení svých cílů, což je obecně v českém neziskovém sektoru považováno za dost opomíjenou část projektového cyklu. Možná tato změna na Facebooku, který byl doteď mnohými považován za významný komunikační nástroj, přiměje neziskovky, aby se více zabývaly efektivitou a výsledky své činnosti a další aktivity tomu přizpůsobovaly.

Je cestou začít vkládat více energie do dosud spíše opomíjeného Twitteru? Je lepší zaměřit se na tradičnější způsoby komunikace? Je snazší přizpůsobit se komerčnímu prostředí a sehnat si finanční prostředky na reklamu? Nebo lze vytvořit větší množství obsahu, který budou příznivci sdílet sami? Každá organizace si bude muset najít svou cestu a možná se komunikace v online prostředí stane o něco různorodější a snad pro všechny přínosnější. Cílem přeci není získat co nejvíce příznivců na Facebooku, ale přispět k naplňování poslání, s nímž neziskovka vznikla.


Posted by at 1 comment:

Instamarketing

Instagram zatím není sociální síť, která by vydělávala na placené inzerci, nicméně funguje jako ideální prostředí k efektivnímu content marketingu, když víme, jak s ním pracovat. Instagram je podle expertů přes social media jednou z nejperspektivnějších sociálních sítí budoucnosti. Má svá jistá pravidla, která díky principu a možnostem Instagramu vytvářejí nové trendy vizuální prezentace a komunikace se zákazníky/uživateli.

Instagram je volně přístupná sociální síť pro chytré mobilní telefony, založená na principu vytváření a sdílení vizuálního obsahu. Je to v současné době nejrychleji se rozvíjející sociální síť. Instagram byl založen 6. října 2010, a za tři a půl roku si vytvořil základnu 150 mil. uživatelů (duben 2014), přičemž za poslední rok vzrostl jejich počet o 50 mil.[1] Je na něm v současné době uloženo kolem 20 miliard fotek, ale denně přibývá průměrně 60 mil. dalších. Tyto statisticky nám naznačují, že Instagram má skutečně veliký potenciál být mocnou společenskou a marketingovou zbraní.

Sdílej svůj život na Instagramu

Instagram sám sebe prezentuje jako „rychlý, krásný a zábavný způsob, jak sdílet váš život s přáteli a rodinou“.[2] Sdílejí se životní situace, zážitky, zábavné a krásné obsahy. Principem marketingu na Instagramu je navázání kontaktu s jeho uživateli, které nebude založené pouze na sdílení virtuálního obsahu, ale na jeho propojení s realitou, takzvaný engagement marketing. Marketing na Instagramu nestojí pouze na snaze získat fanoušky, abychom je následně mohli zásobovat komerčním obsahem, ale stojí na práci s navázáním fyzického kontaktu se zákazníky „instagramisty“ nebo jejich využití v rámci prezentace značky. Množství případů takovéto spolupráce značka-zákazník je založeno na fenoménu selfies. Uživatel se vyfotí s konkrétním produktem nebo logem v nějaké specifikované situaci, připojí konkrétní hashtag projektu, a ty nejvtipnější/nejkrásnější/nejstylovější příspěvky vyhrávají nebo se mohou stát součástí kampaně.


Social Catalogue

IKEA Norway takto využila svých followers (sledující) na Instagramu k vytvoření IKEA Social Catalogue, tedy katalogu, který je dostupný přes sociální média. Firma požádala své zákazníky, aby prostřednictvím Instagramu vyfotili a sdíleli libovolný produkt z katalogu IKEA, ten označili hashtagem #IKEACATALOGUE. Motivací zákazníkům byla možnost vyfotografovaný produkt získat zdarma.



Podobně pracovala se svými zákazníky prostřednictvím sociálních médií i značka Giorgio Armani už v roce 2012. Pod záštitou kampaně Frames of Your Life, jejímž cílem bylo nafotit ve spolupráci s fashion blogery kolekce brýlí na jaro/léto na obyčejných lidech v ulicích, vznikl projekt pro sociální média Frames of Life. Princip byl stejný jako v případě projektu IKEA Social Catalogue. Pod hashtagem #framesoflife mohli uživatele Instagramu sdílet své selfies ve vlastním modelu brýlí Giorgio Armani.



Místo produktů zážitky

Díky tomuto trendu a možnostem využití ne čistě nekomerčních obsahů uživatelů Instagramu dochází k vytváření nové podoby vizualizace značek. Na nedávno proběhlé české konferenci o Instagramu byl prezentován kupříkladu rozdíl mezi vizualizací značek na Facebooku a na Instagramu. Primárním rozdílem je skutečnost, že chce-li být značka atraktivní na Instagramu a získat aktivní followers, nepředkládá typicky reklamní obsahy, tedy v hlavní roli produkt, ale momenty a situace z života. Tomáš Votruba z digitální agentury TL5 použil ve své prezentaci výstižnou citaci: „capture moments, not products“ („zachycujte momenty, ne produkty“ – Jim Squires, Instagram). Na následujícím obrázku ukazuje rozdíl mezi prezentací značky Jägermeister na Facebooku (vlevo) a na Instagramu (vpravo).



