Showing posts with label online komunita. Show all posts
Showing posts with label online komunita. Show all posts

Monday, April 8, 2013

Jaký je byznys model online vzdělávání?


„Srdeční zástava, kardiopulmonální resuscitace a defibrilace jsou termíny, které s sebou přinášejí drama a také připomínají hranici mezi životem a smrtí. Tato hranice stále skrývá mnohá tajemství i pro moderní medicínu,“ odhaluje téma svého kurzu doktor Benjamin Abella, který je profesorem pohotovostního lékařství na Pennsylvánské univerzitě ve Spojených státech. 

Abella je odborník, který se zaměřuje na to, jak „přivést lidi zpátky k životu.“ Vede jeden z více než tří stovek online kurzů, které aktuálně Coursera, poskytovatel online vzdělávání, nabízí. „Tento kurz představuje nové objevy v léčbě pacientů při srdeční zástavě a po úspěšné resuscitaci,“ vysvětluje doktor. 



Společnost Coursera představuje jednu z možností, jak jednoduše a také zdarma rozšířit své znalosti. Kolem projektu za necelý rok existence vznikla komunita více než tří milionů studentů z celého světa, kteří virtuálně navštěvují špičkové světové univerzity a vzájemně komunikují pomocí sociálních sítí a fór. „Studenti, kteří kurz úspěšně dokončí, získají certifikát podepsaný vyučujícím,“ slibuje každý z kurzů.  

Internetová historie, technologie a bezpečnost je název jednoho z nejrozsáhlejších kurzů, které Coursera nyní nabízí. Začíná třetího června a studentům, kteří si kurz zapíší, zabere 3-5 hodin týdně po tři měsíce. Vyučuje jej doktor Charles Severance z Michiganské univerzity v USA. Během absolvování kurzu zhlédnete sérii videopřednášek, na které navazují domácí úkoly a na závěr přijde také zkouška. „Po tomto kurzu nebudete brát internet a web jako samozřejmost. Lépe porozumíte důležitým technologickým problémům, kterým čelí současná společnost,“ představuje svůj kurz Severance.

Online vzdělávání jako prostředek produkce a směny znalostí  

V rychlém a vysoce konkurenčním prostředí je vzdělání jednou ze zbraní, se kterou může jednotlivec obstát před ostatními. Pierre Lévy, teoretik kyberkultury, dokonce schopnost orientovat se ve znalostech označil za klíčovou pro úspěch nejen jedince, ale i země a národa.

„Vše stojí na flexibilitě a životaschopnosti našich sítí produkce, transakce a výměny znalostí.“ (Lévy, 1997, s.1) 

Jednotlivci mohou tak například právě díky projektu Coursera velmi pružně doplňovat vědomosti a rozvíjet tak svůj osobní kapitál. Studium vysokoškolského oboru by v tomto kontextu představovalo značně neflexibilní variantu, pro mnohé navíc nedostupnou. Pro absolvování online kurzů nemusí student nikam cestovat, nemusí si vyhradit konkrétní dny pro výuku, ani nemusí šetřit na školné. Vstupní požadavky jsou pouze počítač, připojení k internetu a trochu klidu a soukromí. Jediný potenciálně trochu problematický požadavek je znalost jazyka výuky, kterým vedle angličtiny může být také španělština, francouzština, čínština a italština.

Lidé, kteří jsou dnes definováni skrze své znalosti, je mohou sdílet pomocí digitálních technologií. Získávání znalostí a jejich směna je nejen usnadněna, ale v některých případech přímo umožněna existencí digitálního prostředí. Virtuální třídy nejsou omezené kapacitou a studenti s lektory vzájemně komunikují skrze videa, vypracovávání úkolů a diskuzních fór. Pro nikoho zde není „škola“ povinností. Každý si vybírá kurzy, které ho baví nebo které mu pomohou získat potřebný rozhled v daném oboru.

Byznys model Coursery

Byznys model Coursery nebyl z počátku úplně zřejmý. Několik měsíců po spuštění projekt stále nevykazoval žádný zisk. Způsoby, jak vydělat na online šíření vědomostí ale existují. Odměnou pro autory Coursery totiž není jenom zadostiučinění, že přispívají k rozvoji svých studentů a k propojování a sdílení znalostí přes celý svět.


