Tuesday, November 5, 2013

Reagovat, komentovat a pobavit okolí. Hitler se dozvěděl…



Hitler se dozvěděl výsledky prezidentských voleb; Hitler se dozvěděl, že Ježíšek neexistuje; Adolf se u novoročního oběda dozví o amnestii…počet videí s podobnými názvy jde do stovek, v angličtině do tisíců. Tato videa reagují na nejrůznější události, hlavním hrdinou je v nich nejen Adolf Hitler, ale především autor titulků, objevují se na Youtube a šíří se především pomocí sociálních sítí. Jde o video, ve kterém sledujeme nepříčetného křičícího Hitlera. Jeho projev je však doplněn titulky tak, aby zlehčoval, nebo vtipně komentoval autorem zvolenou událost nebo situaci.

Originálním videem pro tyto parodie je scéna z filmu Pád Třetí říše (v originále Der Untergang, anglicky Downfall), ve které se Hitler dozvídá o nemožnosti vzchopit se proti příchozím protivníkům a dochází tak ke koncovému zlomu. Film byl uveden v roce 2004, patrně první parodie se na Youtube objevila v roce 2006. Autor do španělských titulků přenesl své zklamání z Fligth Simulator X od Microsoftu, pro velký úspěch brzy titulky přeložil i do angličtiny. Ze vtipného videa se stal mem – vtípek se stejným formátem, s lehce obměnitelnou myšlenkou a rychlým šířením. Úspěšná videa se však potýkala s problémy týkajícími se autorských práv. V letech 2009 a 2010 byla videa na Youtube mazána a blokována jako výsledek zásahu producenta filmu – Constantin Films. Na konci roku 2010 ale tato společnost od blokace upustila.
Pravděpodobně první česká verze videa se na Youtube objevila v roce 2007, nešlo však ještě o klasickou podobu videa, titulky byly pouze  přeložené z angličtiny a v jiném formátu, než je tomu u pozdějších standardizovaných videí. Hitler se tentokrát rozčiloval nad nedoručením herní konzole XBOX.

Setkat se můžete s několika verzemi obměňovaného videa, ta nejčastější a nejoblíbenější verze vypadá následovně: Adolf Hitler se ve svém bunkru dozví od svých podřízených zprávu, která ho rozčílí. Většinu lidí v uniformách vykáže z místnosti a po klidném začátku následuje dvouminutový výstup plný křiku a nepříčetnosti, pohledy nejistých a vystrašených důstojníků a vzlykání ženy za dveřmi celou situaci dramatizují. Nakonec se vyčerpaný Hitler uklidní a celou věc uzavře. V jiných verzích jsou využity odlišné scény z filmu, nicméně vždy tvoří hlavní linku Hitlerovo naštvání. Zásadním prvkem, na kterém je vtipnost memu postavena, jsou titulky k původnímu znění. Titulky se v každém videu liší a určují Hitlerovi různá témata, nad kterými ztrácí nervy.
Během posledních dvou let se již můžeme setkat s nejrůznějšími tématy, která se dočkala této verze zpracování. K oblíbeným patří třeba: „Hitler se dozvěděl o náborovém videu do McDonald’s“ nebo „Hitler se dozvěděl o výsledcích voleb“.


Zajímavým jevem je, že tyto memy se věnují nejrůznějším problémům. První parodie, která se věnuje počítačové hře, byla následována mnoha dalšími ve stejné oblasti. Působnost se ale rozšiřuje na další prvky nových médií, právě jedno z nejúspěšnějších videí je o Twitteru, jiné o iPadu, v jiném se Hitler vzteká, že byla zrušena jeho facebooková stránka „Přiznání“. Videa také reagují na další události – vydání alba hudební skupiny, úmrtí Michaela Jacksona, průběh volební kampaně, výsledek prezidentské volby. Zábavně jsou pojatá i některá videa, ve kterých se Hitler rozčiluje právě nad těmito videy. Ne všechna videa ale mají za cíl pobavit co nejširší publikum, některá jsou vytvořena pro užší okruh diváků, některá pro konkrétní skupinu lidí, tady může být tématem třeba nespokojenost s výsledky určité sportovní ligy, či neočekávaná písemná práce ve škole. 

