V hlavní roli: Internet

Autor statě nazvané Užívání internetu a sociabilita: kořeny, vývoj a současnost výzkumu, Mgr. Petr Lupač, PhD., který působí jako odborný asistent na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ve své práci přinesl bližší pohled na historii a současnost výzkumu jednoho z největších fenoménů dneška – internetu a jeho vlivu na jedince, a to zejména z pohledu sociologického. Sám autor již v úvodu upozorňuje na největší úskalí vybraného tématu (dle mého názoru se dá toto aplikovat na obor nových médií obecně) a totiž velkou dynamičnost zkoumaného prostředí – internet kromě jiného významně reaguje na vývoj informačních a komunikačních technologií. Tedy nestabilita prostředí lehce zastírá základní parametry a otázky s nimi spojené. Zároveň je velice zajímavé zkoumat, do jaké míry se nová média resp. internet otisknou do sociálního chování jejich uživatelů.

Při představení historie zkoumání tématu autor čtenáře seznamuje se sociotechnickým systémem, který právě chápe spojení sociologického pohledu pevně spjatě s hlediskem technologickým (již od 80. let 20. století zkoumané jako sociologie vědy a techniky) a který odmítá vnímat oba světy jako oddělené. Až banální mi pak přišel proces dokazování, že internet, resp. uměle vytvořená počítačová síť vznikal s vědomím vytváření něčeho speciálního a jedinečného, něčeho, co předpokládá ovlivnění celého lidstva a to bez ohledu na vyspělost dané kultury. Zkrátka, dnes je nutné vnímat nová média, resp. internet jako nediskutovatelný fakt. Totiž vize spojené s počátky pokusů o vytvoření jakéhokoli virtuálního propojení napříč společností (lidstvem) připomínají tak trochu Čapkovy vize. I když formulované ve Spojených státech amerických, tedy kolébce internetu. Oč snazší je vystihnout a pojmenovat vztahy a posuny v počátcích technologické revoluce počítačových nadšenců, která je stará již téměř padesát let. Hůře se však vystihují a popisují fakta a účinky networkingu dneška. A zvláště v postkomunistické zemi, kterou Česká republika je. Dle mého názoru se společnost stále vyrovnává s radikální změnou, která v naší zemi nastala a k tomu ještě přišel sešup jako na horské dráze v podobě technologického a komunikačního boomu. A to jsme například za Spojenými státy americkými stále pozadu. Jinými slovy stále s jazykem na vestě doháníme svět, který nám utekl nejméně o čtyřicet let. I z toho důvodu bychom měli s novými médii respektive internetem zacházet s velkou obezřetností a citem. 

V labyrintu sítě se pak podařilo alespoň zformulovat elementární hypotézy, které hledají odpovědi na otázky, jako zda a co internet jedinci přináší, zda z něj lze profitovat a zda skutečně ovlivňuje sociální proměny společnosti. Skutečně zajímavé hypotézy, které však bohužel opět nemohou nabídnout jednu konrétní odpověď, ačkoli se o to pokouší - závěr vyplývající ze zkoumání daných hypotéz je ovlivněn proměnnými - snad jen kromě tvrzení, že internet (opět bych si dovolila vztáhnout na nová média všeobecně) funguje pouze jako zesilovač daného sociálního vývoje společnosti.

Vlastně ale jeden zásadně objevný fakt týkající se internetu mi autor přiblížil dokonale - vizi zakladatelů a šiřitelů počítačových sítí, které nepoháněla touha po mamonu, ale touha po sociální revoluci (což vychází i z prostého faktu, že internet, resp. počítačové sítě, využívala zejména intligence sdružující se kolem univerzit). Ovšem tato trochu hippie bublina praskla s příchodem kapitalismu do sítě. Peníze hýbou světem, i tím virtuálním. I proto se i prostor internetu více individualizuje, sociální soužití není na prvním místě.

Závěrem je třeba vyzdvihnout tuto stať jako skvělý úvod do problematiky, který, dle mého názoru, jasně poukazuje v historickém kontextu daného výzkumu na nedostatky a otázky z něj vyplývající. Přesto mohu než zalitovat, že na tak důležitou otázku, jaký má internet vliv na sociabilitu, vlastně nemáme odpověď. Tu nám, jak předpokládám, opět přinese dostatečný časový odstup.

 Mgr. Petr Lupač, PhD., působí jako odborný asistent na katedře sociologie na FF UK, kde přednáší kurzy Obecná sociologie, Sociologie médií, Teorie difúze inovací a Internet a společnost. Absolvoval studijní a výzkumné pobyty na Kansas State University, New York University a University of Liverpool, v minulosti působil také na FHS UK a v Ústavu morální a politické filosofie AV ČR. V současnosti je vedoucím projektu „Světový projekt o Internetu – Česká republika II: Analýza sociálních a politických aspektů nerovného užívání Internetu“. Je členem World Internet Project, Masarykovy české sociologické společnosti a Association of Internet Researchers. Zabývá se obecnou sociologií, sociologií vědy a techniky a sociologií masových a nových médií.  

Zdroj: http://medialnistudia.cz/archiv-cisel/medialni-studia-032013/