Přestože jsou kurzy zdarma, zaplatit si student může závěrečnou zkoušku, která probíhá pod dohledem webové kamery a profesora za použití speciální služby. S tímto krokem souvisí i událost, když začátkem roku Americká rada pro vzdělávání (The American Council on Education) začala některé z nabízených kurzů oficiálně uznávat a jejich absolventům nabídla kredity, které je možné uplatnit na vysoké škole. Služba stojí mezi 60 a 90 dolary. Další aktivitou Coursery je spojování nejlepších studentů se zaměstnavateli.

A konečně jeden z hlavních příjmů představuje prodej ověřených certifikátů pro studenty, kteří potvrdili svoji totožnost. Pro studenty to představuje možnost, jak prokázat své znalosti oficiálně, což je výhodné zejména pro ty, kteří hledají zaměstnání. Zájemce zaplatí podle kurzu mezi 30 a 100 dolarů.

Tvoříme a posilujeme mezi sebou virtuální, flexibilní a všem dostupnou síť znalostí. Budujeme tak úspěch osobní i pro celou společnost. Digitální technologie jsou nám v tom zprostředkovatelem, bez kterého by naše úsilí bylo pomalejší a méně pružné. Na druhou stranu je dobré nezapomínat, že služby, které nám toto umožňují, jsou podnikem, který někomu dříve nebo později musí začít vydělávat peníze.

Thursday, July 5, 2012


Online fanoušci televizních seriálů a jejich motivace sdružovat se v komunitách
Tato deskriptivní analýza se zabývá tématem online aktivismu fanoušků televizních seriálů a jejich motivací sdružovat se v komunitách s cílem zachránit oblíbený televizní seriál od jeho avizovaného zániku. K tomuto boji často používají stejné praktiky jako vyspělé a organizované lobbistické skupiny. Motivace k jednání však bývají různé. Jedni jako důvod uvádějí vztek z ignorace či nárokování vlastnictví pořadu, jiní vidí televizní hrdiny jako součást své vlastní rodiny a zdroj vzpomínek. Řada z nich se snaží pouze zviditelnit nebo si něco dokázat. Ať už je jejich motivace jakákoliv, ve svém boji s televizními korporacemi mají jen velmi malou naději na úspěch, což se odráží i na jejich pocitech, které nezřídka kdy končí zklamáním. Boj s větrnými mlýny bývá často prohraný.
Práce vychází ze dvou studií, jejichž autoři jsou Mark Andrejevic a Melissa C.Scardaville. První se zabývá webovou stránkou s názvem Television Without Pity, ve které rozebírá produktivitu online fanoušků komunity. Druhá pak popisuje fanouškovský aktivismus diváků televizních seriálů, zejména pak pořadu Another World. V závěru této práce jsou shrnuty poznatky a zhodnocena metodologie obou autorů.
Zdroje:
ANDREJEVIC, Mark. Watching Television Without Pity: The Productivity of Online Fans. [online]. University of Iowa: Sage Publications, 2008, č. 1 [cit. 2012-07-04].

BAYM, Nancy. Tune in log on: Soaps, fandom, and online community. [online]. London: Sage Publications, 2000 [cit. 2012-07-04].

FISKE, John. Understanding Popular Culture. London: Routledge, 1989, 206 s. ISBN 0415078768.

HABERMAS, Jürgen. The structural transformation of the public sphere: An inquiry into a category of bourgeois society. Cambridge: MA: MIT Press, 1991.

JENKINS, Henry. "Cultural acupuncture": Fan activism and the Harry Potter Alliance. [online]. 2012 [cit. 2012-07-04]. ISSN 1941-2258. Dostupné z: http://journal.transformativeworks.org/index.php/twc/article/view/305/259

MATELSKI, Marilyn. The soap opera evolution: America's Enduring Romance With Daytime Drama. London: Jefferson (N.C.): McFarland & Company, 1988 [cit. 2012-07-04].

SCARDAVILLE, Melissa C. Accidental Activists: Fan Activism in the Soap Opera Community. [online]. Soap Opera Digest. Sage Publications, 2005, č. 7, s. 21 [cit. 2012-07-04].

TAI, Elizabeth. Television Without Pity: Nazi moderators = zero response from Bravo = zero business sense. [online]. 2008 [cit. 2012-07-04]. Dostupné z: http://imaginarylands.wordpress.com/2008/10/25/television-without-pity-nazi-moderators-zero-response-from-bravo-zero-business-sense/

WIKIPEDIA. Television Without Pity. [online]. 2012 [cit. 2012-07-04]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Television_Without_Pity