Reagovat na novinky a události v současném světě může prostřednictvím těchto videí v podstatě kdokoliv. Internetová stránka http://downfall.jfedor.org/ poskytuje plný servis k vytvoření vlastního „Hitler se dozvěděl“ videa. K dispozici jsou náhledy jednotlivých scén a prostor k vepsání titulku upravený tak, aby text délkou odpovídal zvukové stopě ve videu. Máte-li myšlenku a názor, zdá se, že vám nic nebrání vypustit svůj výtvor do online světa. Třemi kliknutími se video zkompletuje a automaticky nahraje na váš vlastní Youtube kanál. Zní to jednoduše, avšak vytvořit titulky o správné délce a navíc vtipného vyznění, vyžaduje od autora slušnou míru zasvěcenosti v dané věci, dobrou informovanost a schopnost propojit fakta a myšlenky do souvislostí a to vše ideálně s humorem. Dát dohromady dvouminutový projev, který musí splňovat jistá kritéria jak kvalitativní, tak kvantitativní, vypadá jako jednoduchý úkol, doopravdy se ale jedná o poměrně náročnou činnost - tedy chceme-li vytvořit úspěšné, nebo alespoň sledovatelné video. 


Videa typu „Hitler se dozvěděl...“, případně „Hitler reacts to…“ jsou zajímavou ukázkou využívání nových médií, je to jeden z příkladů produsage – uživatel nejen konzumuje a přijíma obsahy, ale má také možnost svůj obsah vytvořit a podělit se o něj s ostatními. Uživatelé prostřednictvím videa mohou projevit svůj názor a své rozhořčení ale zůstat v podstatě schováni. Sarkasmus a humor je základem těchto videí, bez nich by nebylo úspěchu. Vždyť samotné použití Adolfa Hitlera jako hlavní postavy ve videu a jakési její zneužití poukazuje na slušnou dávku nadhledu a nadsázky (pochopitelně ale také způsobuje četné negativní reakce a kotroverzi). Avšak nemusí zde jít jen o pobavení. Jde o sdílení názoru a v případě úspěchu i jeho rozšíření mezi mnoha dalšími lidmi. Autor videa prokazuje nejen své vyjadřovací schopnosti a smysl pro nadsázku, ale především svůj přehled v dané problematice. Dokazuje, že je schopen k ní nejen vyslovit svůj názor, ale také pobavit diváka některými souvislostmi. Možná jsem i na začátku článku použila nesprávně slovo „parodie“, tato vieda už nejsou ani tak parodie, jako použití vizuální stopy k dalším účelům. Autor si nedělá legraci z původního materiálu, jen jeho část využívá.



Řekla bych, že tato videa posunula „memy“ o něco dál, dala tomuto pojmu širší rozměr.  Už se nejedná pouze o obrázky se vtipnými a zaměnitelnými nápisy, dostáváme se k prvku, který je úspěšný, dobře funguje a pravděpodobně se s ním budeme i nadále setkávat. Tedy dokud se bude ve světě něco dít (a tím něco myslím v podtatě cokoliv – existuje totiž i video, ve kterém si Hitler stěžuje na změnu počasí). 

Helena Novotná

Zdroje:



      

Sunday, November 3, 2013

Youtube: Předělej, co můžeš!

Youtube jako nejnavštěvovanější internetový server pro sdílení a přehrávání videí je klasickou ukázkou produsage nebo-li toho, jak lze na internetu nejen něco sledovat a využívat, ale i aktivně vytvářet a podílet se tak svou vlastní aktivitou na zveřejňovaném obsahu daného serveru. Některým uživatelům Youtube stačí ke štěstí si video jednoduše pustit, shlédnout a vypnout, náročnější mohou video okomentovat a hned sdílet na svém Facebooku, a pak jsou tu i tací, kteří chtějí na video reagovat ještě aktivněji. Proto lze na Youtube nalézt nejen originální videa uživatelů, ale i nepřeberné množství parodií a podobných formátů, které reagují na videa z celého světa, ať už se zaměřují na cokoli. Čím více je prvotní video oblíbené, čím více se sdílí a čím více se dostává do povědomí lidí, tím více se dá očekávat i videí, která na originál budou navazovat. Webový server tak vytváří prostor i pro ty, kteří chtějí svá kreativní ztvárnění vyslat do celého světa.