Vzhledem k radikálně rostoucí popularitě a angažovanosti uživatelů na Instagramu lze předpokládat, že se tento trend přenese i na další sociální. Velikou podporou Instagramu v tomto stylu komunikace může pravděpodobně být aplikace SnapChat, která umožňuje posílání obrazových zpráv, které si příjemce může zobrazit maximálně na 10 sekund. Už zmíněný Jägermeister chce nově SnapChat za podpory Facebooku použít ve své kampani Undercover Games, k níž budou prostřednictvím SnapChatu posílány tajné indicie v podobě fotografií.

Tento vývoj v sociálních médiích má v současné a bude mít v budoucí době pravděpodobně veliký vliv na utváření vizuální prezentace a komunikace značek a osob. Už jsme se setkali s invazí hashtagů do tradičních médií s cílem být v kontaktu se zákazníkem a motivovat ho k interaktivnímu přístupu ke komerčním i nekomerčním obsahům. Následovat mohou právě vizuály zachycených momentů, nikoli produktů.


Posted by at No comments:

Slovo se stalo GIFem a přebývalo mezi námi


Pro někoho gif, pro jiné džif. Je to ale podstatné? Není důležitější, co GIFem říkáme, než jak jej vyslovujeme?

Pohyblivé obrázky s rastrovou grafikou v nekonečné smyčce – animované GIFy jsou dnes jedním z hlavních symbolů internetové vizuální kultury. Svůj původ mají ve stejnojmenném formátu, který začátkem 90. let díky velké kompresi umožnil přenášení barevných obrázků. Dnes se animovaný GIF častěji dostává i do konverzací pod facebookovými statusy, na Twitteru, ale i v různých chatech, bulletin boardech a dalších fórech. Čtvrtstoletí starý formát stále fascinuje a za jeho současným boomem stojí generace Y, která s jeho pomocí posouvá hranice síťové komuninakace do málo probádaných sfér.


Vynálezce GIFu Steve Wilhite přebral v květnu 2013 cenu Webby za celoživotní dílo. Sošku ve tvaru spirály mu předával David Karp, 27letý zakladatel blogové platformy Tumblr. To není žádná náhoda. Právě Tumblr je totiž v současnosti považovaný za druhý domov mileniálů, tedy zmíněné generace odkojené v online prostředí. Oblíbené scény ze seriálů, filmů či útržky hudebních klipů se staly jejich druhou řečí.


Takovým příkladem “GIFové komunikace”, kterou nalezene na Tumblru je stránka WhatShouldWeCallMe. Založily ji dvě kamarádky, když se po střední každá vydala na opačnou stranu amerického pobřeží. ,,Jsou to většinou totálně náhodné situace, ale když k nim člověk dá popisek, Bingo!" říká v rozhovoru pro Forbes pod skrytou identitou jedna z nich. Na jednom takovém postu se auto pomalu prodírá zdivočelým stádem ovcí s titulkem „Jak se cítíš, když jsi jediná střízlivá osoba v baru“. Dívky měly za týden 500 followers, za další 15 000 a za měsíc 50 tisíc.


Výhoda GIFů spočívá hned v několika vlastnostech. Je lehké je vytvořit, sdílet i pochopit. Přestože často využívají popkulturních odkazů není potřeba chápat kontext původní situace. Stačí pochopit kontext, ve kterém je GIF v dané komunikaci použitý a pokud ani ten nepochopíte, tak už nezbývá než se bavit tím, co na GIFu běží (ono to je zábavné tak jako tak).

,,Používáme GIFy jako úderné, jednoznačné odpovědi v celé řadě webových konverzací od Twitteru až po Gchat. Často doprovázené jen nepatrným kontextem, píše Stephanie Buck pro Mashable. Důležitost GIFů jaké součásti novodobé komunikace pochopila i společnost Apple, která společně s iPhonem 4S uvedla službu iMessage, která GIFy podporuje.



GIF je totiž především komunikace zábavou. Komunikace, která neužívá slov, ale nekonečné smyčky výseku popkulturního kódu předloženého v novém kontextu. A právě v této zdánlivě nepodstatné dvojí úrovni tkví jeho největší kouzlo. GIF je nekonečný nejen ve své smyčce, ale i ve vrstvení významů, a to už sdílením mezi vaše přátele či prostým sledováním jejich smyčky a hledáním nových významů.



Není proto divu, že v GIFech v posledních letech nalézají zalíbení i mnozí vizuální umělci, kteří svou tvorbu orientují především na internet. Jedním z pionýrských projektů je například Cinemagraph, kdy je klasická fotka rozhýbaná o jeden malý detail (například vlající vlasy). Jiným zajímavým projektem je online galerie pro umělce, kteří pracují ve své tvorbě s formátem GIFu a dalšími desítkami samostatných umělců bychom mohli pokračovat.




Jejich současný boom možná za chvíli poleví, ale už tak svojí vytrvalostí dokázali, že mají tuhý kořínek. Bezesporu se staly nástrojem, jak vyjádřit emoce, pocity, náladu a především jak to vše vyjádřit zábavně, stručne, kreativně a k věci. Posouvají nás opět blíže do věku vizuální komunikace, které je čím dál tím těžší se bránit. Obrázek možná vydá za tisíc slov, ale GIF? Ten vydá za tisíc obrázků...


Posted by at 2 comments:
Labels: , , ,
Subscribe to: Posts (Atom)