Na tuto a další otázky se pokusili odpovědět autoři Jürgen Gerhards a Mike S. Schäfer ve své studii Is the internet a better public sphere? Comparing old a new media in the USA and Germany. Studie je reakcí na naděje upínající se k internetu jako spasiteli veřejné sféry. S jeho rozvojem se totiž množí kritická srovnání nových a starých médií, ve kterých jsou ta stará prezentována jako neschopná vytvořit široce přístupný prostor pro diskusi občanské společnosti a přispívat tak k demokratické komunikaci.
Studie na tyto předpoklady reaguje srovnávací analýzou veřejného prostoru v tištěných médiích a komunikace zprostředkované internetovými vyhledávači v USA a Německu. Při posuzování, zda internet umožňuje lepší přístup a vliv na veřejnosti menšinovým skupinám a jejich argumentům, čerpá z Habermasova participativního modelu veřejné sféry. Autoři pomocí obsahové analýzy sledovali kteří aktéři, hodnocení, argumenty a rámce byly užity ve vybraném období v tištěných médiích a internetové komunikaci. Na základě výsledků pak dochází k závěrům, že internet není lepším komunikačním prostorem ve srovnání s tištěnými médii. V obou médiích prostor ovládají stejní aktéři, podobná hodnocení, argumenty a dochází k podobnému rámcování. Navíc se internetová komunikace zdá být ještě více jednostranná než tištěná média ve smyslu struktury účastníků a hodnocení problému.
Dále upozorňují na příčiny těchto výsledků, které tkví ve vyhledávacích mechanismech internetových vyhledávačů, které komunikaci organizují. Ty dávají více prostoru institucionalizovaným aktérů a ve výsledku mohou veřejnou debatu spíše tišit. Proti tomu staví stará média, která jsou alespoň částečně vedena žurnalistickými normami.