Dumb Ways to Die
Jako krásnou ukázku toho, jak uživatelé dokážou využít jednoho nápadu a přetvořit ho v několik dalších může být reklamní spot „Dumb Ways to Die“. Tato kampaň melbournského podniku Metro Trains propagující bezpečné chování v blízkosti vlaků se díky sdílení stala hitem a přispěla i ke snížení tzv. near-miss accidents, kdy přímo nedochází k nehodám, ale nastalá situace se jim velice blíží.

Dumb Ways to Die

Celou kampaň vymysleli tvůrci z reklamní agentury McCann Melbourne a mimo klasická média se kampaň objevila například i na Tumblru a Youtube, kam bylo video ke kampani nahráno 14. listopadu 2012 a zveřejněno dva dny poté. Video animoval Julian Frost, který dal podobu roztomilým kresleným postavičkám, které různými hloupými způsoby v podstatě páchají sebevraždu, mezi nimi i tři, které umřou kvůli hloupému chování v blízkosti vlaku. Během dvou dnů shlédlo video dva a půl milionů lidí. Za zhruba dva týdny se sledovanost vyšplhala na 28 milionů a k tomu bylo vytvořeno 85 parodií. Píseň doprovázející video se do 24 hodin od vydání dostala do první desítky na iTunes. Kampaň má samozřejmě i své oficiální webové stránky a v květnu 2013 byla vydána také volně dostupná hra pro iPody, iPhony a iPady, o tři měsíce později i pro zařízení využívající systému Android.



Parodie na originální video neznají mezí. Namísto „běžných“ typů smrtí se můžeme například setkat s filmovými nehodami (Dumb Movie Ways to Die) nebo různými druhy úmrtí spojenými s počítačovou hrou Minecraft (Dumb Ways ToDie - Minecraft Edition). Holt není dobré jezdit na praseti a skočit do prázdna.

Dumb Movie Ways to Die

Někteří uživatelé se nebáli ani remixu původní písně a přeměny názvu na Fun ways today, jiní využili textu písně a v poslední sloce pozměnili jeho část na „we really don’t want to die“, za kterou následuje i krátké oznámení, které informuje, že "toto video je určeno těm, kteří chtějí žít v Israeli v míru a bez terorizování". I k takovýmto tématům se lze dostat od videa, které původně mělo upozornit cestující na nebezpečí, která skýtá vlaková doprava.

Na své si přijdou i studenti a žáci ve verzi „Dumb Ways to Fail“, která odhaluje možné způsoby propadnutí ve škole.


Wrecking Ball
Více ze současného dění je zájem o mladou americkou zpěvačku Miley Cyrus. Dříve Hannah Montana, dneska rebelka. Její písně jsou populární nejen v USA, ale i v Evropě a právě proto lze najít mnoho parodií na její kontroverzní videoklip k písni Wrecking Ball.

Mladá Miley se ve vidoklipu nejdříve objeví pouze v bílém tílku a spodních kalhotkách, v ruce kladivo, se kterým se později láskyplně mazlí. V dalších záběrech se zpěvačka houpe na zavěšené demoliční kouli, kdy už na sobě nemá žádné oblečení. Nejedná se vyloženě o erotický klip, ale na druhé straně si zpěvačka určitě nevybuduje pověst cudné princezny. Odvážný videoklip byl na Youtube zveřejněn 9. září 2013 a k listopadu 2013 má přibližně 287 milionů shlédnutí a milion komentářů.



Některé parodie na tento videoklip mění i text písně a v podstatě zpěvačku urážejí, jiné vtipně napodobují přesné scény z videoklipu. Miley "zavelela" všem exhibicionistům, a ti se toho nebáli, uposlechli a zaplnili Youtube.



Krteček
Šikovným českým ručičkám neuteče na Youtube ani animovaný Krteček. Zdeněk Miler, „otec“ Krtečka, vystudoval VŠUP, a poté působil ve studiu Bratři v triku, pro které namaloval logo tří kudrnatých kluků. Animování se naučil od Jiřího Trnky, který studio vedl v Praze. Jeho slavný okamžik přišel roku 1954, kdy dostal zakázku na film o plátěné košilce. Za postavu, která bude celým animovaným filmem děti provázet, si vybral právě krtka. Vzhledem k reálné podobě krtka musela jít košilka stranou a na scénu přišly kalhotky, které se ke krtkovi hodily lépe. Výroba filmu „Jak Krtek ke kalhotkám přišel“ trvala celé dva roky, ale nakonec slavil obrovský úspěch. Celkově vzniklo přes 50 filmů s Krtečkem, který je dnes známý skoro po celém světě.


Pokud zabrousíme na server Youtube, nalezneme i video o Krtkovi a (původně) hroudě, ve kterém je sice zachována původní vizuální podoba filmu, ale je předabováno. Celý film tak dostává úplně jiný ráz. Zastáncům klasické pohádky se příspěvek nejspíš líbit nebude, ale milovníci parodií a předělávek si přijdou na své.  

Krteček a hrouda parodie

Na závěr
Styl jakým produsing funguje, dává všem možnost zapojit se do vytváření sdíleného obsahu na internetových serverech. Youtube umožňuje nahrávání vlastních videí všeho druhu od umění přes sport až po vědu. Lze také nahrávat vtipná, roztomilá, kočičí, parodující a všelijaká jiná videa, o kterých nemáme ani tušení. Lidé mají volnou ruku a sami vybírají, co na internetu zveřejní. 

Mohou kreativně tvořit, mohou napodobovat a mohou sdílet.

A o tom Youtube je.

"Sdílejte svá videa s přáteli, rodinou a celým světem."


Zdroje
1. WIKIPEDIA, the free encyclopedia. Dumb Ways to Die [online]. 26. 10. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Dumb_Ways_to_Die
2. YOUTUBE.COM
3. ČERNÝ, Milan. ČSFD. Zdeněk Miler: Biografie [online]. 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/tvurce/9039-zdenek-miler/

Friday, September 6, 2013

Nová média v Jižní Koreji



Ve své závěrečné semestrální práci jsem se rozhodla zabývat tématem využívání nových médií v Jižní Koreji. Práce vychází z článku „New Media Practices“ z časopisu International Journal of communication, jehož autorem je  Hyeryoung Ok.

Jižní Korea patří v současné době mezi nejvýznamnější digitální velmoci světa, pyšní se takovými přízvisky jako „IT velmoc“ či „ráj online gamerů“. Unikátní technologie, vyspělé mediální publikum, silná participace mladých Jihokorejců při vytváření mediálního obsahu, zcela ojedinělé platformy nových médií, na druhé straně tvrdá cenzura či dva miliony občanů závislých na internetu, to jsou hlavní specifika kultury nových médií v Jižní Koreji.

Tato práce si klade za cíl podat ucelený obraz jednotlivých tipů nových médií v této zemi, pozornost je věnována především mobilním telefonům, specifickým jihokorejským webovým portálům (Daum, Naver) a sociálním sítím (Cyworld) či gamingu. Nová média v rukou mladých obyvatel Jižní Koreji, jejich pozitivní i negativní dopady na tradiční jihokorejskou kolektivistickou společnost, jež se neustále potýká s tvrdou cenzurou mediálních obsahů, tvoří zásadní část práce a umožňují nám tak pochopit širší souvislosti globální digitální scény.

Zdrojová studie: OK, Hyeryoung. New Media Practices in Korea. International Journal of Communication (online). 2011, vol 5, oo 320-348.

Dostupný z WWW: http://ijoc.org/index.php/ijoc/article/view/701/527